Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

Byla nicméně založena roku 1990, nikoli pouze jako občanské sdružení národnostní menšiny;sdružovala rovněž - v prvních letech v podstatné míře - Čechy (a Slováky), kteří na někdejšíPodkarpatské Rusi žili, pracovali, narodili se tam, studovali či k ní měli jiné vazby. Z valnéčásti jde nyní už o potomky Čechů, usídlených na Podkarpatské Rusi. Organizace sesamozřejmě také hned zpočátku otevřela všem zájemcům o podkarpatoruský region, o jejíkulturu, pamětihodnosti, historii atd., či mají na tuto zemi osobní vazby.Bylo jen přirozené, že se do ní hlásili také příslušníci menšiny, neboť přinejmenším v prvních 10letech po listopadu 1989 žádná jiná národnostní organizace neexistovala. Postupně, zhruba od let2002–2003, se však začaly objevovat v činnosti této organizace s dvěma skupinami členů určitéproblémy zvláště v souvislosti se zvyšujícím se počtem nově přistěhovaných Rusínů a s jejichtendencemi se sdružovat. Řada z nich vstupovala do SPPR, některé jejich zájmy i motivy prospolkový život se ale poněkud odlišovaly od českých členů sdružení. Vedle Obščestva Rusinov,které sice průběžně existovalo, ale vyvíjelo jen sporadickou činnost, proto vznikla koncem roku2008 a Ministerstvem vnitra byla zaregistrována nová organizace rusínské národnostní menšinyKlub Rusínů a přátel Podkarpatské Rusi. Navázala na činnost SPPR a spolupracuje s ní, zároveňakcentuje práci pro národnostní menšinu. Vedle toho spontánně vznikají i další rusínskáspolečenství. Např. aktivitu v tom směru vyvíjejí (zvláště mladí) Rusíni původem z východníhoSlovenska, kteří žijí v ČR. Je pravděpodobné, že se tyto organizace v nejbližší době sdruží podjednou střechou v asociaci rusínských organizaci. Jednání a přípravy a v tomto směru probíhají.Je třeba dodat, že vnitřní spory v SPPR, které brzdily její činnost zejména v letech 2005-2009,byly postupně vyřešeny, jednak vznikem nových organizací, jednak zrušením brněnské odbočkys jejím „věčným“ předsedou, který dlouhodobě blokoval práci organizace, neplnil stanovya vnášel do organizace nesváry. V Brně vznikla nová odbočka s novým výkonným výborem.SPPR nadále vyvíjí aktivní činnost odpovídající jejím stanovám.V uplynulém období byla připravena řada akcí, některé ve spolupráci s Klubem Rusínů. (vizníže.) SPPR pořádá výstavy, filmové projekce, tematické besedy a další kulturní akce,vykazuje ediční činnost, účastní se akcí v evropských státech, pořádaných rusínskýminárodnostními organizacemi. Činnost organizace je financována z členských příspěvků,z dotací na konkrétní projekty, příspěvků orgánů veřejné správy (městských úřadů). Finančnípříspěvky a prostředky, jež má organizace k dispozici, jsou skromné; možnosti využití grantůlimitují účetní pravidla. Z toho důvodu není možno využívat všech možností a zdrojůz dotačních programů. Pro příklad lze uvést, že SPPR potřebuje vyšší dotace na svůj časopis,který má pouze skromný rozsah a grafickou úpravu. Platí to však i pro jiné aktivity (dalšíediční činnost), které by se mohly realizovat ve větším množství a vyšší kvalitě. Zatím to všaknení možné vzhledem k nutnosti „dorovnání“ třetiny nákladů z vlastních zdrojů.V této souvislosti je však třeba uvést, že pro práci rusínských organizací nadále znamenávýznamný přínos existence DNM v Praze, kde využívají vlastní kancelář, i další prostory proakce (výstavy, besedy, společenská setkání atd.).2. Uveďte stručný přehled jejich aktivit.V roce 2010 pracoval výkonný výbor SPPR průběžně a scházel se cca jednou za měsíc.Společnost, její odbočky a další rusínská společenství připravily řadu kulturnícha společenských akcí; některé i ve spolupráci s jinými organizacemi. V dubnu 2010 se konalapravidelná valná hromada, uskutečnily se členské a tematické besedy v regionech, výstavy,promítání s diskusí, v oblasti ediční činnosti se pracovalo na přípravě publikací, a pravidelněvycházel časopis Podkarpatská Rus. Naproti tomu se z finančních důvodů dosud nepodařilovydat původně plánované paměti prof. Světly Mathauserové, které jsou připraveny k tisku.Kulturní akce se v Praze vesměs konaly v DNM, v Brně a Jindřichově Hradci v různýchkulturních sálech. Jedním ze zdařilých programů byla např. projekce dokumentárního snímku139