Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

Nová úprava v LS – tím, že poskytuje členským státům používajícím euro až 6 měsíců na
rozhodnutí o doporučení na zrušení výjimky pro zavedení eura – by při striktním dodržování
této lhůty vedla k tomu, že by bylo ohroženo cílové datum zavedení eura v členském státě v
daném roce. Rada podle dosavadních zvyklostí rozhoduje v období květen-červen roku
předcházejícího. Při dodržení šestiměsíční lhůty by se mohlo jednat o posun rozhodnutí až na
listopad-prosinec předcházejícího roku. Tento posun by zejména vedl k odkladu vyhlášení
neodvolatelného přepočítacího koeficientu, znemožnil by provádět duální označování cen půl
roku před zavedením eura a obecně by znemožnil řádnou přípravu všech subjektů na zavedení
eura.
Bude tedy záležet, zda zůstane v praxi i nadále zachována zásada rozhodování o zrušení
výjimky bez zbytečného odkladu, nebo budou členské státy používající euro skutečně
využívat nově poskytnuté šestiměsíční lhůty. V takovém případě by bylo v budoucnu přímo
ohroženo cílové datum zavedení eura v kterémkoli příštím členském státě, tj. i v ČR.
Jednomyslné rozhodování bylo ponecháno pro určení přepočítacích koeficientů mezi eurem a
měnou státu zavádějícího euro jako svou měnu.
Lisabonská smlouva dává Evropskému parlamentu a Radě pravomoc přijímat řádným
legislativním postupem po konzultaci s Evropskou centrální bankou opatření nezbytná pro
používání eura jako jednotné měny. 211 Jedná se tak o rozšíření pravomocí EP a Rady v oblasti
měnové politiky oproti současnému stavu.
8. SOCIÁLNÍ POLITIKA
V oblasti sociální politiky zavádí Lisabonská smlouva některé podstatné změny. Mezi obecné
cíle Unie se dostává plná zaměstnanost a společenský pokrok. 212 Nově je v čl. 9 SFEU
zakotvena tzv. horizontální sociální klauzule zavazující Unii přihlížet ve všech svých
politikách k cílům sociální politiky: „Při vymezování a provádění svých politik a činností
přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou
přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného
a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“ Zdůrazněna je role sociálních partnerů,
jejichž úlohu Evropská unie „uznává a podporuje“ a zakotvena je možnost svolávání
trojstranné sociální vrcholné schůzky pro růst a zaměstnanost. 213
9. VZDĚLÁVÁNÍ, MLÁDEŽ A SPORT
Lisabonskou smlouvou dojde k začlenění oblasti sportu k oblasti vzdělávání, a to do
samostatné hlavy XII části třetí SFEU s názvem „Všeobecné a odborné vzdělávání, mládež a
sport“. Dosud byla tato agenda projednávána na neformálních setkáních ministrů
odpovědných za sport, která se konala pouze z iniciativy předsedající země. Po vstupu LS
v platnost by byl sport projednáván formálně na Radě EU pro vzdělávání, mládež a kulturu.
K posílení pravomocí Unie v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu nedochází (stále se bude
211 Čl. 133 SFEU.
212 Čl. 3 odst. 3 SEU. Společenský pokrok je přitom nutno rozumět v kontextu celého článku spíše ve smyslu
sociálního pokroku, jak vyplývá i ze znění francouzského („progres social“) a anglického („social progress“) a
především německého („sozialer Fortschritt“), neboť v němčině, na rozdíl od prvých dvou jazyků, existuje
rozdělení pojmů „společenský“ (gesellschaftlich) a „sociální“ (sozial) odpovídající českému jazyku.
213 Čl. 152 SFEU.
46