Manuál - Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Komentář koordinátorky tvorby ŠVP:
Vzhledem k neustále klesajícímu počtu zájemců o přípravný kurz ke SJZV nabízíme jako
alternativní možnost výše uvedený kurz, který se strukturou obsahu i jazykovou úrovní výrazně
blíží přípravnému kurzu na SJZV.
Ukázka č. 53 – Vzdělávací obsah speciálního kurzu anglického jazyka (JŠ
Tábor) je uvedena v příloze na s. 100.
Pro formulaci očekávaných výstupů je vhodné užívat činnostní slovesa (rozpozná,
porovná, uvede příklady apod.), aby bylo vždy jasně patrné, jakou dovednost nebo
znalost má žák prokázat. Zmíněná slovesa slouží k hodnocení celkové jazykové
úrovně žáka ve sledované řečové dovednosti (pojetí jazykových deskriptorů
v SERRJ). Tato metoda souvisí s tzv. Bloomovou taxonomií vzdělávacích cílů, která
popisuje jednotlivé úrovně cílů od nejjednodušších (zapamatovat si – porozumět –
aplikovat…) až po nejsložitější (analyzovat – syntetizovat – hodnotit – vytvářet).
Každý cíl je pak možné popsat pomocí vhodných sloves, která vyjadřují, co má
přesně žák provádět za aktivitu. Učitelům to pomůže při hodnocení očekávaných
výstupů a jednotlivých aktivit (např. Co se nám povedlo Aplikuje žák novou slovní
zásobu nebo ji dokonce odlišuje pro formální a neformální úroveň) a pomůže jim to
také k efektivnímu plánování výuky.
Slovesa typu umí, dovede, zvládá, zná, dokáže nejsou hodná, protože jejich použití
v rozpracovaných očekávaných výstupech neumožňuje často charakterizovat průběh
konkrétní výsledky vzdělávání a reálné použití aplikace jazykových dovedností; není
z nich zřejmé, čeho je žák konkrétně schopen (jaké požadavky na žáka klademe).
3.6 Hodnocení žáků a autoevaluace školy
Poslední kapitola Manuálu se zabývá oblastí, která u učitelů vyvolává již několik let
četné diskuse a obavy. Kvalita a funkčnost školního hodnocení, formy, kritéria
a důsledky hodnocení na rozvoj osobnosti žáka i školy jsou stále živá témata.
Hodnocení žáků je sice běžnou činností, kterou učitel vykonává průběžně po celou
dobu jazykového kurzu a školního roku, ale vzhledem ke změnám, které
do jazykových škol přináší nové kurikulum prostřednictvím RVP JŠ a dokument
SERRJ, je nezbytné se nad přístupem k hodnocení žáků hlouběji zamýšlet.
Autoevaluace neboli sebehodnocení (vlastní hodnocení) školy je poměrně nová
záležitost. Jedná se o systematický, pravidelný a strukturovaný proces, ve kterém
sama škola shromažďuje a vyhodnocuje údaje o své činnosti, jako jsou kurikulum,
klima, zdroje, řízení či vzdělávací výsledky. Jde vlastně o sebereflexi vlastní práce
a výsledků, která slouží k jejich zefektivnění.
Autoevaluaci tedy chápeme jako průběžnou diskusi o tom, co se ve škole děje, co se
osvědčilo a v čem je dobré pokračovat, které problémy je třeba řešit a jakými
způsoby tak učiníme.
68