Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

(Maďarská sekce), Česko-maďarská obchodní komora, Spolek maďarských lékařů v ČR,Společnost Arthura Görgeyho, Nadace Rákóczi, Spolek Iglice v Praze. Možno vzpomenouti pražský spolek Maďarské reformované církve.Kromě těchto organizací působí ještě dva maďarské studentské spolky: Spolek Endre Adyhov Praze (AED) a Spolek Ference Kazinczyho (KAFEDIK) v Brně. Vesměs ale sdružujístudenty maďarské národnosti na VŠ v těchto městech. Jde o občany Slovenska, alespolupracují s ostatními maďarskými organizacemi.Největší organizací je nadále Svaz Maďarů žijících v českých zemích, který má sedmzákladních organizací. Má největší členskou základnu a také nejširší program. Nutno ale opětpoznamenat, že členská základna všech maďarských spolků se značně překrývá a na pořádáníakcí se zúčastňují podle charakteru akce i jiné spolky. Spolupráce organizací je dobrá.Komunikačním jazykem je maďarština, s úřady se ale komunikuje česky. Znalost češtiny jev maďarské komunitě běžná. Problémy s úřady nejsou, spolupráce je dobrá jak na celostátní,tak i na místní úrovni.Ke zlepšení součinnosti výrazně přispívá i časopis Prágai Tükör. Před třemi roky bylav tomto duchu mírně pozměněna jeho koncepce a nyní pravidelně informuje o všechmaďarských organizacích, což bylo komunitou přijato kladně.2. Uveďte stručný přehled jejich aktivit.○ Svaz Maďarů žijících v českých zemíchDne 13. března 2010 oslavil Svaz Maďarů žijících v českých zemích 20. výročí svéhozaložení. Za dvacetiletou aktivní činnost za uchování maďarského jazyka, národní identitya kulturních tradic, mu byla udělena premiérem Maďarské republiky Viktorem OrbánemCena pro menšiny – Sekce pro Maďary žijící za hranicemi Maďarska. Při příležitosti státníhosvátku Novodobé historie Maďarska ji dne 23. října 2010 z rukou prezidenta Maďarskérepubliky Pála Schmitta na Budínském hradě převzala předsedkyně Anna Rákóczi.K 20. výročí Svazu jsme vydali dvě publikace, sbírku povídek zakládající členky ostravskézákladní organizace Taťány Poljakové pod názvem Családi históriák (Rodinné historky).Další vydanou publikací je sbírka dokumentů o činnosti Svazu za posledních 10 let OhlédnutíII., která navazuje na Ohlédnutí I., vydané v roce 2001.- Hlavní činnost se odehrává v základních organizacích. Vzhledem k rozptýlenosti členůjedinou významnou celostátní akcí je společensko-kulturní setkání. Koná se pravidelněposlední týden v srpnu, zájem o účast roste každým rokem, což je hodnoceno všemi velmipozitivně. Posledně už přesáhl počet účastníků stovku.- Dny maďarské kultury jsou tradičními akcemi v základních organizacích Praha, Brno,Ostrava a Teplice. Jde o největší kulturní událost základních organizací Svazu.- Klubová setkání jsou zpravidla jednou do měsíce, někdy i častěji.- Vzpomínkové akce u příležitosti různých národních svátků, výročí- Pietní akt ve Zlaté Koruně, památka padlých maďarských vojáků na konci II. světové války- Pietní akt v Mírově u památníku Jánose Esterházyho, spolupořadatelem je Soužití- Pietní akt v Slavkově, památka padlých maďarských vojáků bitvy- Souznění – kulturní odpoledne v Praze, velmi populární- Vystoupení folklórních skupin Nyitnikék, Kıris, a ostravského ženského sboruCsalogányok na různých akcích.- Společenské a kulturní akce, jako např. literární odpoledne, přednášky u příležitosti jubileívýznamných osob či významných historických událostí, besedy se současnými spisovateli aj.- Žádanými společenskými akcemi jsou maďarské plesy v Praze, Ostravě, Brně a Teplicích.130