Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Články<br />
větší pozornost než v případě, že by v oznámení o výslechu uvedl smyšlená<br />
jména.<br />
Ještě k názoru Krajského státního zastupitelství, jež s poukazem na § 1 odst. 1<br />
TrŘ uvedlo, že cílem trestního řízení není férová soutěž stran, ale spravedlivé potrestání<br />
pachatele po jeho řádném objasnění. Nelze souhlasit s tím, že cíle trestního<br />
řízení lze dosáhnout unfér („unfair“) způsoby. Použití unfér způsobů by naopak<br />
mohlo zmařit účel trestního řízení, tedy i zjištění pachatele trestného činu.<br />
Citovaný nález Ústavního soudu k tomu uvádí jednoznačně: „Účelem trestního řízení<br />
není jenom „spravedlivé potrestání pachatele“, účelem trestního řízení je<br />
rovněž „fair“ proces. Existence řádného procesu je nevyhnutelnou podmínkou<br />
existence demokratického právního státu.“ 16)<br />
Tři možnosti výkladu<br />
V současnosti tudíž existují odlišná stanoviska k ustanovení § 165 odst. 2 TrŘ.<br />
První tvoří Usnesení Ústavního soudu v jedné konkrétní trestní věci stěžovatele<br />
K. K., jež by nemělo mít dopad na další věci a druhé tvoří výklad obsažený v komentáři<br />
k trestnímu řádu. Není divu, že za této situace vyšetřovatelé odkazují na<br />
citované usnesení Ústavního soudu a obhájci naopak na výklad obsažený v komentáři<br />
k trestnímu řádu, resp. v literatuře. Proto se jeví potřebným sjednocení<br />
interpretační praxe nejdříve judikátem Nejvyššího soudu a následně pak novelizací<br />
trestního řádu.<br />
Pokud vyjdeme výlučně z doslovného výkladu § 165 odst. 2 TrŘ, tak, jak je<br />
obsažen v citovaném usnesení Ústavního soudu, potom je možné, aby vyšetřovatelé<br />
obhájcům jména svědků vůbec nesdělovali. Zůstává však nadále otázka,<br />
proč jména většiny svědků vyšetřovatelé obhájcům bez problému sdělují?<br />
Proč se s odkazem na zmíněný výklad, obsažený v usnesení v jedné konkrétní<br />
věci, neomezují pouze na sdělení, že v konkrétní den a hodinu se budou konat<br />
výslechy svědků, a to vždy bez uvedení jejich jmen, bez ohledu na to, že nejde<br />
o využití § 55 odst. 2 a § 165 odst. 1 TrŘ? Proč vyšetřovatelé jména svědků většinou<br />
bez problémů uvádějí? Proč problém existuje pouze u některých svědků<br />
a v některých případech?<br />
Odpověď na tyto otázky znají vyšetřovatelé a další orgány činné v přípravném<br />
řízení.<br />
Z pohledu obhajoby se lze pouze domnívat, že všechny tyto odpovědi souvisí<br />
s taktikou výslechu svědků, i když nedochází k utajení jejich totožnosti s tím,<br />
aby se obhájce nemohl určitého úkonu aktivně účastnit, ani se na něj po poradě<br />
s obviněným klientem připravit stejně pečlivě jako vyšetřovatel. Ať jsou důvody<br />
odlišného přístupu existujícího v praxi jakékoliv, jejich důsledkem je několik nepominutelných<br />
dopadů. Především nerovnost obviněných, neboť obhájce jednoho<br />
obviněného je uvědoměn o jménech všech svědků předem a obhájce jiného<br />
Bulletin advokacie č. 1 1998 45
Change language