5. Jaké byly problémy v životě společenství národnostních menšin?Životní podmínky a problémy Rusínů v ČR i jejich sdružování se v posledním obdobípodstatně nezměnily. Příslušníci menšiny, žijící dlouhodobě v ČR (zejména občané staršíchgenerací), jsou ve zdejší většinové komunitě pevně <strong>za</strong>kotveni. Platí to i o Rusínechpocházejících z východního Slovenska. Příkladem přirozené integrace do majoritníspolečnosti, a přitom <strong>za</strong>chování a rozvíjení vlastní rusínské identity, je skupina Rusínů, kteráse přistěhovala po 2. světové válce z Rumunska a usídlila se v severozápadních Čechách a naMoravě. Platí to nejen pro příslušníky souboru Skejušan, ale i pro další členy této komunity.(Jejich předkové pocházejí z rusínských oblastí na východním Slovensku).V poslední době se objevuje potěšitelná aktivita zvláště mladých Rusínů, studentůi pracujících z východního Slovenska, která se aktivizuje, hlásí se k rusínské národnosti(i když jsou v ČR zřejmě vedeni spíše jako Slováci) pořádají akce, chodí i na pořady SPPR.Příslušníci mladší a mladé rusínské generace, přicházející <strong>za</strong> prací z Podkarpatské Rusi, jsou tvořenihlavně novými přistěhovalci z 90. let 20. století, globálně jsou označováni <strong>za</strong> Ukrajince. Majoritníspolečnost je už většinou dnes paušálně neřadí k „mafiánským“ gangům, podobné předsudky sevyskytují jen ojediněle a jsou určitě řidší než např. v 90. letech. Postoje k přistěhovalcůma pracovníkům z Podkarpatí jsou obecně vstřícnější než k jiným. Zřejmě se na tom podepsala jejichdobrá pracovní morálka, často i vyšší kvalifikace. Pokud však jde o globální označení „Ukrajinci“,mohou <strong>za</strong> to ve značné míře sami Rusíni - přistěhovalci z Podkarpatské Rusi. Mnozí se stáleneidentifikují s rusínskou národností a neodlišují ji od ukrajinské, byť se to v poslední době zlepšilo.V posledních dvou třech letech však jejich život poznamenaly ekonomické problémy (týká sei jiných menšin v ČR): v čase hospodářské krize řada Rusínů žijících v Česku přišla o prácia o své ekonomické zázemí a má existenční problémy. Přitom jde často o lidi, kteří se chtějí trvaleusídlit v ČR, <strong>za</strong>ložili si tu existenci, <strong>za</strong>bydleli se, jejich děti tu chodí do školy atd. I když činnostorgani<strong>za</strong>cí národnostních menšin má zpravidla kulturně společenský charakter a jejich aktivity sevětšinou pohybují v této oblasti, nelze se vyhnout citlivému vnímání tohoto problému.Vnitřní problémy organi<strong>za</strong>ce se v poslední době výrazně uklidnily.6. Uveďte přehled finanční podpory organi<strong>za</strong>cí vaší národnostní menšiny podle dárce (státní rozpočet,rozpočet krajů, měst, obcí, ostatní donoři).Projekty podpořené ústředními orgány státní správyorgani<strong>za</strong>ce projekt, účel dotace Dárce dotace (Kč)SPPR Časopis Podkarpatská Rus 90 000Ministerstvo kulturySkejušan činnost, kulturní program k výročí souboru60 000Projekty podpořené obcemi / statutárními městy / krajiorgani<strong>za</strong>ce projekt, účel dotace Dárce dotace (Kč)SPPR pronájem kanceláře DNM Magistrát hl. m. Prahy 90 000SPPR, odbočka Činnost odbočky JH, režijní nákladyJindřichův HradecMěsto Jindřichův Hradec 3 000Skejušan činnost souboru Město Chomutov 45 000celkem 138 000Projekty podpořené ostatními donory - Zástupkyně neuvádí žádnou podporu.7. Co pro Vaši národnostní komunitu znamená <strong>za</strong>stoupení v Radě?Zastoupení v Radě bylo pro rusínskou komunitu od <strong>za</strong>čátku přínosné a významné zejménapro její veřejné uznání a prezentaci. Rusíni se mohli v Česku (Československu) znovu veřejněpřihlásit ke své národnosti až po r. 1989 (<strong>za</strong> 1. republiky byla přitom tato národnostsamozřejmě oficiálně uznávána), <strong>za</strong>tímco jiné národnosti tyto problémy v podstatě neměly.141
Když byla ustavena Rada a přizváni do ní i zástupci Rusínů, znamenalo to oficiální návratRusínů do národností skladby obyvatel ČR a zvýšení jejich společenské prestiže. Tímto aktemv<strong>za</strong>la majoritní společnost a její nejvyšší orgány tuto národnost „na vědomí“. (Zhruba dopoloviny 90. let 20. stol. jednaly státní orgány i společenské organi<strong>za</strong>ce pouze s představiteliukrajinské menšiny jako s jediným reprezentantem, což mělo své historické kořeny – šlozejména o rezidua komunistického režimu.) Proto bylo přizvání Rusínů do Rady významné.Prvotní programový význam se postupně prohluboval a rozšiřoval i o konkrétní pozitiva.(účast na přípravě koncepčních návrhů a dokumentů, spolupráce s ostatními menšinami,výměna informací, možnost vyjádření k připravovaným opatřením na úrovni ministersteva vlády ČR, aj.). Proto je velkou ztrátou, že po většinu <strong>rok</strong>u <strong>2010</strong> se Rada praktickynescházela, nekonala se její pravidelná <strong>za</strong>sedání, nebyl zvolen její předseda. Komunikovalo se(v případě potřeby) jen s jejím sekretariátem. Důvody tohoto útlumu lze sice pochopit (volby,nová vláda, neobsazená místa na Úřadě vlády, atd.), nicméně je to škoda.8. Jak hodnotíte dosavadní práci svých zástupců v Radě?Nehodnotí.9. Jakými tématy by se podle Vás měla Rada prioritně <strong>za</strong>bývat? (vyjmenujte bodově, případně se stručnýmkomentářem)Témata navržená ve Zprávě <strong>za</strong> předchozí <strong>rok</strong> v podstatě nemohla být v<strong>za</strong>ta v úvahu vzhledemk určitému útlumu činnosti Rady, proto na ně znovu odkazujeme (sociálně ekonomicképostavení příslušníků národnostních menšin a možnosti pomoci občanských sdružení, jejichpomoc a podpora při komunikaci příslušníků národnostních menšin s úřady, vztah organi<strong>za</strong>cínárodnostních menšin a cizinců - přistěhovalců, jež se v ČR zdržují dočasně, ekonomicképroblémy občanských sdružení menšin v souvislosti s limity, jež ukládají účetní pravidla, atd.).Dále: Revitali<strong>za</strong>ce činnosti Rady vlády, po zpracování dat ze sčítání obyvatelstva zhodnocenívýsledků akce z hlediska národnostních menšin.10. Jaké jsou Vaše zkušenosti s implementací Charty?Nejsou.RUSKÁ MENŠINA 921. Zhodnoťte činnost organi<strong>za</strong>cí vlastní národnostní menšiny (kromě jiného jejich vzájemnou spolupráci,způsob komunikace v rámci menšinového společenství, způsob financování jejich činnosti atd.), uveďtestručný přehled jejich aktivit.V roce <strong>2010</strong> v rámci ruské menšiny vyvíjely aktivní činnost zejména tyto organi<strong>za</strong>ce: Ruskátradice o. s., Asociace ruských spolků (Brno), Ruský kulturní svaz Praha, Svaz ruskojazyčnýchspisovatelů v ČR, Oberig (Ústí nad Labem), Spolek Rusky mluvicích studentů v Praze Artek,o. s. a jiné. V posledním období lze pozorovat snahu o stále větší vliv na činnost ruskýchspolků oficiálních orgánů Ruské federace (včetně velvyslanectví), což má <strong>za</strong> následekviditelnou změnu v orientaci činností a v názorových prioritách, alespoň u některých z nich:toto je možno vysledovat na příslušných webových stránkách nebo z jejich publikací. Jakopříklad lze uvést prezentací nedemokratických názorů v časopise Artek čís. 6/<strong>2010</strong>. Před letyvytvořená Koordinační rada ruských organi<strong>za</strong>cí (Koordinacionnyj sovět rossijskichsootěčestvěnnikov) se v současné době dostála do značné závislosti jak názorové, taki finanční na oficiálních postojích Moskvy (Ministerstvu <strong>za</strong>hraničí RF, Světové Koordinační92 Text <strong>za</strong> ruskou menšinu vypracoval Igor Zolotarev, místopředseda Rady.142
- Page 1 and 2:
Zpráva o situaci národnostních m
- Page 3 and 4:
ObsahStr.1. Úvod - zpráva o pokro
- Page 5 and 6:
1. Úvod - zpráva o pokrokuZpráva
- Page 7 and 8:
3. Úkoly vyplývající z usnesen
- Page 9 and 10:
Je důležité také uvést, že pr
- Page 11 and 12:
v minulých letech veřejnosti boha
- Page 13 and 14:
- Podpora užívání tradičních
- Page 15 and 16:
- Zpráva o situaci národnostních
- Page 17 and 18:
obsahuje tři jazykové verze (čes
- Page 19 and 20:
V rámci této strategie proběhly
- Page 21 and 22:
Třetí publikační položkou je s
- Page 23 and 24:
Na úkolu vytvořit a provozovat v
- Page 25 and 26:
skupiny obyvatelstva, znásilnění
- Page 27 and 28:
- Romský mentor v rámci programu
- Page 29 and 30:
ČR pět SŠ s německým vyučovac
- Page 31 and 32:
Společnost polských učitelů v
- Page 33 and 34:
Školy s polským vyučovacím jazy
- Page 35 and 36:
vzdělávání mezi Ministerstvem
- Page 37 and 38:
- Opatření na podporu vzdělává
- Page 39 and 40:
prohloubit a doplnit poznatky o jaz
- Page 41 and 42:
dovedli kriticky přijímat mediál
- Page 43 and 44:
Ministerstvo ve spolupráci s Pedag
- Page 45 and 46:
území ČR, za podmínek stanoven
- Page 47 and 48:
Problematika národnostních menši
- Page 49 and 50:
Ochrana před diskriminací pramen
- Page 51 and 52:
německé menšiny na našem územ
- Page 53 and 54:
OBLAST MÉDIÍ A AUDIOVIZEo Program
- Page 55 and 56:
o Eghalånd BladlJedná se o region
- Page 57 and 58:
o Romano hangos 30Vydavatelem novin
- Page 59 and 60:
o Russkoje slovo 35Vydavatelem je S
- Page 61 and 62:
SRBSKÁ MENŠINAo Srpska reč 41Vyd
- Page 63 and 64:
Vedle projektů v rámci výše uve
- Page 65 and 66:
studentů a dosažené výsledky ve
- Page 67 and 68:
V rámci projektu Policie pro všec
- Page 69 and 70:
− Podpora zajištění dostupnost
- Page 71 and 72:
5.7. ShrnutíPodpora aktivit přís
- Page 73 and 74:
Dotace organizacím příslušník
- Page 75 and 76:
6. Veřejná správa na místní č
- Page 77 and 78:
neplatné a nařídil opakované hl
- Page 79 and 80:
KRAJKOVÁ (Sokolov)V obci je i po k
- Page 81 and 82:
s rasistickým podtextem. Žádný
- Page 83 and 84:
VŘESOVÁ (Sokolov)Výbor byl i po
- Page 85 and 86:
JABLUNKOVVýsledkem dobré spolupr
- Page 87 and 88:
ROPICEMístní sdružení PZKO vyu
- Page 89 and 90:
JOSEFŮV DŮLObec v září roku 20
- Page 91 and 92: HRÁDEKNičení dvojjazyčných ná
- Page 93 and 94: BYSTŘICEVýbor i zastupitelstvo se
- Page 95 and 96: v menšinovém jazyce (např. histo
- Page 97 and 98: společnosti a zabránit tak sociá
- Page 99 and 100: účastnil i pracovní skupiny vytv
- Page 101 and 102: HRADEC KRÁLOVÉ 64Během roku měs
- Page 103 and 104: - Dne 11. října 2010 Městská po
- Page 105 and 106: dílny, zakoupit Knihu za babku neb
- Page 107 and 108: ○ Městská policie KarvináV rá
- Page 109 and 110: Muzeum romské kultury, Drom, Ratol
- Page 111 and 112: projekty organizací polské menši
- Page 113 and 114: • navrhuje Radě kraje výši fin
- Page 115 and 116: a Dozorčí rada. Někteří členo
- Page 117 and 118: V roce 2010 byl zpracováván Stře
- Page 119 and 120: Každoročně má podporu města t
- Page 121 and 122: HLAVNÍ MĚSTO PRAHAV roce 2010 byl
- Page 123 and 124: ÚSTECKÝ KRAJProblematikou impleme
- Page 125 and 126: 7. Reflexe národnostních menšinB
- Page 127 and 128: 22. září je dnem, kdy - před 10
- Page 129 and 130: slovenských sdružení Limbora a E
- Page 131 and 132: (Maďarská sekce), Česko-maďarsk
- Page 133 and 134: životního prostředí a spravedln
- Page 135 and 136: Důležitým nástrojem vzájemné
- Page 137 and 138: POLSKÁ MENŠINA 881. Zhodnoťte č
- Page 139 and 140: Projekty podpořené obcemi / statu
- Page 141: Marka Škopa Osadné - o rusínské
- Page 145 and 146: kultury, vydávala literárně-poet
- Page 147 and 148: - Neustalé sledování efektivnost
- Page 149 and 150: v jehož rámci účastníci navšt
- Page 151 and 152: zástupci územních samospráv, a
- Page 153 and 154: v popisu svých aktivit starost o z
- Page 155 and 156: Pravidelně se věnuje významným
- Page 157 and 158: Organizace zajišťují předevší
- Page 159 and 160: PŘÍLOHY
- Page 161 and 162: Vymezení programu:A) Vzdělávací
- Page 163 and 164: 1Příloha 3Ministerstvo kultury -
- Page 165 and 166: jiné subjekty (předkladatelem nen
- Page 167 and 168: Příloha 5Ministerstvo kultury - D
- Page 169 and 170: Příloha 6Ministerstvo kultury - P
- Page 171 and 172: Muzeum romské kultury Kurzy romšt
- Page 173 and 174: Ministerstvo práce a sociálních
- Page 175 and 176: Příloha 9Ministerstvo školství,
- Page 177 and 178: Příloha 10Obce, statutární měs
- Page 179 and 180: organizace projekt,účel dotace do
- Page 181 and 182: osobám, které působí v oblasti
- Page 183 and 184: VENDRYNĚorganizace projekt,účel
- Page 185 and 186: KARVINÁorganizace projekt,účel d
- Page 187 and 188: ZŠ ŠalounovaZŠ ChrjukinovaHudba-
- Page 189 and 190: Diecézní charita ostravsko-opavsk
- Page 191 and 192: Celoměstské programy podpory akti
- Page 193 and 194:
ŽidéLužičtíSrbovémultikulturn
- Page 195 and 196:
organizace projekt,účel dotace do