Manuál - Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Individuální přístup se musel uplatnit u kurzů, které se, je-li o ně zájem (např. španělština),
otvírají od druhého pololetí, tj. od února, na 35 vyučovacích hodin v ročníku o dvou hodinách
týdně. Podobně se podle zájmu žáků otvírá kurz češtiny pro cizince (o 4 vyučovacích
hodinách týdně).
Další podobný problém se řešil u jazyků s odlišným grafickým systémem, kdy k dosažení
úrovně A1 lze podle obtížnosti jazyka přidat 70 až 105 hodin přípravy – tady bylo nutno
vybrat takové výstupy, které by se v danou dobu daly zvládnout, a zavést označení např.
„směřuje k úrovni A1“. Hlavně u začátečnických dvouhodinových kurzů za týden bylo nutno
volit velmi uvážlivě. Jedná se především o japonštinu, čínštinu a arabštinu (u ruské azbuky
se tolik problémů neobjevuje). Pokud jde o vyšší ročníky těchto orientálních jazyků, snažili
jsme se, aby výstupy odpovídaly ostatním jazykům při zachování některých specifik.
2.1.2 Analýza podmínek školy
Diskuse o potřebných změnách ve vzdělávání ve škole by měla být podložena
analýzou výchozích podmínek školy, a to materiálních, technických, organizačních
a především personálních. Z analýzy vyplyne, na co škola může ve svém ŠVP
navázat, co může a nemůže změnit a má-li ke změnám podporu zřizovatele. To
pomůže vytvářet funkční a perspektivní ŠVP.
Co všechno ovlivňuje tvorbu ŠVP:
RVP JŠ
politika
jazykového
vzdělávání
trh práce
vize ředitele
Školní
vzdělávací
program
vzdělávací potřeby, možnosti,
dovednosti a znalosti žáků
požadavky žáků
personální zajištění školy
trh
jazykového
vzdělávání
vize učitelů
materiální zajištění školy
K analýze lze využít i některá data získaná v minulosti, např. údaje z Výroční zprávy
školy, z Inspekční zprávy, z dotazníkového šetření mezi účastníky minulých
jazykových kurzů. Učitelé by se měli vyjádřit ke všem podstatným aspektům života
9