Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

III.
DALŠÍ DOPADY LISABONSKÉ SMLOUVY HORIZONTÁLNÍ POVAHY
1. ZRUŠENÍ PILÍŘOVÉ STRUKTURY A PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA UNIE
Lisabonská smlouva zruší tzv. pilířovou strukturu EU, která je založena na koncepci tří pilířů,
na nichž je Unie postavena – Evropská společenství jako první pilíř, společná zahraniční a
bezpečnostní politika jako druhý pilíř a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech jako
třetí pilíř. 59 Právní subjektivita byla přitom doposud zakládacími smlouvami výslovně
přiznána pouze Evropským společenstvím, nikoli však Evropské unii jako celku. Tato
skutečnost vyvolávala v teorii i praxi spory o tom, zda je Unie subjektem ve smyslu
mezinárodního práva či nikoliv. 60 Lisabonskou smlouvou bude tato do značné míry sporná
otázka vyřešena, neboť Smlouva o EU po úpravě LS výslovně stanoví, že Unie má právní
subjektivitu. 61 Dále bude SEU stanoveno, že Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho
nástupkyní, 62 čímž dojde k jednoznačné identifikaci tohoto nadnárodního subjektu, neboť
v současné době vedle sebe existují jak EU tak ES, což odborná i laická veřejnost mnohdy
zaměňuje. Třetí státy i mezinárodní organizace byly ještě před vstupem LS v platnost
informovány o právním nástupnictví EU prostřednictvím diplomatické nóty. Nutno dodat, že
vedle Evropské unie bude i nadále existovat Euratom se samostatnou právní subjektivitou.
2. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EU A EVROPSKÁ ÚMLUVA O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A
ZÁKLADNÍCH SVOBOD
Prostřednictvím Lisabonské smlouvy dojde ke vtažení Listiny základních práv Evropské unie
(dále jen „Listina“), která má v současnosti charakter pouze právně nezávazné politické
deklarace, do primárního práva EU. 63 Vstupem LS v platnost Listina získá stejnou právní sílu
jako zakládací smlouvy, tj. stane se právně závaznou a některá její ustanovení (ta jež nemají
povahu pouze obecných zásad) získají přímý účinek. Listina nicméně netvoří formálně
součást Lisabonské smlouvy, ať již přímo či v podobě přílohy, a není mezinárodní smlouvou.
Tomu odpovídá i skutečnost, že neprošla ratifikačním procesem. Důležitým dokumentem,
který slouží jako interpretační pomůcka, jsou Vysvětlení k Listině. 64
Listinou se nerozšiřují pravomoci Unie upravené Smlouvami, nýbrž zakotvují se zejména
principy obsažené již v judikatuře Soudního dvora a vycházející kromě jiného z Evropské
úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“). 65
59 Ačkoliv bude pilířová struktura EU v podobě, v jaké ji známe dnes, formálně odbourána, oblast SZBP si
i nadále ponechá svou specifickou povahu (jednomyslnost, nemožnost přijímat legislativní akty). Někdy bývá
v této souvislosti zmiňováno, že Lisabonská smlouva ve skutečnosti zakládá dvoupilířovou strukturu Unie (např.
Alan Dashwood, profesor evropského práva na Sidney Sussex College v Cambridge, UK).
60 Původně převažující názory o neexistenci právní subjektivity EU však postupně střídá faktický vývoj směrem
k vymezení určitých znaků právní subjektivity Unie, kterou implicitně uznávají třetí státy, když uzavírají s EU
jako smluvní stranou mezinárodní smlouvy (ve smyslu čl. 24 a 38 SEU ve znění před vstupem LS v platnost).
61 Čl. 47 SEU.
62 Čl. 1 třetí pododstavec SEU.
63 Čl. 6 odst. 1 SEU: „Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie
ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu
jako Smlouvy.“ Listina byla publikována v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. prosince 2007 (Úř. věst. C
303, 14.12.2007, s. 1).
64 Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 17. Vysvětlení byla vyhotovena pod vedením prezídia Konventu, který
vypracoval Listinu základních práv Evropské unie.
65 Úmluva Rady Evropy CETS No. 005, Řím 4. listopadu 1950; v ČR publikována pod č. 209/1992 Sb.
13