Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Přečetli jsme za Vás<br />
s možností kárných postihů, kontrolou ze strany Ministerstva spravedlnosti<br />
a omezením možností soutěže mezi exekutory.<br />
2. Zákon o exekutorech nemusí obsahovat úpravu jednotlivých způsobů vykonávání<br />
exekuce, pokud zůstane zachována možnost domáhat se výkonu rozhodnutí<br />
soudní cestou. Pak totiž postačí novelizovaná ustanovení OSŘ, na něž<br />
by zákon o exekutorech odkázal.<br />
3. § 115 odst. 2 zákona o súdnych exekutoroch (obdoba § 322 odst. 2 našeho<br />
OSŘ) obsahuje přesnou specifikaci movitých věcí, které jsou vyloučeny<br />
z exekuce: „... veci povinného slúžiace na plnenie jeho pracovných úloh alebo na<br />
podnikanie do výšky 10 000 Sk“. Odstraňují se tak pochybnosti našeho platného<br />
§ 322 odst. 2 písm. d) OSŘ, který umožňuje povinnému dovolávat se toho, že<br />
konkrétní movité věci užívá k podnikání, což vede k mnoha absurdnostem (věci<br />
sloužící k podnikání mají zpravidla větší hodnotu než vše ostatní).<br />
4. Užitečné je i zavést jako jeden ze způsobů exekuce prodej podniku (§ 63,<br />
§ 179 slov. zákona). Doposud je možné prodávat nemovité a movité věci pouze<br />
zvlášť.<br />
Závěrem se autor vyslovuje pro radikální řešení tohoto úseku soudnictví, které<br />
by se mělo stát primárním úkolem naší legislativy. ■<br />
V časopisu PRÁVNÍ ROZHLEDY č. 10/97 vyšla úvaha Mgr. Jaroslava Salače,<br />
<strong>advokátní</strong>ho koncipienta v Praze, pod názvem: K problematice rozporu<br />
právního úkonu se zákonem ve světle § 39 občanského zákoníku.<br />
Autor se ve své úvaze zabývá povahou, smyslem a účelem § 39 obč. zák., vyjadřujícím<br />
následky právní nedovolenosti předmětu právního úkonu.<br />
Absolutní neplatnost právních úkonů nastupuje podle obč. zák. bez dalšího<br />
objektivně, ex tunc, a přihlíží se k ní z úřední povinnosti. Relativní neplatnosti,<br />
obecně upravené v § 40a ObčZ se musí oprávněný subjekt dovolat ve vazbě<br />
k danému právnímu úkonu, jinak se tento právní úkon považuje za platný. Před<br />
samotným rozborem dané problematiky pak autor považuje za nutné srovnání<br />
přístupů různých právních řádů kontinentální evropské kultury, což se mu jeví jako<br />
žádoucí sbližování českého práva s právem států tradiční západoevropské<br />
právní kultury.<br />
Krátký srovnávací přehled podle autora dokumentuje jednak skutečnost, že<br />
v každém civilizovaném právním řádu se vyskytuje obdobné ustanovení, jednak<br />
odhaluje přílišnou jednoduchost a strohost české právní úpravy. Zatímco zahraniční<br />
pojetí zdůrazňuje a preferuje smluvní volnost právních úkonů a její respektování<br />
zákonem a aplikační praxí, český přístup, ovlivněný minulou doktrínou silné<br />
veřejnoprávní ingerence do soukromoprávních poměrů, chápe v zásadě jakýkoli<br />
nesoulad právního úkonu se zákonem jako důvod jeho neplatnosti.<br />
Bulletin advokacie č. 1 1998 69
Change language