Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2010

BYSTŘICEVýbor i zastupitelstvo se zabývalo otázkou provádění Charty (tlumočení a překlady, užívánímístních názvů a názvů veřejných budov v polském jazyce).ČESKÁ TŘEBOVÁDle zkušenosti minimum Romů užívá romský jazyk, děti jej téměř neznají.ČESKÝ TĚŠÍNV roce 2010 se Výbor ani zastupitelstvo otázkami Charty nezabývaly.DOLNÍ LOMNÁVýbor se zabýval otázkou provádění Charty. Bere za svůj její cíl, chránit a podporovatužívání regionálních či menšinových jazyků v osobním a veřejném životě.HNOJNÍKV obci je umožněno předškolní a základní vzdělávání v polském jazyce. Podle starostyv rámci základního vzdělání není kladen důraz na výuku regionálních dějin. Požadavky natlumočení a překlady písemných žádostí podaných v polském jazyce nebyly řešeny.HORNÍ SUCHÁVýbor se v uplynulém období nezabýval otázkou provádění Charty, protože podstatnézáležitostí byly vypořádány v dřívějším období. To se týká především problematikydvojjazyčnosti v tom smyslu, jak ji umožňuje zákon o obcích.HRÁDEKTato problematika již byla vyřešena v minulých létech. K dořešení zůstává zhotovení tabulís místními názvy části obce.CHOTĚBUZV roce 2010 nebyly vynakládány finanční prostředky na provádění Charty. Výborpřipravoval zavádění dvojjazyčných označení.JABLUNKOVMěsto již obdrželo dotaci od Úřadu vlády na dvojjazyčné cedule v roce 2009. Na rok 2011 máv úmyslu osadit dvojjazyčnými označeními šest ulic, budovy veřejných institucí (městská policie,hasiči, ZUŠ, Dům s pečovatelskou službou a Dům dětí a mládeže, Městský úřad) a městský les.KOMORNÍ LHOTKAV roce 2010 byly umístěny u vjezdu do obce dvojjazyčné názvy obce. Dále se začala řešitotázka MŠ s polským jazykem vyučovacím, ta zatím není dořešena.KOŠAŘISKAV roce 2010 se zastupitelstvo obce nezabývalo otázkou provádění Charty, tato problematikabyla řešena již v minulých letech.KRASLICEV obvodu města žijí občané hovořící německy, romsky a vietnamsky. Žádné zkušenosti městos Chartou nemá.KRAVAŘEMěsto je územím, kde pobývají občané hlásící se k různým národnostním menšinám, uznávámenšinový či regionální jazyk jako výraz kulturního dědictví a jím zřízené školy (v některýchpřípadech i v předškolním vzdělávání) i neziskový sektor poskytují možnost našim občanům,92