Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

4.3.4. Ministerstvo spravedlnostio Legislativa- Postih extremismu a ochrana národnostních menšin v novém trestním zákoníku (zákonč. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.); změny a nová legislativní opatření protiplatné právní úpravěV novém trestním zákoníku byly ve vztahu k problematice ochraně národnostních menšin zavedenynové skutkové podstaty trestných činů a dále byly do některých skutkových podstat doplněnyokolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to při spáchání trestného činu na jiném pro jehoskutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení,vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání. Tato zvlášť přitěžující okolnost,kterou obsahoval již trestní zákon z roku 1961 u osmi trestných činů byla v novém trestnímzákoníku rozšířena, takže je nyní obsažena u devatenácti trestných činů. Současně byla zpřesněna,aby umožňovala trestní postih i pro domnělou příslušnost k určité rase nebo etnické skupině.K tomuto zpřísnění došlo z důvodů v praxi poměrně často se vyskytujících útokůmotivovaných rasovou, etnickou, národnostní nebo jinou podobnou příslušností ke skupinělidí, přičemž pachatelé často na takovou příslušnost usuzují z barvy pleti či jinýchvzhledových znaků napadené osoby, aniž by jim skutečná rasová, etnická, národnostní nebojiná příslušnost ke skupině lidí byla známa. 10Dále je v trestním zákoníku u trestného činu dle § 355 hanobení národa, rasy, etnické nebo jinéskupiny osob okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby i spáchání tiskem, filmem,rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.Skutková podstata trestného činu genocidia (§ 400 tr. zákoníku) byla oproti platné právníúpravě doplněna o páchání tohoto zločinu na „třídní nebo jiné podobné skupině lidí“.Z hlediska závažnosti zločinu genocidia v poměru k ostatním skutkovým podstatám se oprotiplatné úpravě zvyšuje horní hranice sazby trestu odnětí svobody až na dvacet let.V souladu s mezinárodními úmluvami týkajícími se zločinů proti lidskosti definuje trestní zákoníknovou skutkovou podstatu útoku proti lidskosti (§ 401). Skutková podstata je navržena tak, abyvyhovovala požadavkům článku 6 alinea 2 písm. c) Statutu Mezinárodního vojenského soudníhodvora (č. 164/1947 Sb.), článku 7 odst. 1 Statutu Mezinárodního trestního soudu, článku 5 StatutuMezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a článku 3 Statutu Mezinárodníhotrestního tribunálu pro Rwandu, neboť předchozí úprava trestnost jednání považovanýchmezinárodním právem za zločiny proti lidskosti upravovala nejednotně. Některá jednání bylomožno postihovat jako trestný čin mučení a jiného krutého a nelidského zacházení, jiná jakotrestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, vraždy, omezování osobní svobody, zbaveníosobní svobody, znásilnění a některá pouze za války jako trestný čin persekuce obyvatelstva. Proodlišení jednání, která budou kvalifikována podle těchto uvedených skutkových podstat,a v souladu s požadavky statutů zmíněných mezinárodních soudů a tribunálů, zdůrazňuje dikcenového trestného činu útoku proti lidskosti znak „spáchání předmětného jednání v rámcirozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu“.Útok proti lidskosti zahrnuje obvyklé zločiny proti lidskosti podle mezinárodního práva, a topředevším vraždy, mučení, vyhlazování lidí, zotročování, deportace nebo násilný přesun10 U následujících trestných činů, uvedených v trestním zákoníku, u nichž je spáchání trestného činu na jinémpro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznánínebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, je toto uvedeno jako okolnost podmiňující použití vyššítrestní sazby: vražda, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení,zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, zavlečení, vydírání, porušení tajemství listin a jinýchdokumentů uchovávaných v soukromí, poškození cizí věci, zneužití pravomoci úřední osoby, násilí proti skupiněobyvatelů a proti jednotlivcům hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávistivůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, urážka mezi vojáky, urážka mezi vojáky násilím nebopohrůžkou násilí, urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí, porušování práv a chráněnýchzájmů vojáků stejné hodnosti, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností.23