Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

projekty organizací polské menšiny (10). Lze říci, že na úrovni statutárních měst nejsouorganizace příliš aktivní, naopak pozoruhodný je nárůst podpory multikulturních projektů.4. Jaké zkušenosti má město s implementací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků? 71BRNONa území města není ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve zněnípozdějších předpisů, užíváno dvojjazyčných označení.Dotace z rozpočtu města jsou využívány dvěma organizacemi národnostních menšin pronákup polských a německých učebnic a výukových CD. Romové při jednání na magistrátunepožadují tlumočení do rodného jazyka, ve většině případů hovoří s úředníky česky.V Odboru sociální péče magistrátu je pracovnice romské národnosti, poradkyně. TaktéžSlováci nepotřebují tlumočení do češtiny. Svaz Maďarů v Brně vydává bulletin, který mávložené i české texty přeložené z maďarštiny.HAVÍŘOVZastupitelstvo města se na svých jednáních nezabývalo přímo otázkou provádění Charty. Vesprávním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP – Havířov, Albrechtice, Horní Bludovice,Horní Suchá a Těrlicko) jsou stejně jako v roce 2009 zřízeny a vykonávají svou činnost čtyři MŠa čtyři ZŠ s polským jazykem vyučovacím, jejichž součástí je i školní družina. V kalendářnímroce 2010, do kterého se promítají dva školní roky 2009/2010 a 2010/2011, navštěvovalo pět třídMŠ 87 dětí, 15 tříd ZŠ 158 žáků a čtyři oddělení školní družiny 78 žáků 1. stupně ZŠ. Průměrnánaplněnost třídy MŠ činila v roce 2010 17,4 dítěte na třídu, přičemž nejnižší naplněnost byla 15,3dětí na třídu, nejvyšší 21 dětí na třídu. Průměrná naplněnost třídy ZŠ činila v roce 2010 10,5 žákana třídu, přičemž nejnižší naplněnost byla 9 žáků na třídu, nejvyšší 11,2 žáků na třídu. V odděleníškolní družiny byla průměrná naplněnost 19,5 žáků na oddělení, z toho nejnižší naplněnost byla 9žáků na oddělení a nejvyšší 28 žáků na oddělení školní družiny.KARVINÁSoučasnými právními předpisy, které se týkají v Části II a III Charty jednotlivýchregionálních či menšinových jazyků, jakými jsou polština a slovenština, je upravena možnostpoužívání menšinového jazyka v úředním styku. Jde především o jednání v rámci zákonač. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 280/2009 Sb., daňovýřád, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve zněnípozdějších předpisů a hlavně v rámci zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v současném znění.MOSTVzhledem k tomu, že na Mostecku není registrována žádná početná národnostní menšina, jež byvyžadovala podporu jazykových požadavků, nepředpokládá se v tomto ohledu implementace Charty.OLOMOUCV roce 2010 občané jednali a uplatňovali podání na úřadech v jazyce českém a slovenském.Nebyl registrován případ, že by se občan deklaroval jako příslušník národnostní menšinya vyžadoval jednání v menšinovém jazyce. Charta je uplatňována na lokální úrovni(v příhraničních oblastech) v osobním i veřejném životě příslušníků národnostních menšin.OPAVAÚzemí města není územím, kde je regionální či menšinový jazyk používán, stejně tak naúzemí města nejsou ve větším rozsahu používány tzv. neteritoriální jazyky. V souladu71 Žádné zkušenosti nemají (či se Chartou nezabývala) města České Budějovice, Děčín, Frýdek-Místek, HradecKrálové, Karlovy Vary, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Ostrava, Ústí nad Labem a Zlín. Nevyjádřila sestatutární města Chomutov, Jihlava a Teplice.110