TM 07/2011

Téma: Informační systémy v průmysluvost jsou nejlepším důkazem schopnosti dodavatelezaručit a dále zlepšovat vysokou úroveň podporya nabízených technologií, které odpovídají potřebámrozvoje a požadavkům trhu.„Při výběru informačního systému je nejlepší analyzovathlavní procesy přinášející přidanou hodnotu,zvážit jak je může nový ERP systém zlepšit a koliktaková zlepšení přinesou,“ radí Milan Černý. Kvalitnídodavatelé ERP systémů jsou podle něj schopninejen definovat oblasti přínosů ale rovněž spočítatfinanční úspory pro každý z nich a jejich očekávanýnáběh v souvislosti s očekávaným průběhem implementaceinformačního systému. Tento výpočet lzejiž snadno doplnit o náklady na pořízení a provozsystému, a tak snadno propočítat dobu návratnostitéto investice. Optimální dodavatel je podle MilanaČerného takový, který svá aplikační řešení staví nadstandardní všeobecně známou technologií, kteráje dlouhodobě ověřená, bezpečná a na trhu prácejsou běžně dostupní příslušní specialisté.„Při výběru systému by se měla firma zaměřit naověřená řešení s dostatkem referencí v danémoboru, systémy s garantovaným rozvojem dobudoucna, které jsou přívětivé pro uživatele, lzeje snadno integrovat, podporují procesní přístupa pracovní postupy a také umožňují uživatelůmjednoduchý přístup k nabíraným informacím prostřednictvímreportů a analýz,“ radí Pavel Šlesingr.Při výběru dodavatele ERP systému jsou podleJiřího Meceroda důležité dva aspekty: „Kompetence– odborné, technické, reference - a důvěra k dodavateli,že na základě kompetencí dovede projektimplementace řešení ke spokojenosti zákazníka. Pakje potřeba u dodávky ERP systému hodnotit fakt,že od budoucího dodavatele se očekává realizacea dodávka řešení s jeho budoucí podporou, a nikolivprodej licencí a školení.“Úspěch implementace IS stojí podle Milana Černéhona třech nohách: „Kvalita vlastního informačníhosystému, schopnost dodavatele IS dlouhodoběrozvíjet a zkušenost a schopnosti implementátora.Pro každou z těchto oblastí by si společnost měladefinovat výběrová a hodnotící kritéria, a pokudmožno bez emocí je ve výběrovém procesu pořídita zhodnotit.“ Kamil PittnerŘÍZENÍ VÝROBY S INFORMAČNÍM SYSTÉMEMA ČESKÁ PRAXEV ČR je velká řada podniků zajišťujících velmi jednoduchou výrobu využívající zkušenéa šikovné lidské zdroje, které jsou v Evropě stále za „dobrou cenu“. Řízení takovéto výroby jeobvykle operativního charakteru se zpětnou evidencí provedené práce, použitého materiáludoplněné o jednoduchý reporting.Více nežli podpora řízení výroby je důležitá evidencelogistického toku, případně lidských zdrojů spolu seschopností zpětně prokázat kdy, z jaké šarže materiálua kdo práci provedl. Tyto úlohy lze s kvalitnímERP systémem dobře podpořit logistickými modulya nejzákladnějšími evidenčními funkcemi z oblastivýrobních modulů. Vlastní proces řízení výroby lzevětšinou ponechat v kompetenci mistrů či vedoucíchvýroby bez potřeby specializované podpory ze stranyIS. Jednoduše řečeno, u takto jednoduché výroby jenejefektivnější dobrá praxe zkušených pracovníků.Výroba versus zdrojeČasto ale nastává rozpor mezi složitostí výroby a nákupuvstupních materiálů. Vlastní výroba může býtvelmi jednoduchá, ale objednací lhůty na vstupnímateriál mohou dosahovat několika měsíců. Zde sedostáváme do situace, kdy společnost nepotřebujesofistikované nástroje pro podporu řízení výroby, alepotřebuje výrobu plánovat s velkým předstihem, tak,aby mohla podpořit plánování materiálových potřeb.Zároveň je potřeba průběžně kontrolovat a bilancovatzda oproti předchozím předpokladům nedošlok nějaké změně, která by mohla vlastní výrobu ohrozit.Pro tyto účely se stále nejvíce hodí již desítkylet starý koncept MRP resp. MRP II (ManufacturingResource Planning). Moderní informační systémyorientované na výrobní společnosti mají MRP modulypřipravené nejen pro plánování materiálovýchpotřeb, ale rovněž pro kapacitní plánování se signalizacířady výjimek. Tyto algoritmy pravidelně bilancujídisponibilní zdroje s požadovanými, a jakmile narazína problém, hlásí ho včas ve formě různých výjimeka doporučení. Hlavním vstupem do těchto algoritmůjsou popisy struktury výrobků (kusovníky), postupuvýroby (technologické postupy), stavy skladů, objednávkymateriálu, zákaznické objednávky a dalšíinformace. Hlavními výstupy jsou doporučení pro vystavenínákupních a výrobních objednávek spolu sezmiňovanými výjimkami. Příkladem výjimek mohoubýt varovná hlášení na překročení zásob, chybějícíkapacita výrobního zdroje, zbytečná objednávkamateriálu apod.Záložní řešení: alternativapro případ problémůKvalitní MRP řešení obsahují rovněž možnosti přípravyalternativních výrobních postupů, které jsoupoužity v případě přetížení základních zdrojů nebovýpadků z důvodu poruch či oprav. Takováto řešeníjiž představují velice silnou podporu nejen proplánování ale i vlastní denní řízení výroby. Umožňujíi pružně změnit plán podle aktuální situace a udržetmodel výrobního procesu v informačním systémuv souladu s realitou. Tyto pokročilejší funkce podporujínejen vlastní řízení výroby, ale zejména poskytujídaleko přesnější vstupy do sledování přímýchnákladů a tím i podporu rozhodovacích procesů.V případě složitých výrob nemusí podpora informačníhosystému jen na bázi MRP II stačit. V těchtopřípadech většinou hovoříme o potřebě pokročiléhoplánování a řízení výroby, jehož hlavním přínosemje schopnost plánovat a rozvrhovat do omezenýchzdrojů, resp. respektovat definovaná omezení, čilipřipravit opravdu proveditelný plán. Při výběru informačníhosystému je velmi důležité si ověřit, zdaje dodavatel schopen poskytnout kvalifikovanoupodporu nejen pro aktuální potřeby společnosti, alei pro nejbližší budoucnost. ERP systém se pořizuje nařadu let a komplexita výroby během této doby můžeo několik řádů stoupnout. Proto společnosti, kterédnes vystačí s MRP, by měly zvážit, zda je dodavatelschopen poskytnout kvalitní řešení i pro složitějšívýrobu, zda má k dispozici moduly pro pokročiléplánování a zda jsou za rozumnou cenu. Milan Černý, specialista logistických a SCM řešeníve společnosti Oracle26 7/2011