Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

5. Jaké byly problémy v životě společenství národnostních menšin?Životní podmínky a problémy Rusínů v ČR i jejich sdružování se v posledním obdobípodstatně nezměnily. Příslušníci menšiny, žijící dlouhodobě v ČR (zejména občané staršíchgenerací), jsou ve zdejší většinové komunitě pevně zakotveni. Platí to i o Rusínechpocházejících z východního Slovenska. Příkladem přirozené integrace do majoritníspolečnosti, a přitom zachování a rozvíjení vlastní rusínské identity, je skupina Rusínů, kteráse přistěhovala po 2. světové válce z Rumunska a usídlila se v severozápadních Čechách a naMoravě. Platí to nejen pro příslušníky souboru Skejušan, ale i pro další členy této komunity.(Jejich předkové pocházejí z rusínských oblastí na východním Slovensku).V poslední době se objevuje potěšitelná aktivita zvláště mladých Rusínů, studentůi pracujících z východního Slovenska, která se aktivizuje, hlásí se k rusínské národnosti(i když jsou v ČR zřejmě vedeni spíše jako Slováci) pořádají akce, chodí i na pořady SPPR.Příslušníci mladší a mladé rusínské generace, přicházející za prací z Podkarpatské Rusi, jsou tvořenihlavně novými přistěhovalci z 90. let 20. století, globálně jsou označováni za Ukrajince. Majoritníspolečnost je už většinou dnes paušálně neřadí k „mafiánským“ gangům, podobné předsudky sevyskytují jen ojediněle a jsou určitě řidší než např. v 90. letech. Postoje k přistěhovalcůma pracovníkům z Podkarpatí jsou obecně vstřícnější než k jiným. Zřejmě se na tom podepsala jejichdobrá pracovní morálka, často i vyšší kvalifikace. Pokud však jde o globální označení „Ukrajinci“,mohou za to ve značné míře sami Rusíni - přistěhovalci z Podkarpatské Rusi. Mnozí se stáleneidentifikují s rusínskou národností a neodlišují ji od ukrajinské, byť se to v poslední době zlepšilo.V posledních dvou třech letech však jejich život poznamenaly ekonomické problémy (týká sei jiných menšin v ČR): v čase hospodářské krize řada Rusínů žijících v Česku přišla o prácia o své ekonomické zázemí a má existenční problémy. Přitom jde často o lidi, kteří se chtějí trvaleusídlit v ČR, založili si tu existenci, zabydleli se, jejich děti tu chodí do školy atd. I když činnostorganizací národnostních menšin má zpravidla kulturně společenský charakter a jejich aktivity sevětšinou pohybují v této oblasti, nelze se vyhnout citlivému vnímání tohoto problému.Vnitřní problémy organizace se v poslední době výrazně uklidnily.6. Uveďte přehled finanční podpory organizací vaší národnostní menšiny podle dárce (státní rozpočet,rozpočet krajů, měst, obcí, ostatní donoři).Projekty podpořené ústředními orgány státní správyorganizace projekt, účel dotace Dárce dotace (Kč)SPPR Časopis Podkarpatská Rus 90 000Ministerstvo kulturySkejušan činnost, kulturní program k výročí souboru60 000Projekty podpořené obcemi / statutárními městy / krajiorganizace projekt, účel dotace Dárce dotace (Kč)SPPR pronájem kanceláře DNM Magistrát hl. m. Prahy 90 000SPPR, odbočka Činnost odbočky JH, režijní nákladyJindřichův HradecMěsto Jindřichův Hradec 3 000Skejušan činnost souboru Město Chomutov 45 000celkem 138 000Projekty podpořené ostatními donory - Zástupkyně neuvádí žádnou podporu.7. Co pro Vaši národnostní komunitu znamená zastoupení v Radě?Zastoupení v Radě bylo pro rusínskou komunitu od začátku přínosné a významné zejménapro její veřejné uznání a prezentaci. Rusíni se mohli v Česku (Československu) znovu veřejněpřihlásit ke své národnosti až po r. 1989 (za 1. republiky byla přitom tato národnostsamozřejmě oficiálně uznávána), zatímco jiné národnosti tyto problémy v podstatě neměly.141