Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Články<br />
Na druhé straně je však – jakkoli nejde o případy tak časté – myslitelná i nezákonnost<br />
v subjektivní složce tvorby skutkového stavu. Nastává tehdy, jestliže<br />
chybou v logickém úsudku při hodnocení dostatečných a legálně pořízených<br />
důkazů je vyvozeno skutkové zjištění, které z premis (důkazů) podle pravidel formální<br />
logiky nevyplývá. Je vytvořen také „neskutečný“ skutkový stav, byť z příčin<br />
nikoli objektivních.<br />
Tyto případy, soudní kontrolou zákonnosti správního aktu postižitelné, je třeba<br />
odlišit od případů, kdy správní orgán užil volného hodnocení důkazů jinak, než<br />
by to byl učinil soud při soudcovské úvaze (např. uvěřil jednomu svědkovi a neuvěřil<br />
jinému, zatímco soud, pokud by měl důkazy hodnotit, by je hodnotil opačně).<br />
Tyto případy jsou naopak soudní kontrole uzavřeny.<br />
Konečně a pro úplnost je třeba zmínit případ, kdy dojde k omylu v užití právního<br />
předpisu a na správně, úplně a legálně zjištěný skutkový stav, vytvořený<br />
formálně bezchybným užitím volného hodnocení důkazů, je použit nesprávný<br />
právní předpis (hmotněprávní, procesní, kompetenční), nebo předpis jinak vadný<br />
(neústavní, nezákonný, neplatný či neúčinný); i taková skutečnost rozhodnutí<br />
znehodnocuje a působí jeho nezákonnost.<br />
Jen v těchto posléze uvedených případech soud ruší napadné rozhodnutí pro<br />
nezákonnost; případy v předchozím textu zmíněné vedou ke zrušení rozhodnutí<br />
pro vady řízení. Toto rozlišování má naprosto zásadní význam při zkoumání<br />
dosahu kasační pravomoci soudu. Výklad dosahu ustanovení § 250i odst. 3<br />
o. s. ř. se však už dalekosáhle vymyká tématu tohoto článku.<br />
II.<br />
K pojmu „zákonnost“ rozhodnutí (§ 244 odst. 1 o. s. ř.)<br />
Mgr. Nedorost nadhazuje otázku, zda pojem „zákonnost“ v sobě zahrnuje také<br />
použití jiných právních předpisů než zákona. Poukazuje sice na ustanovení<br />
čl. 95 odst. 1 a 87 odst. 1, písm. b) Ústavy, své závěry však blíže nerozvádí.<br />
Tyto otázky již ale judikatura správních soudů vyřešila. Především v soudní<br />
praxi nikdy nebylo zpochybněno, že soud přezkoumává obecnou „právnost“ rozhodnutí,<br />
tj. jeho soulad s právním řádem státu a že je možno rozhodnutí zrušit<br />
i tehdy, jestliže jeho vydáním byl porušen pouze podzákonný právní předpis. Pojem<br />
„zákonnost“ je tedy pouhá pars pro toto – nikdy ostatně nebylo zpochybněno,<br />
že by soud mohl zrušit rozhodnutí pro rozpor s Ústavou nebo jinými předpisy<br />
tvořícími ústavní pořádek (čl. 112 Ústavy) nebo pro rozpor s mezinárodní<br />
smlouvou podle čl. 10 Ústavy (jiná je otázka po praktickém dosahu této možnosti,<br />
zpravidla by tu šlo také o rozpor zákona s Ústavou atd.). Jiné řešení by<br />
ostatně budilo značné rozpaky, např. zamítnutí žaloby proti vydanému stavebnímu<br />
povolení, jímž by byly porušeny „jen“ např. obecné technické podmínky na<br />
výstavbu (vyhl. č. 83/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů).<br />
Bulletin advokacie č. 1 1998 11
Change language