TM 07/2011

legislativa a právotuto dobu; v přetížených oblastech budou mocipřitom stanovit vyšší sazby až do 175 % nadúrovní průměrného tarifu, přičemž nejvyšší sazbybudou vybírány v době dopravní špičky trvajícímaximálně pět hodin za den a po zbylou dobudne se na stejném úseku komunikace uplatnínižší sazby.Rozšiřuje se oblast působnosti směrnice o eurovinětách.Zahrnuta nebude pouze síť TEN-T (transevropskádopravní síť), jak je tomu nyní, nýbrž takévšechny dálnice v Evropě.Návrh umožňuje vyčlenění takto získaných příjmůdo dopravní infrastruktury, resp. určitých druhůdopravních projektů definovaných ve směrnici –např. alternativní infrastruktury, inovativních čistýchdopravních systémů nebo bezpečných parkovacíchzón. V rámci uplatňování toho se členské státybudou moci rozhodnout vyčlenit 15 % celkovýchinkasovaných příjmů (z poplatků za infrastrukturui za externí náklady) na projekty transevropské sítě.Návrh obsahuje rovněž povinnost transparentníhozpětného vykazování.Zvláštní pozornost je ve směrnici věnována horskýmoblastem, v nichž bude možné uplatnitsoučasně stávající přirážku a nové poplatky zaexterní náklady pro vozidla kategorie Euro 0, I a IIa pro vozidla kategorie Euro III od roku 2015. Tytododatečné příjmy budou muset být použity nafinancování prioritních projektů TENT-T, které senacházejí na stejném koridoru TEN.Směrnice obsahuje i tzv. „prověrkovou doložku“,umožňující kontinuální přezkum zásady „znečišťovatelplatí“ a internalizace externích nákladů. DovolujeKomisi vydávat zprávy o další internalizaci externíchnákladů, a to včetně jiných druhů dopravy a ostatníchvozidel a pro zajištění harmonizovanějšíhopřístupu. Termín pro vydání zpráv je 12 a 48 měsícůpo vstupu směrnice v platnost.Další legislativní postupRada schválený návrh, který je kompromisem meziparlamentem a Komisí, formálně obratem schválía bude vyhlášen v Úředním věstníku EU. Poté budoumít členské státy dva roky na provedení právníchpředpisů, než vstoupí v platnost. ZPRÁVA EVROPSKÉ KOMISE O NUTNOSTI INOVACÍV EU A POKROK ČLENSKÝCH STÁTŮEvropská komise dne 9. června 2011 zveřejnila zprávu o konkurenceschopnosti – Unie inovací.Zpráva dochází k závěru, že EU potřebuje inovaci v mnoha oblastech výrazně zlepšit. Evropamusí podle Zprávy investovat více a inteligentněji do veřejného i do soukromého výzkumua vývoje.Zpráva se podrobně zabývá silnými i slabými stránkamivnitrostátních systémů výzkumu a inovací a předkládáúdaje, na kterých je možné založit výběr vnitrostátníchpolitik. Jejím základem je srovnávací tabulka Unieinovací. Zpráva také obsahuje přehled údajů o stavuvýzkumu a inovací v jednotlivých zemích.Nejdůležitější výsledky zprávy●Evropa potřebuje zrychlit vyšší investování dovýzkumu a inovací. EU se sice přibližuje svému cíliinvestovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP (v roce2009 to bylo 2,01 %), avšak rozdíl oproti hlavnímkonkurentům se přesto zvětšuje, a to zejména kvůlimenším investicím do výzkumu a vývoje ze stranypodniků. V roce 2008 činil podíl EU na celosvětovýchvýdajích na výzkum a vývoj 24 % (v roce 199529 %). V poměru k HDP však podniky v Japonskua Jižní Koreji investují do výzkumu dvakrát více nežpodniky v Evropě.●V čase hospodářské krize mají nahromaděnéinvestice do výzkumu a inovací protikrizový efekt;státy, které navýšily investice do výzkumu a inovací,mají lepší vyhlídky na překonání krize. Sedmnáctstátů bylo schopno rozpočty na výzkum a vývojudržet či zvýšit v roce 2009 a stejně tak šestnáctstátů v roce 2010.●Investice do inovací musí být efektivnější. Nejvíceúspěchů v oblasti inovací přinesly investicevyužívající specializovanou strategii, která v soběspojuje politiky na straně nabídky (např. veřejnépodpory vyššího vzdělávání, výdaje podniků na výzkuma vývoj, rizikový a rozvojový kapitál a vědeckáa technologická infrastruktura) a na straně poptávky(např. veřejné zakázky na inovativní produkty, standardizacezaložená na výkonu, prosoutěžní předpisypro trh s produkty).●Přípravu vysoce kvalifikovaných pracovníků jetřeba přizpůsobit potřebám podniků. Jen 46 %výzkumných pracovníků v EU pracuje v podnikatelskémsektoru (v USA je to 80 %). Členské státyby měly přizpůsobit své vzdělávací systémy tak,aby se nadále zvyšoval počet studujících a zároveňbylo zajištěno, že budou lépe vyhovovat potřebámpodniků.●Výnosy investic zvyšuje propojení a internacionalizacevýzkumu. Znalostní toky (např. mobilitastudentů, společné publikace, spolupráce na společnýchpatentech) v Evropě představují velkouvýhodu a dále je posílí dokončení Evropského výzkumnéhoprostoru. Odehrávají se však převážněv několika málo západoevropských zemích.●Slabé rámcové podmínky brání přeměně znalostí naobchodovatelné produkty a služby. Evropa zaostává vevyužití výsledků výzkumu. EU je předním vydavatelemÚřad pro ochranu hospodářské soutěžeupozorňuje, že byly zahájeny přípravy dalšínovely Zákona 137/2006 Sb. o veřejnýchzakázkách.Cílem je zejména zprůhlednit veřejná výběrovářízení a zvýšit efektivitu vynakládání s veřejnýmiprostředky. V oblasti veřejných výběrových řízenítak dojde k následujícím změnám:Povinná publicita: Zadavatelé budou nově povinnizveřejňovat o zakázkách více informací, a tovčetně textu smlouvy, jejích případných dodatkůa výše skutečně uhrazené ceny. To se bude týkatvšech zakázek v objemu nad 500 000 Kč.Součástí novely jsou rovněž povinná předběžnáoznámení veřejných zakázek.V případě významných výběrových řízení(tj. výběrových řízení u veřejných zakázekodborně recenzovaných vědeckých publikací na světě(29 % v roce 2009), ale patentové přihlášky v rámciSmlouvy o patentové spolupráci přibývají v Japonskua v Jižní Koreji oproti EU téměř dvojnásobnou rychlostí.Polovina členských států nepřihlašuje u Evropskéhopatentového úřadu na špičkové technologie vůbecžádné patenty. Je třeba dalších opatření, aby bylomožné nabídnout nákladově efektivnější ochranua správu duševního vlastnictví. Důležitým bodembude projednávaný patent EU.●Evropa má velký potenciál přinášet technologickévynálezy, které řeší společenské problémy. V roce2007 přihlásila EU 40 % patentů na technologiev oblasti změny klimatu.●EU potřebuje více inovativních a rychle se rozvíjejícíchmalých a středních podniků. EU potřebujedohnat Spojené státy v intenzitě výzkumu v odvětvíchvysoce a středně vyspělých technologiích, cožjinými slovy znamená potřebu strukturální změnyjak uvnitř odvětví, tak mezi jednotlivými odvětvími.Rakousko a Dánsko jsou příkladem evropských zemí,které provedly strukturální změnu, a pokročily tak směremk ekonomice náročnější na znalosti. Společnýmdůvodem tohoto úspěchu jsou inovativní a rychle serozvíjející malé a střední podniky. /pm/NOVELY ZÁKONA NA POSTUPY PŘI ZADÁVÁNÍVEŘEJNÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍv objemu nad 300 milionů Kč) bude nověsoučástí hodnotící komise i tým odborníků, zastřešovanýchMMR, jehož členové budou losovánído jednotlivých hodnotících komisí.Novinkou je rovněž povinnost odůvodnitpotřebnosti zadání zakázky, stanovení kvalifikacedodavatelů a způsobu hodnocení.Nově je též navržená povinnost nalézt dostatečnýpočet možných dodavatelů před vyhlášenímzakázky a hlavně zrušit zadávací řízení, pokudnebude k dispozici dostatečný početnabídek, splňujících všechny předpoklady.Novela zákona v současné době prošla vládnímjednáním a bude předložena Poslanecké sněmovněParlamentu ČR. Platit bude s největší pravděpodobnostíod 1. 1. 2012. Podrobné informacena www.compet.cz v sekci legislativa. 7/201151