ZLÍNStatutární město v kulturní oblastí úzce spolupracuje se Sdružením dětí a mládeže Romů ČR.Příkladem dobré praxe v roce <strong>2010</strong> byly výstavy, na kterou Sdružení dětí a mládeže Romů ČRzískalo dotaci z Kulturního fondu statutárního města, a které realizovalo v Alternativě -kulturním institutu Zlín a v Krajské knihovně Františka Bartoše, rovněž ve Zlíně. Výraznýproblém z <strong>rok</strong>u <strong>2010</strong> není znám.2b) problémy v roce <strong>2010</strong>:DĚČÍNPřestože se osvědčilo působení romského terénního pracovníka a na druhém setkáníromských aktivistů se zástupci města byla vyjádřena potřeba podpořit vzdělávání romskýchdětí a terénní pracovník se výrazně <strong>za</strong>sloužil o zřízení přípravné třídy na ZŠ v Děčíně VI, projejíž otevření získal potřebný počet romských dětí, bohužel je nutno konstatovat, že takřkapolovina dětí v průběhu školního <strong>rok</strong>u postupně přestala do přípravky docházet, a aniopakované přesvědčování rodičů se nesetkalo s žádoucí odezvou.FRÝDEK-MÍSTEKNepodařilo se ve spolupráci s romskou komunitou <strong>za</strong>ložit NNO věnující se romské problematice;iniciativa ustanovit a provozovat toto sdružení přitom přišla z řad romské menšiny. Vzhledemk tomu je zde aktuální snaha Poradce pro národnostní menšiny ve spolupráci s jednímz poskytovatelů sociálních služeb města <strong>za</strong>ložit novou sociální službu věnující se romské komunitě,v tomto směru již byly uskutečněny jednotlivé k<strong>rok</strong>y směřující k naplnění tohoto plánu.MLADÁ BOLESLAVV únoru <strong>rok</strong>u <strong>2010</strong> byla na Úřadu vlády prezentována problematika sociální inkluze v MladéBoleslavi, kdy bylo zmíněno, že je potřeba pracovat na rozvoji terénních sociálních služeb,podporovat služby sociální prevence a sociálně aktivi<strong>za</strong>ční služby, programy na podporuintegrace dětí ze sociálně vyloučené lokality do předškolních <strong>za</strong>řízení, ale bohužel městonebylo <strong>za</strong>členěno mezi Úřadem vlády podporovaná města.OPAVAProblémy týkající se příslušníků romské menšiny se řeší především v oblasti <strong>za</strong>jištěníkvalitního bydlení, nízké vzdělanosti, a tím spojeného problému záškoláctví dětí, vysokéne<strong>za</strong>městnanosti a <strong>za</strong>dluženostiPARDUBICENejvětším problémem byla skutečnost, že národnostní menšiny, s výjimkou Romů, vlastnímiorgani<strong>za</strong>cemi nedisponují. Ideální situace není ani mezi romskými organi<strong>za</strong>cemi. Vyjmaúspěšně fungujícího sdružení Darjav chybí v Pardubicích více angažovaných Romů, kteří byparticipovali na řešení romské problematiky.PŘEROV 703. Jakým způsobem statutární města finančně podporovala v roce <strong>2010</strong> organi<strong>za</strong>ce / aktivity národnostníchmenšin (prostřednictvím zvláštního dotačního titulu v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, adhoc podporou jednotlivých akcí, popř. jinak)?Finanční podpora organi<strong>za</strong>cí příslušníků národnostních menšin byla v roce <strong>2010</strong> ve srovnatelnévýši jako v roce 2009. Nejvíce projektů bylo přitom romských (20 z celkových 50), následovaly70 Za problémy město označuje ne<strong>za</strong>městnanost Romů, lichvu, trestnou činnost dětí a nedostatečný početterénních pracovníků ve vyloučených komunitách.109
projekty organi<strong>za</strong>cí polské menšiny (10). Lze říci, že na úrovni statutárních měst nejsouorgani<strong>za</strong>ce příliš aktivní, naopak pozoruhodný je nárůst podpory multikulturních projektů.4. Jaké zkušenosti má město s implementací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků? 71BRNONa území města není ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve zněnípozdějších předpisů, užíváno dvojjazyčných označení.Dotace z rozpočtu města jsou využívány dvěma organi<strong>za</strong>cemi národnostních menšin pronákup polských a německých učebnic a výukových CD. Romové při jednání na magistrátunepožadují tlumočení do rodného jazyka, ve většině případů hovoří s úředníky česky.V Odboru sociální péče magistrátu je pracovnice romské národnosti, poradkyně. TaktéžSlováci nepotřebují tlumočení do češtiny. Svaz Maďarů v Brně vydává bulletin, který mávložené i české texty přeložené z maďarštiny.HAVÍŘOVZastupitelstvo města se na svých jednáních ne<strong>za</strong>bývalo přímo otázkou provádění Charty. Vesprávním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP – Havířov, Albrechtice, Horní Bludovice,Horní Suchá a Těrlicko) jsou stejně jako v roce 2009 zřízeny a vykonávají svou činnost čtyři MŠa čtyři ZŠ s polským jazykem vyučovacím, jejichž součástí je i školní družina. V kalendářnímroce <strong>2010</strong>, do kterého se promítají dva školní <strong>rok</strong>y 2009/<strong>2010</strong> a <strong>2010</strong>/2011, navštěvovalo pět třídMŠ 87 dětí, 15 tříd ZŠ 158 žáků a čtyři oddělení školní družiny 78 žáků 1. stupně ZŠ. Průměrnánaplněnost třídy MŠ činila v roce <strong>2010</strong> 17,4 dítěte na třídu, přičemž nejnižší naplněnost byla 15,3dětí na třídu, nejvyšší 21 dětí na třídu. Průměrná naplněnost třídy ZŠ činila v roce <strong>2010</strong> 10,5 žákana třídu, přičemž nejnižší naplněnost byla 9 žáků na třídu, nejvyšší 11,2 žáků na třídu. V odděleníškolní družiny byla průměrná naplněnost 19,5 žáků na oddělení, z toho nejnižší naplněnost byla 9žáků na oddělení a nejvyšší 28 žáků na oddělení školní družiny.KARVINÁSoučasnými právními předpisy, které se týkají v Části II a III Charty jednotlivýchregionálních či menšinových jazyků, jakými jsou polština a slovenština, je upravena možnostpoužívání menšinového jazyka v úředním styku. Jde především o jednání v rámci zákonač. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 280/2009 Sb., daňovýřád, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve zněnípozdějších předpisů a hlavně v rámci zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v současném znění.MOSTVzhledem k tomu, že na Mostecku není registrována žádná početná národnostní menšina, jež byvyžadovala podporu jazykových požadavků, nepředpokládá se v tomto ohledu implementace Charty.OLOMOUCV roce <strong>2010</strong> občané jednali a uplatňovali podání na úřadech v jazyce českém a slovenském.Nebyl registrován případ, že by se občan deklaroval jako příslušník národnostní menšinya vyžadoval jednání v menšinovém jazyce. Charta je uplatňována na lokální úrovni(v příhraničních oblastech) v osobním i veřejném životě příslušníků národnostních menšin.OPAVAÚzemí města není územím, kde je regionální či menšinový jazyk používán, stejně tak naúzemí města nejsou ve větším rozsahu používány tzv. neteritoriální jazyky. V souladu71 Žádné zkušenosti nemají (či se Chartou ne<strong>za</strong>bývala) města České Budějovice, Děčín, Frýdek-Místek, HradecKrálové, Karlovy Vary, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Ostrava, Ústí nad Labem a Zlín. Nevyjádřila sestatutární města Chomutov, Jihlava a Teplice.110
- Page 1 and 2:
Zpráva o situaci národnostních m
- Page 3 and 4:
ObsahStr.1. Úvod - zpráva o pokro
- Page 5 and 6:
1. Úvod - zpráva o pokrokuZpráva
- Page 7 and 8:
3. Úkoly vyplývající z usnesen
- Page 9 and 10:
Je důležité také uvést, že pr
- Page 11 and 12:
v minulých letech veřejnosti boha
- Page 13 and 14:
- Podpora užívání tradičních
- Page 15 and 16:
- Zpráva o situaci národnostních
- Page 17 and 18:
obsahuje tři jazykové verze (čes
- Page 19 and 20:
V rámci této strategie proběhly
- Page 21 and 22:
Třetí publikační položkou je s
- Page 23 and 24:
Na úkolu vytvořit a provozovat v
- Page 25 and 26:
skupiny obyvatelstva, znásilnění
- Page 27 and 28:
- Romský mentor v rámci programu
- Page 29 and 30:
ČR pět SŠ s německým vyučovac
- Page 31 and 32:
Společnost polských učitelů v
- Page 33 and 34:
Školy s polským vyučovacím jazy
- Page 35 and 36:
vzdělávání mezi Ministerstvem
- Page 37 and 38:
- Opatření na podporu vzdělává
- Page 39 and 40:
prohloubit a doplnit poznatky o jaz
- Page 41 and 42:
dovedli kriticky přijímat mediál
- Page 43 and 44:
Ministerstvo ve spolupráci s Pedag
- Page 45 and 46:
území ČR, za podmínek stanoven
- Page 47 and 48:
Problematika národnostních menši
- Page 49 and 50:
Ochrana před diskriminací pramen
- Page 51 and 52:
německé menšiny na našem územ
- Page 53 and 54:
OBLAST MÉDIÍ A AUDIOVIZEo Program
- Page 55 and 56:
o Eghalånd BladlJedná se o region
- Page 57 and 58:
o Romano hangos 30Vydavatelem novin
- Page 59 and 60: o Russkoje slovo 35Vydavatelem je S
- Page 61 and 62: SRBSKÁ MENŠINAo Srpska reč 41Vyd
- Page 63 and 64: Vedle projektů v rámci výše uve
- Page 65 and 66: studentů a dosažené výsledky ve
- Page 67 and 68: V rámci projektu Policie pro všec
- Page 69 and 70: − Podpora zajištění dostupnost
- Page 71 and 72: 5.7. ShrnutíPodpora aktivit přís
- Page 73 and 74: Dotace organizacím příslušník
- Page 75 and 76: 6. Veřejná správa na místní č
- Page 77 and 78: neplatné a nařídil opakované hl
- Page 79 and 80: KRAJKOVÁ (Sokolov)V obci je i po k
- Page 81 and 82: s rasistickým podtextem. Žádný
- Page 83 and 84: VŘESOVÁ (Sokolov)Výbor byl i po
- Page 85 and 86: JABLUNKOVVýsledkem dobré spolupr
- Page 87 and 88: ROPICEMístní sdružení PZKO vyu
- Page 89 and 90: JOSEFŮV DŮLObec v září roku 20
- Page 91 and 92: HRÁDEKNičení dvojjazyčných ná
- Page 93 and 94: BYSTŘICEVýbor i zastupitelstvo se
- Page 95 and 96: v menšinovém jazyce (např. histo
- Page 97 and 98: společnosti a zabránit tak sociá
- Page 99 and 100: účastnil i pracovní skupiny vytv
- Page 101 and 102: HRADEC KRÁLOVÉ 64Během roku měs
- Page 103 and 104: - Dne 11. října 2010 Městská po
- Page 105 and 106: dílny, zakoupit Knihu za babku neb
- Page 107 and 108: ○ Městská policie KarvináV rá
- Page 109: Muzeum romské kultury, Drom, Ratol
- Page 113 and 114: • navrhuje Radě kraje výši fin
- Page 115 and 116: a Dozorčí rada. Někteří členo
- Page 117 and 118: V roce 2010 byl zpracováván Stře
- Page 119 and 120: Každoročně má podporu města t
- Page 121 and 122: HLAVNÍ MĚSTO PRAHAV roce 2010 byl
- Page 123 and 124: ÚSTECKÝ KRAJProblematikou impleme
- Page 125 and 126: 7. Reflexe národnostních menšinB
- Page 127 and 128: 22. září je dnem, kdy - před 10
- Page 129 and 130: slovenských sdružení Limbora a E
- Page 131 and 132: (Maďarská sekce), Česko-maďarsk
- Page 133 and 134: životního prostředí a spravedln
- Page 135 and 136: Důležitým nástrojem vzájemné
- Page 137 and 138: POLSKÁ MENŠINA 881. Zhodnoťte č
- Page 139 and 140: Projekty podpořené obcemi / statu
- Page 141 and 142: Marka Škopa Osadné - o rusínské
- Page 143 and 144: Když byla ustavena Rada a přizvá
- Page 145 and 146: kultury, vydávala literárně-poet
- Page 147 and 148: - Neustalé sledování efektivnost
- Page 149 and 150: v jehož rámci účastníci navšt
- Page 151 and 152: zástupci územních samospráv, a
- Page 153 and 154: v popisu svých aktivit starost o z
- Page 155 and 156: Pravidelně se věnuje významným
- Page 157 and 158: Organizace zajišťují předevší
- Page 159 and 160: PŘÍLOHY
- Page 161 and 162:
Vymezení programu:A) Vzdělávací
- Page 163 and 164:
1Příloha 3Ministerstvo kultury -
- Page 165 and 166:
jiné subjekty (předkladatelem nen
- Page 167 and 168:
Příloha 5Ministerstvo kultury - D
- Page 169 and 170:
Příloha 6Ministerstvo kultury - P
- Page 171 and 172:
Muzeum romské kultury Kurzy romšt
- Page 173 and 174:
Ministerstvo práce a sociálních
- Page 175 and 176:
Příloha 9Ministerstvo školství,
- Page 177 and 178:
Příloha 10Obce, statutární měs
- Page 179 and 180:
organizace projekt,účel dotace do
- Page 181 and 182:
osobám, které působí v oblasti
- Page 183 and 184:
VENDRYNĚorganizace projekt,účel
- Page 185 and 186:
KARVINÁorganizace projekt,účel d
- Page 187 and 188:
ZŠ ŠalounovaZŠ ChrjukinovaHudba-
- Page 189 and 190:
Diecézní charita ostravsko-opavsk
- Page 191 and 192:
Celoměstské programy podpory akti
- Page 193 and 194:
ŽidéLužičtíSrbovémultikulturn
- Page 195 and 196:
organizace projekt,účel dotace do