Obsah - Česká advokátní komora

Články
cílem není férová soutěž rovnosti stran, ale spravedlivé potrestání pachatele
trestného činu po jeho řádném objasnění.
Utajení totožnosti svědka
Jedna z dalších, dosud nezmíněných možných příčin pouze občanského využívání
doslovného výkladu § 165 odst. 2 TrŘ, kde není obsažena povinnost sdělit
obhájci jména svědků, je uvedena v Usnesení Ústavního soudu č. j. ÚS 35/96.
Zde je ve stanovisku Krajského úřadu vyšetřování, stejně jako Krajského státního
zastupitelství vyslovena obava, že sdělení jmen svědků by mohlo zmařit naplnění
ustanovení § 55 odst. 2 TrŘ a v konkrétním případě by mohlo vést i k ohrožení
hodnoty důkazu podané svědkem a dokonce i k ohrožení svědka samého.
Došlo by také k porušení § 165 odst. 1 věta druhá TrŘ, kde je uložena povinnost
ochránit utajení totožnosti svědka před obhájcem.
Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených
v § 55 odst. 2 utajena, je vyšetřovatel povinen přijmout opatření, která
znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka (§ 165 odst. 1 věta druhá).
Když vyšetřovatel taková opatření v zájmu utajení totožnosti svědka v konkrétní
trestní věci přijme, předvolá obhájce k jeho výslechu. Když oznamuje obhájci dobu
a místo výslechu svědka, potom opatření, které přijal k utajení jeho totožnosti,
spočívá mnohdy v tom, že nesdělí jeho jméno a příjmení. Přitom opatřením,
které znemožní obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka, může být
také sdělení smyšleného jména a příjmení, pod kterým je svědek veden a jímž
bude také podepisovat protokol. Lze souhlasit s názorem JUDr. Otakara Motejla,
který uvedl, „že by bylo rozhodně omylem domnívat se, že poslední verzí ustanovení
trestního řádu o utajeném svědkovi je celá tato problematika vyřešena
a že je osud zrodu tohoto institutu v našich procesních normách uzavřen.“ 12) Není
pochyb o tom, že zůstává nadále celá řada nezodpovězených otázek a problémů.
13) Jak se ukazuje, jedním z těchto problémů je také forma a doba sdělení
obhájci, že dojde k výslechu svědka, jehož totožnost je dle § 55 odst. 2 utajována.
Pokud předseda senátu koná v hlavním líčení výslech svědka, jehož totožnost
má být dle § 209 odst. 1 TrŘ utajena, předvolává svědka pod jeho smyšleným
jménem a příjmením, pod kterým je veden. Pokud však vyšetřovatel oznamuje
obhájci dobu a místo konání výslechu svědka, jehož totožnost se utajuje, většinou
jméno a příjmení nesdělí. Přitom v době, kdy vyrozumívá obhájce o tomto
úkonu, nepochybně přijal příslušná opatření k utajení totožnosti svědka, tedy ví
nejen to, jak utají jeho podobu, nýbrž i to, pod jakým smyšleným jménem a příjmením
bude svědek veden. Tudíž nic nebrání vyšetřovateli, aby stejně jako
předseda senátu oznámil předvolání svědka označeného smyšleným jménem
a příjmením. To, že jde o smyšlené jméno a příjmení, může obhájce zjistit až při
Bulletin advokacie č. 1 1998 43