týká samozřejmě i postoje k pacientově tělesnosti a jeho obtížím, což pozná podle toho, jak na něj reagujeme, jak mu rozumíme. Zde je zvláště prospěšné přiřazování vlastního emocionálního prožívání a chápání pacienta k psychosomatickému symptomu. Když líčí například bolesti v souvislosti s rozvodem, terapeut poznamená: dovedu si představit, jak bolestný to byl rozchod a jaké rozhořčení, zklamání, bolest i smutek to ve vás vyvolává. Staemler (2009) srovnává tento způsob komunikace s teorií učení Vigotského, kdy sociální cestou zprostředkovává terapeut vyšší diferencovanější vývojovou úroveň, resp. razí cestu k její realizaci podobně jako je tomu při učení se řeči, kdy matka mluví na dítě dlouho před tím, nežli je dítě samo schopno mluvit. Ve skutečnosti se jedná o vzájemné empatické reagování na sebe, resp. setkání, což je zde uskutečňováno uvědomělým a systematickým způsobem. Jinými slovy jde o to, dát dosud nintegrovaným informacím pacienta – jeho prožitkům, chování, vztahům a symptomům srozumitelný význam, což se stane východiskem pro jakoukoli terapii. Badatel v oblasti výzkumu psychoterapie Vempold zdůrazňuje tři obecné principy, resp. účinné faktory: nadání a osobnost psychoterapeuta, kvalitu vztahu mezi terapeutem a pacientem, a ovládání psychoterapeutického směru, který terapeut zastupuje s tím, že různé druhy terapie mají přibližně stejný účinek. Lepší výsledky mají pacienti, kteří vyvíjejí v terapii vlastní aktivitu, kteří přebírají za výsledek psychoterapie svou část odpovědnosti. Aktivní, motivovaní pacienti jsou otevřeni novým vztahovým možnostem, zvláště v situaci zde a nyní v interakci s terapeutem. Samozřejmě terapeut mající zábrany bude jen těžko pacienta přesvědčivě motivovat k odvážnému chování. Tak se změna ve smyslu hlubšího porozumění a tím i otevření se tomu dosud nežitému musí udát napřed u terapeuta, což se neděje v případě, že je sám stejným oblastem uzavřen. Ke komplexní psychoterapeutické léčbě psychosomatických onemocnění patří i tělesně orientovaná terapie, relaxační cvičení, terapie zaměřená na tělesné vnímání, terapie zaměřené na proudění energie v těle, na zvyšování napětí i jeho odreagování a podobně. Důležité by bylo se zaměřit na to, co může udělat praktický nebo odborný lékař, to znamená na to, co by se dalo pojmenovat jako terapie postojem. Ten je důležitý zvláště u psychosomatických pacientů též proto, poněvadž přichází k psychoterapeutovi většinou neradi, bez přesvědčení o vlivu psychosociálních faktorů a bez motivace něco ve svém emočním vztahovém životě změnit. Mají spíše skeptický postoj po mnoha neúspěšných léčebných pokusech, které nevedly ke zmírnění jejich příznaků. Již proto, aby se jejich negativní vztah k psychoterapii dále nezhoršil, je nutno se věnovat podrobně pacientovým tělesným potížím, s náležitou pozorností a vážností. Fixace na tělesný původ symptomu je součástí jejich onemocnění. Nanejvýš uznává pacient z psychosociálních vyvolávajících faktorů ty negativní a těžko měnitelné sociální vlivy, jako je nezaměstnanost, pracovní zátěž nebo různé ztráty. Proto půjde o to zprvu nechat pacienta vyjádřit jeho subjektivní teorii o nemoci, kdežto poznámka, že je vlastně tělesně zdráv by vedla k negativní terapeutické reakci. Více než kdy jindy 66 05_Psychosom_FINAL.indd 66 11/10/10 1:09:15 PM
je třeba konstituovat dobrý vztah mezi pacientem a terapeutem, aby se pacient cítil brán vážně se svými obtížemi. Nezvyklá a obtížná situace psychosomatického pacienta, jeho ambivalentní vztah k léčitelům i rozdílná očekávání lékaře a pacienta vyžadují velkou trpělivost na obou stranách. 67 05_Psychosom_FINAL.indd 67 11/10/10 1:09:15 PM
- Page 1 and 2:
ODBORNÉ PSYCHOSOMATICKÉ ČTENÍ A
- Page 3 and 4:
Psychosomatické lékaøství MUDr.
- Page 5 and 6:
Úvod Psychosomatika se zabývá so
- Page 7 and 8:
převládl nad sebekritikou a kriti
- Page 9 and 10:
tělesných poruch, neustálá pot
- Page 11 and 12:
tělesně se bráníme vyjadřovat
- Page 13 and 14:
Toto pojetí, sepjetí tělesného
- Page 15 and 16:
vlastního těla kosmetickými oper
- Page 17 and 18: ani zvládnutelné jednoduchou změ
- Page 19 and 20: trpí. Často obtížný přechod o
- Page 21 and 22: problematiky pacienta, jde u somati
- Page 23 and 24: a naopak má úzdravný vliv optimi
- Page 25 and 26: nezáleží v opětném dosažení
- Page 27 and 28: na nás to nežité rozpoznat, citl
- Page 29 and 30: a nezávislosti, takže i proto nar
- Page 31 and 32: Dále si představme, že původní
- Page 33 and 34: a skleslostí. Potlačená nespokoj
- Page 35 and 36: syndromu atrofické zmenšení hypo
- Page 37 and 38: 6. Mentální anorexie a bulimie -
- Page 39 and 40: 7. Psychosomatózy (též: chronick
- Page 41 and 42: může mít za následek různé ty
- Page 43 and 44: já spojené s pasivitou a vyhýbá
- Page 45 and 46: a matky během vyšetření, kdy se
- Page 47 and 48: na srdce. Na druhé straně má tak
- Page 49 and 50: a fantazií možného ohrožení, t
- Page 51 and 52: okolí reagovalo. A tak pravidelně
- Page 53 and 54: i sebevědomí a tak víceméně zr
- Page 55 and 56: (oproti jiným orgánům), takže s
- Page 57 and 58: zvláště u dětí matek, které z
- Page 59 and 60: Klimakterické obtíže byly doned
- Page 61 and 62: proti vědomé vůli pacienta, jeji
- Page 63 and 64: u velmi korektních a na harmonii z
- Page 65 and 66: princip vztahového terapeuta, ke k
- Page 67: Předpokladem toho je vlastní moti