PSYCHOSOMATICKÉ

Psychosomatika pohybového ústrojí
Revmatoidní artritidu jsme již probrali v kapitole o psychosomatózách. Stejně tak jsme
věnovali jednu kapitolu bolestem v zádech, šíji a kříži. Budeme se zde tudíž věnovat jenom
fibromyolalgii, což je novější označení pro chronické bolesti svalů, zvláště svalových úponů,
charakterizované i zvýšenou bolestivostí určitých svalových bodů na tlak, a dále celkovým
zvýšením vznímání bolesti svalstva a pohybového aparátu, sníženou pohyblivostí, zvláště po
ránu, zvýšenou unavitelností, poruchami spánku a samozřejmě i poruchami afektivity. Dosud
se užívá i jiných názvů jako mimokloubní revmatismus, svalový revmatismus, fibrozitis,
myalgie apod. Toto onemocnění je stále častější a může vést až k pracovní neschopnosti.
Charakteristické je, že tyto potíže často během volného času či dovolené téměř zmizí,
to znamená že se jedná o pacienty extrémně citlivé na zátěž, a jí provázející napětí. Při léčbě
těchto pacientů je nápadná rezistence na jakoukoliv léčbu, zvláště psychoterapeutickou,
tendence se sdružovat s podobně postiženými pacienty a více méně agresivně vyžadovat
speciální léčbu, resp. vyléčení, časté jsou změny lékaře, pacienti se často podrobují
dalekosáhlým vyšetřením a jsou iritováni chyběním objektivního somatického nálezu. (Jistou
úlevu přináší již stanovení diagnózy). Tato tendence i vyžadování důkladného vyšetření je
součástí poměrně často perfekcionistické osobnostní struktury s tendencí opanovat sebe
i okolí, což bývá často v konfliktu s tendencí sloužit a obětovat se. Tak jedna pacientka se
během terapie probojovala k poznání a vyznání, že jí role prodavačky, na kterou si každý
může cokoliv může dovolit, leze krkem. Zřejmé bylo její dominantní postavení v rodině,
její tendence se všude a pro každého angažovat. Kvůli fixaci těchto pacientů na ryze tělesné
příčiny je psychoterapeutická léčba velmi obtížná, samotná má malý úspěch, je třeba ji
kombinovat s fyzioterapií, hydro-balneo terapií, elektroterapií, speciální gymnastikou,
uvolňovacími cvičeními a často s lokálními anestetiky. Někdy jsou vhodná antidepresiva,
jež mají i analgetický účinek. Některým pacientům pomáhá akupunktura, u jiných změna
životosprávy či homeopatie.
Psychosomatika kožních onemocnění
O atopickém ekzému jsme pojednali v kapitole o psychosomatózách.
Kůže má bezprostřední souvislost se čtyřmi důležitými oblastmi lidského prožívání. Za prvé
reprezentuje naše ohraničení navenek, má důležitou funkci reagovat na různé ohrožující
vlivy (proti nebezpečí zranění, popálení apod.), zároveň tvoří ohraničení vzhledem
k vnitřku našeho organismu, takže reaguje i na impulsy zevnitř. Za druhé je kůže místem
kontaktu s druhými lidmi a nositelem libých pocitů od narození, reagujíc na problémy
a nedostatky v oblasti emočního kontaktu. Za třetí se kůže vyznačuje viditelností navenek
52
05_Psychosom_FINAL.indd 52
11/10/10 1:09:14 PM