Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Články<br />
Novela odstraňuje pochybnosti o tom, zda je možné postihnout pachatele,<br />
který jedná za právnickou osobu a sám nemá zvláštní vlastnost, způsobilost nebo<br />
postavení, neboť tuto zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení má právnická<br />
osoba, jejímž jménem jedná.<br />
Typicky šlo např. o odstraňování majetku dlužníka – právnické osoby, jehož<br />
se dopouštěl její jednatel nebo jiný statutární orgán, popř. zástupce. Někteří odborníci<br />
připouštěli, že extenzivním výkladem lze dospět k názoru, že trestní odpovědnost<br />
dána je, jiní s poukazem na požadavek určitosti trestního práva odpovědnost<br />
za trestný čin poškouzování věřitele vylučovali s tím, že jde jen o případ<br />
podle § 127 trestního zákona.<br />
Pokud jde o jednání právnické osoby, je třeba vycházet z ustanovení občanského<br />
a obchodního zákoníku, zejména z ustanovení § 13 – 16. Taková úprava<br />
není v evropském kontextu ojedinělá, obdobou úpravu zná i trestní zákoník německý,<br />
který navíc výslovně řeší odpovědnost pachatele i tehdy, je-li právní<br />
úkon, který měl založit oprávnění za právnickou osobu jednat, neúčinný.<br />
Naše úprava tuto otázku neřeší, ačkoli může být praktická, typicky u znesvářených<br />
akciových společností: Je běžné, že jsou zvolena dvě představenstva<br />
a každé z nich popírá platnost valné hromady, svolané druhou stranou a každé<br />
z nich může jednat tak, že by to zakládalo trestní odpovědnost ve vztahu k věřitelům<br />
společnosti. Podle německé úpravy je dána trestní odpovědnost bez ohledu<br />
na platnost či neplatnost zvolení. Naše praxe patrně výkladem dospěje ke<br />
stejným závěrům.<br />
Na trestní odpovědnost statutárních orgánů a jiných zástupců právnických<br />
osob má toto ustanovení zásadní vliv a rozšiřuje okruh jednání, za něž mohou<br />
být postiženi zejména u majetkových deliktů. Např. prodej věci, najaté společností,<br />
může být posouzen jako zpronevěra, jíž se dopustil statutární orgán. Nevrácení<br />
najatého motorového vozidla může být posouzeno jako neoprávněné<br />
užívání cizí věci podle § 249 tr. zák. s tím, že trestný bude statutární orgán, nikoli<br />
fyzická osoba, která takový automobil konkrétně řídí atd.<br />
Sporné je, do jaké míry bude onen zvláštní znak vykládán ve vztahu k objektivní<br />
stránce skutkové podstaty. Tak např. Dolenský (HN listopad 1997, autor měl<br />
článek k dispozici ještě v rukopise před zveřejněním) soudí, že např. u trestného<br />
činu neoprávněného podnikání, jehož se dopustí právnická osoba tím, že překročí<br />
rozsah živnostenského oprávnění, nebude možné jednatele postihovat, neboť<br />
okruh pachatelů zde není omezen zvláštním znakem.<br />
Mám za to, že omezení je dáno zvláštním předpisem, ustanovení § 118 je normou<br />
blanketní a omezení je dáno tím, že pachatelem může být jen osoba, která<br />
vykonává činnost, k níž je zapotřebí oprávnění. Je otázka, k jakému výkladu se<br />
praxe přikloní a do jaké míry zásada „societas delinquere non potest“ bude uvedenou<br />
úpravou v praxi modifikována.<br />
Bulletin advokacie č. 1 1998 23
Change language