Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

(ohrožení kulturní a jazykové rozmanitosti Unie nebo vážné narušení vnitrostátní organizace
takových služeb a ohrožení odpovědnosti členského státu za jejich poskytování). Ustanovení
čl. 207 odst. 6 SFEU nicméně odůvodňuje i odlišnou interpretaci ve prospěch sjednávání
mezinárodních smluv obsahujících výše zmíněné aspekty jako smluv smíšených.
Lisabonská smlouva vypouští ustanovení, které umožňovalo členským státům udržovat a
uzavírat dohody se třetími státy a mezinárodními organizacemi v oblasti společné obchodní
politiky za předpokladu, že tyto dohody byly v souladu s právem Společenství a ostatními
příslušnými mezinárodními dohodami.
c) Posílení role Evropského parlamentu v oblasti společné obchodní politiky
Lisabonská smlouva obecně posiluje postavení a pravomoci Evropského parlamentu, což se
projevuje i v oblasti společné obchodní politiky. Nově budou společně EP a Rada přijímat
opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky. 239 Tato opatření budou
přijímána ve formě nařízení a schvalovat se budou v rámci řádného legislativního postupu. To
např. znamená, že EP bude s Radou sdílet pravomoci přijímat nařízení v takových oblastech,
jako je např. antidumping či regulace tržních bariér, dále bude EP sdílet pravomoci s Radou,
pokud jde např. o implementaci autonomních obchodních opatření, jako je Všeobecný systém
preferencí. Lze se nicméně domnívat, že současná obecná nařízení regulující tyto oblasti
zůstanou beze změny, vzhledem k tomu, že by jejich úprava již vyžadovala schválení EP.
Novelizaci sekundární legislativy se však zřejmě nebude možné vyhnout v oblastech, o které
byla nově působnost společné obchodní politiky rozšířena.
Lze předpokládat, že zvýšené zapojení EP do legislativního procesu v oblasti obchodní
politiky a jeho výraznější zapojení do uzavírání mezinárodních smluv celý proces zpomalí a
prodlouží, neboť bude třeba absolvovat více kroků k přijetí nařízení či uzavření
mezinárodních smluv.
Podle schváleného jednacího řádu Rady bude FAC zastoupena v EP prostřednictvím
vysokého představitele a v jednotlivých výborech EP bude zastoupena vyššími úředníky
ESVA. Zastoupení FAC v EP může mít pozitivní vliv na vytváření pozic EP a na jeho
rozhodovací činnost a může v řadě případů urychlit legislativní proces.
Pravomoci EP byly posíleny i v oblasti uzavírání mezinárodních smluv. Podle čl. 218 SFEU
přijme Rada rozhodnutí o uzavření dohody po obdržení souhlasu EP mimo jiné také v
případech dohody v oblastech, na něž se vztahuje buď řádný legislativní postup, nebo zvláštní
legislativní postup, v němž je vyžadován souhlas EP. To se týká i oblasti společné obchodní
politiky, kde se podle čl. 207 odst. 2 SFEU uplatňuje řádný legislativní postup. Pro uzavření
mezinárodní dohody v oblasti společné obchodní politiky tak bude napříště nutný předchozí
souhlas EP.
21. HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI
Hospodářská, finanční a technická spolupráce se třetími zeměmi se stává součástí vnější
činnosti Unie 240 a je výslovně stanoveno, že tato spolupráce se týká třetích zemí jiných než
rozvojových. 241 Opatření v rámci hospodářské, finanční a technické spolupráce s jinými než
rozvojovými třetími zeměmi budou napříště přijímána řádným legislativním postupem, tedy
239 Čl. 207 odst. 2 SFEU.
240 Část pátá hlava III, kapitola 2 SFEU.
241 Čl. 212 odst. 1 SFEU.
54