technologie125 LET INOVACÍ A VÝVOJE BOSCHLetošní rok znamená pro společnost Bosch významné jubileum. Před 125 lety, v roce 1886 totižzaložil Robert Bosch ve Stuttgartu dílnu pro jemnou mechaniku a elektrotechniku. V současnostije Bosch Group vedoucím mezinárodním dodavatelem technologií a služeb čítající vícenež 300 dceřiných a regionálních společností ve více než 60 zemí světa. V roce 2010 investovalBosch přes 4 miliardy euro do vývoje a výzkumu a přihlásil celosvětově 3 800 patentů.Vznětové motory budou ještě za 20 let jednímz nejdůležitějších typů pohonů osobních vozidel.Bosch založil své prognózy na obrovském potenciálurozvoje právě těchto motorů. Spotřeba palivaa emise se každým rokem rapidně snižují. Vývojářiz Bosch Diesel Systems předpovídají, že do roku2015 dosáhne spotřeba paliva kompaktních třídosobních vozidel pouhých 3,6 l na 100 kilometrů.Před 75 lety uvedl Bosch jako první na světě technologiivstřikování pro vznětový motor osobníchautomobilů. Sám zakladatel Robert Bosch zadal vývojvstřikovacího čerpadla vznětového motoru v roce1922 – nejprve propoužití v nákladnímautě. V roce 1924byla v Německuzahájena prvnísériová výroba nákladníhoautomobiluse vznětovýmmotorem a v roce1927 byla spuštěnavýroba vstřikovacítechnologie provznětové motory. A tak společnost Bosch položilazáklad triumfálního úspěchu vznětových motorů nasilnicích – úspěch, který pokračuje dodnes.Od 1936 do <strong>2011</strong>V roce 1930 plánoval Daimler-Benz rozšířit použitívznětových motorů se vstřikováním Bosch doosobních vozů. První sériově vyráběný osobní vůzna světě se vznětovým motorem Mercedes-Benz260 D oslavil svou premiéru na automobilové výstavěv Berlíně v roce 1936. Na stejný výkon potřebovalo třetinu méně paliva než zážehový model. Prodejebyly zpočátku zklamáním, protože auto se vznětovýmmotorem nebylo z hlediska výkonu a stabilityrovnocenným partnerem automobilu se zážehovýmtypem. Do roku 1950 vyrobil Bosch jeden miliončerpadel pro vznětové motory osobních a nákladníchautomobilů. Díky své rentabilitě rostla popularitaosobních automobilů se vznětovými motory, a tozejména jako vozidla taxi, které musela odolávattvrdým jízdním podmínkám. V té době se už Boschzaměřoval na získávání kompetencí v systémecha na dodávky komponentů, které byly předně odladěnypro vstřikovací čerpadla – jako jsou podávacípalivová čerpadla, palivové filtry, vstřikovací tryskya žhavicí svíčky.Již v roce 1960 představil Bosch první rotační vstřikovacíčerpadlo, které bylo lehčí a kompaktnější nežstávající řadová čerpadla. Podávací čerpadlo se v polovině70. let 20. století stalo skutečným boomemvznětových motorů. Za tímto rozmachem se skrývalovozidlo VW Golf Diesel. V roce 1975 se stal prvnímmotorovým vozidlem v kompaktní třídě se vznětovýmmotorem, který měl vysoké otáčky, a přesto bylzároveň hospodárný díky distribučnímu podávacímučerpadlu Bosch. S turbodmychadlem a s ostřejšímvzhledem se stal Golf „GTD“ kultem jako první sportovníosobní automobil se vznětovým motorem.Všichni přední výrobci v Evropě následovali příkladumodelů „Golf-třídy“ se vznětovými motory. Základemtohoto úspěchu byla rotační vstřikovací čerpadla,která byla použita v mnoha masových modelech.V polovině 80. let minulého století začala elektronickáéra vznětových modelů. V roce 1986 uvedlBosch na trh první elektronické řídicí systémy prosvoje rotační a řadová vstřikovacíčerpadla. V roce 1987 semnichovská automobilka BMWstala jedním z prvních výrobců aut, kteří používalielektronicky řízená čerpadla. BMW 524 TD sevznětovým přeplňovaným 6válcem se stal světověnejrychlejším sériově vyráběným osobním vozidlemsvé doby. V roce 1989 naprosto změnilo vznětovýmotor první axiální pístové čerpadlo pro přímévstřikování nafty. Poprvé bylo představeno v Audi100 TDI (Turbodiesel Direct Injection). Tato novátechnologie umožnila přímé vstřiknutí nafty doválce pod tlakem téměř 1000 bar, což vedlo k efektivnímuspalování. A z toho plynul mnohem lepšívýkon a hladkost chodu spolu s nízkou spotřeboupaliva a nízkými emisemi. Přímé vstřikování se mělostát normou ve vznětových motorech u osobnícha nákladních vozidel o několik let později. V druhépolovině 90. let minulého století zaznamenalyvznětové motory další vzestup díky vývoji dalšíchtřech různých produktů k vysokotlakovému vstřikování:rotační vstřikovací čerpadlo s radiálnímipísty (1996), systém Common Rail (1997) a čerpadlo-tryska(1998).Vstřikovací technologie Common RailZe všech dostupných alternativ v druhé polovině90. let minulého století se technologie vstřikováníCommon Rail nakonec prosadila jako přednostnířešení. Jako první představily systém v roce 1997vozy Mercedes-Benz 220 CDI a Alfa Romeo 156 JTD.U všech válců se systémem Common Rail bylo vstřikováníprováděno pod stálým vysokým vstřikovacímtlakem až 1350 barů. Systém umožňoval vůbec poprvémnohonásobné vstřikování. V roce 2003 představilBosch třetí generaci systému s piezoelektrickýmivstřikovači in-line. V porovnání s jeho předchůdcitento systém snížil u vznětového motoru spotřebupaliva a emise výfukových plynů a současně taképrovozní hluk. Do dnešního dne bylo vybaveno systémemCommon Rail Bosch přes 66 milionů motorů.Když se počítá každá vteřinaVšichni přední evropští výrobci automobilů zachytilivlnu vznětových motorů v polovině 70. let 20. stoletía začali nabízet tyto pohonné jednotky v sériověvyrobených vozidlech. Opel v roce 1972 se svýmtestovacím vozem GT poháněným vznětovým motorempřekonal 20 mezinárodních a dva absolutnísvětové automobilové rekordy ve všech kategoriích.Mercedes, průkopník vznětového motoru, způsobilv roce 1978 celosvětové šílenství se svým prototypemC111-III, kdy vytvořil v italském Nardo 9 světovýchrekordů dosažením nejvyšší rychlosti 338 km.h -1 a průměrnérychlosti 325 km.h -1 . Tento úspěch byl založenna třílitrovém 5válcovém motoru v tehdy novém vozeMercedes-Benz 300 D. Téměř o 30 let později se díkysystému Common Rail stává vznětový motor preferovanouvariantou pro závodní vozy Audi a Peugeotv Le Mans. Rozhodující výhodou vznětových motorůbyla jejich mnohem nižší spotřeba paliva, to znamenámíň zastavení pro doplnění paliva a tím také lepšíčasy vůči vozům se zážehovými motory.18 7/<strong>2011</strong>
technologieVznětový motor – ovládl světové trhyTechnologie Common Rail zase pro jednou postrčilarozmach vznětových motorů na počátkunového tisíciletí. Zatímco v roce 1997 jen 22 %všech prodaných osobních automobilů v západníEvropě jezdilo se vznětovým motorem, v roce2006 to už bylo přes 50 %. Během posledníchlet několik evropských, amerických a asijskýchvýrobců zahájilo ve Spojených státech rozsáhloukampaň za vznětové motory. AutomobilkyAudi a BMW se v USA zařadily k Mercedes-Benza zvýšily preferenci vznětových motorů. „Čistývznětový motor“ může dokonce rychleji získatpreferenci na rozvíjejících se trzích v Asii, protožeemisní limity těchto zemí lze splnit pouze pomocívysokotlakého přímého vstřikování. Dnes Boschprodá více než jeden milion systémů CommonRail v Indii a Číně dohromady.Motory šetrné k životnímu prostředíCílem posledních let je snižovat spotřebu palivaspolu s přechodem z emisních pravidel Euro 5na Euro 6. Což znamená, že NOx emise musejíbýt snížené více než o polovinu. Za tímto účelemvývojový tým Bosche zvýšil míru recirkulace výfukovýchplynů, plnící tlak vzduchu pro spalovánía vstřikovací tlaky na větší část charakteristiky motoru,čímž se snížila hladina oxidu dusnatého vespalovacím procesu.Pro splnění ještě přísnějších emisních limitůa další snížení spotřeby paliva a emisí CO 2Boschv současné době vyvíjí vstřikovací systémy, kterémohou vyvinout tlak více než 2000 barů – cožodpovídá zatížení dvou tun na jeden čtverečnícentimetr. V případě piezoelektrických vstřikovačů,které na jeden pracovní zdvih používají až8 vstřiků, trvá teď aplikace méně než milisekundua vstřikování probíhá za více než dvojnásobekrychlosti zvuku.Budoucnost vznětového motoruBosch předpokládá vývojový posun technologievznětových motorů již v roce 2015. Vzniknou novékoncepce motorů, které díky extrémnímu zmenšováníbudou mít jen tři válce a objem 1,1 litru. Přesto budounabízet dynamické jízdní vlastnosti s výkonem zhruba100 kW. Osobní vozidla budoucnosti se vznětovýmimotory poběží efektivněji díky novým technologiím.Tato vozidla budou v roce 2015 spotřebovávat jen 3,6 lna 100 km, což je asi o 30 % méně paliva v porovnáníse standardním modelem vozu se vznětovým motoremv roce 2009. S hybridizací se spotřeba palivaještě sníží zhruba až o 40 %. Vývojáři již dnes pracujína systémech pro koncepty budoucích motorů a zdokonalovánímotorů s vnitřním spalováním. BEZPEČNĚJŠÍ A ENERGETICKY EFEKTIVNĚJŠÍ MOBILITAKaždým druhým rokem pořádá jeden z největších systémových dodavatelů pro automobilovýprůmysl společnost Bosch mezinárodní kolokvium pro motoristický tisk ve svém zkušebnímstředisku v Boxbergu. Letošního, již 60. ročníku, se zúčastnilo přes 330 motoristických novinářůz 35 zemí.I když byla hlavním tématem elektromobilita, novinářise dozvěděli podrobnosti dynamického rozvojeze všech divizí Automobilové techniky Bosch odbezpečnostních asistenčních systémů, výkonovéelektroniky, nových aplikací informačních technologiípřes rozhraní HMI nebo snižování emisí CO 2optimalizací spalovacích motorů.Dr. Bernd Bohr, předseda představenstva divize Automobilovátechnika Bosch na kolokviu zdůraznil dynamickýrozvoj společnosti Bosch jak po ekonomické,tak i po technické stránce. Jelikož automobilovýprůmysl prochází velkými proměnami, Bosch jakojeden z největších dodavatelů je hybnou silou velkýchzměn, mezi které patří také cesta k elektromobilitě.Jeho úspěch je především spojen s technikou, kteráumožňuje ekologickou mobilitu a zvyšuje bezpečnostsilničního provozu.Podle Bohra těží Bosch na cestě k budoucnostiautomobilové dopravy především ze svého mnohostrannéhoknow-how. Více než kdy předtím vzájemněpropojují znalosti a poznatky, čímž získávajívětší inovační sílu pro podporu rychlejších proměnautomobilového průmyslu. V letošním roce vynaložíBosch na výzkum a vývoj automobilové techniky3,2 miliardy eur. Jde o náklady, které pomohou zajistitnejen budoucí mobilitu, ale i zvyšování čistoty,hospodárnosti, bezpečnosti a komfortu současnéautomobilové dopravy.Pro hospodárnější provoz se dočkáme napříkladdalšího snížení spotřeby paliva vznětových a zážehovýchmotorů minimálně o 30 %. Do roku 2015 budeBosch zvyšovat počty vyrobených systémů příméhovstřikování common rail pro vznětové motory o vícenež 10 % ročně. Do roku 2013 bude odbyt příméhovstřikování benzinu, které ve spojení s přeplňovánímturbodmychadlem umožní menším motorům dosáhnoutnižší spotřeby paliva při stejném výkonu. Jakodalší příklad byl uveden systém Start/Stop, který snižujespotřebu paliva o čtyři a více procent. Letos hodláBosch prodat přibližně 2,6 milionu systémů Start/Stop – dvakrát víc než v roce 2010. „Jde o rozmanitáopatření,“ shrnul Bohr, „kterými zvyšujeme účinnostspalovacích motorů na dosud nevídanou úroveň.“Kdy nastane budoucnostelektromobility?I přes veškerou hospodárnost vznětových a zážehovýchmotorů patří podle Bohra budoucnostelektrickému pohonu. Přechod k elektromobilitěbude trvat výrazně déle než jedno desetiletí, už jenkvůli vysokým nákladům na trakční akumulátorya omezenému dojezdu na jedno nabití. Ještě dlouhose nebudeme moci jednoduše rozhodovat mezispalovacím motorem a elektrickým pohonem vestylu „buď – anebo“. Bohr připustil, že v bližší budoucnostibudou mít dobré šance na úspěch hybridnívozidla s vnějším dobíjením, která kombinují relativněmalý a cenově dostupný akumulátor pro jízdupo městě s elektrickým pohonem a zážehový nebovznětový motor na dlouhé trasy. „Tato kombinaceovšem předpokládá rozsáhlé systémové znalostiz klíčových oblastí hnacího řetězce a podvozku,jimiž disponuje dodavatel, jakýmje Bosch“, objasnil Bohr.Bosch pro elektromobilitu zvolil velkoušíři záběru s důrazem na odborné znalostia dovednosti. Vyrábí výkonovou elektronikuvčetně nezbytných polovodičů a elektromotory.Koncem roku 2010 byla zahájenavýroba lithium-iontových akumulátorův závodu SB LiMotive, společném podnikuspolečností Bosch a Samsung SDI. Doroku 2013 zahájí Bosch sériovou výrobutéměř 20 projektů pro 12 automobilovýchvýrobců v rámci celého svého portfolia produktůpro elektromobilitu. Výdaje na tytopionýrské práce jsou ovšem značné. Bosch vynakládákaždý rok na elektrifikaci hnacího řetězce přibližně400 milionů eur s cílem dosáhnout co nejrychlejšíhorozprostření těchto výdajů na velký počet vyrobenýchkusů, a realizovat tak úspory z rozsahu. Z tohoto důvoduse Bosch kladně staví ke kooperačním projektůmv automobilovém průmyslu, jejichž účelem je zvyšovatvýrobní počty. Nejbližší spolupráci plánuje Boschs koncernem Daimler pro založení společného podnikuna vývoj a výrobu elektromotorů pro elektrickypoháněná vozidla.Cílem je jízda bez nehodStejně intenzivně jako na elektromobilitě pracujeBosch na uskutečnění vize silniční dopravy bez nehod.Bohr v této oblasti naznačil krátkodobé a dlouhodobéperspektivy. Poukázal například na legislativní předpisy,které od letošního roku zavádějí v Evropě, USA a Austráliipovinnost výbavy nových vozidel elektronickýmstabilizačním systémem ESP. V těchto regionech nebudev budoucnosti jediný nový automobil bez protismykovéhosystému, který Bosch jako první vyvinula uvedl na trh. V následujících dvou desetiletích budevývoj směřovat k autonomnímu řízení. Rozhodujícímkrokem tímto směrem je rozvoj asistenčních systémů.Autonomní řízení se prosadí nejprve v přehlednýchsituacích, například při parkování nebo v popojíždějícíchkolonách. V budoucích generacích vozidel sebudou zvyšovat rychlosti, v nichž budou tyto systémyschopny pracovat. „Autonomní řízení bude přicházetpostupně,“ dodal Bohr. /pk/7/<strong>2011</strong>19