Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

HLAVNÍ MĚSTO PRAHAV roce 2010 bylo nutné řešit nepříznivou situaci v oblasti integrace cizinců, konkrétněvzájemného soužití obyvatel MČ Praha-Libuš s vietnamskou komunitou. Na základěspolupráce s MČ Praha-Libuš bylo zkušebně otevřeno 15. června 2010 Centrum pro integracipři DNM o.p.s. v Libušské ulice 1/206, v Praze 4. Vyhodnocení výsledků činnosti bylonaplánováno na první čtvrtletí r. 2011, ale již dnes je zřejmé, že pro jednání a následné krokyv oblasti integrace cizinců na území hl. m. Prahy je partnerem pro resorty vnitra, školství,mládeže a tělovýchovy a další instituce kraj, tedy hl. m. Praha - Magistrát hl. m. Prahy,nikoliv obecně prospěšná společnost.3. Jakým způsobem kraje finančně podporovaly v roce 2010 organizace / aktivity národnostních menšin(prostřednictvím zvláštního dotačního titulu v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad hocpodporou jednotlivých akcí, popř. jinak)?Na úrovni krajů je zachován zhruba stejný podíl dotací organizacím příslušníků národnostníchmenšin ve srovnání s minulým rokem, na rozdíl od obcí a statutárních měst je zde ovšemmarkantní pokles podpory multikulturním projektům. Co se týče počtu projektů, z celkových50 dominuje 14 projektů romských organizací, následují polské, řecké a slovenské projekty(viz příloha 10).4. Jaké zkušenosti má kraj s implementací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků? 76JIHOČESKÝ KRAJPro kraj jsou závazná přijatá opatření v části III. Charty, která se vztahují na slovenštinu.Obecně je komunikace ve slovenštině vzhledem k jazykové příbuznosti s češtinou v praxibezproblémová, uživatelé slovenštiny se v roce 2010 neobrátili na kraj s žádnými aktuálnímipotřebami v užívání svého jazyka. Nejsou známy žádné skutečnosti o porušování opatřenípřijatých v oblastech soudního řízení, veřejné správy a veřejné služby.JIHOMORAVSKÝ KRAJÚstav klasických studií Filozofické fakulty MU Brno nadále uskutečňuje výuku novořečtinya literatury ve všech 3 stupních (bakalářský, magisterský a doktorandský). S tím úzce souvisívůči exekutorům, kteří si ze sociálně slabých lidí udělali výnosný byznys. Pro většinu exekucí postiženýchRomů je tedy výhodnější nebýt legálně zaměstnán a oficiální pracovní místo pro ně není motivací. Velká částRomů v kraji, v případě, že jsou příjemci dávek hmotné nouze, vylepšuje rodinný rozpočet zapojením se doveřejné služby. Ve větších městech pak také můžeme sledovat účast Romů na veřejně prospěšných pracích.Dostupnost veřejné služby i veřejně prospěšných prací je v rámci kraje uspokojivá, přesto lze říci, že poptávkapřevyšuje nabídku. V kraji dosud není rozšířeno sociální podnikání, které by mohlo situaci na trhu práce pro Romyzlepšit. V minulosti se o sociální firmu pokoušel Darjav o. s. (Pardubice), projekt ale v tuto chvíli stagnuje.V loňském roce bylo zaznamenáno také několik případů diskriminace na trhu práce. Poškození většinou řešilisituaci s terénními pracovníky, mohli se též obrátit na antidiskriminační linku, pokud byla právě v provozu.Problémová se jeví i situace v oblasti bydlení, s níž se velké množství Romů potýká. Ke ztrátě bydlení docházíu Romů v kraji nejčastěji z důvodu neplacení nájemného, případně při emigraci do ciziny a následné reemigraci.Situace na trhu s nemovitostmi je pro Romy nepříznivá, jen málo majitelů je ochotno pronajímat byt romské rodině.V loňském roce provedli v Pardubicích terénní pracovník a romský poradce společně s redaktory týdeníkuSedmička test, který výše uvedené beze zbytku potvrdil. Jedním z nástrojů, který může pomoci Romům v kvalitěbydlení, je aktivní participace místních samospráv na řešení jejich situace. V loňském roce například pokračovalv Pardubicích Program podpory samostatného bydlení. V něm jsou vytipovávány rodiny z městských ubytoven,jímž je přidělen městský byt v méně atraktivní lokalitě. Pokud během hodnoceného období dvou let prokážísamostatnost a solventnost, je jim přidělen byt první kategorie v jimi zvolené části města, se smlouvou na dobuneurčitou a jejich původní byt obsadí nově vytipovaná rodina.V současné době není známo jak jsou v kraji čerpánydotační programy, které by přímo směřovaly k zlepšení kvality bydlení Romů.Posledním z problémů je zdravotní situace u Romů, která není v kraji příliš dobrá. Vedle ekonomických aspektůúzce souvisí i s obavami Romů z některých lékařů. Zejména pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa azubního lékaře jsou pro většinu Romů v kraji stále velmi vzdálené.76 Zkušenosti nemá kraj Olomoucký, Pardubický, Středočeský, Ústecký, Vysočina a Zlínský kraj.120