Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Nová situace bude klást zvýšené nároky na koordinaci postupů pro rozhodování Rady v<br />
oblasti procedury mnohostranného fiskálního dohledu a koordinace hospodářských politik,<br />
zejména pak mezi Radou a jejími výbory a Euroskupinou. Konkrétně se to bude týkat<br />
Hospodářského a finančního výboru a Výboru pro hospodářskou politiku, kde dříve<br />
fungovaly pouze neformální struktury eurozóny.<br />
Smlouva o fungování EU mírně mění formu vnější reprezentace EU v mezinárodních<br />
finančních institucích. 204 Vedle procedury slaďování pozic je možné přijímat i opatření pro<br />
zajištění jednotného zastoupení v mezinárodních finančních institucích a konferencích. Tyto<br />
postupy se však týkají pouze zemí, které zavedly euro.<br />
d) Procedura při nadměrném schodku<br />
V postupu při nadměrném schodku dochází ke změnám, které znamenají posílení postavení<br />
Komise. Pokud stát realizuje či plánuje nadměrný deficit, nebo tato situace hrozí, zahájí<br />
Komise proceduru při nadměrném deficitu. 205 Narozdíl od dřívější situace, kdy adresovala své<br />
stanovisko Radě, předá jej nyní přímo dotčenému státu a informuje Radu. 206 Rada na návrh<br />
Komise (dříve doporučení) rozhodne o tom, zda v dotčeném státě existuje nadměrný deficit a<br />
na doporučení Komise přijme doporučení pro dotčený stát. Nově se dotčený stát neúčastní<br />
hlasování Rady o rozhodnutí o existenci nadměrného deficitu. Další omezení, která pro<br />
hlasování dotčeného členského státu platila v případě hlasování o nadměrném deficitu v Radě<br />
již podle Smlouvy o ES, zůstávají také v Lisabonské smlouvě. 207<br />
e) Dohled nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi<br />
Evropské centrální bance mohou být Radou svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se<br />
vztahují k obezřetnostnímu dohledu. 208 Toto ustanovení obsahovala i dosavadní Smlouva o<br />
ES, nebylo jich však až do vypuknutí finanční a hospodářské krize využito. Nově se na<br />
základě tohoto ustanovení vytváří Evropská rada pro systémová rizika. Lisabonská smlouva<br />
rovněž částečně upravuje pro tento případ legislativní proceduru. Rada rozhoduje<br />
jednomyslně, po konzultaci s Evropskou centrální bankou, přičemž nově není třeba návrhu<br />
Komise a namísto souhlasu Evropského parlamentu postačí jen jeho konzultace.<br />
f) Nové institucionální zakotvení evropských měnových institucí a jmenování Výkonné<br />
rady Evropské centrální banky<br />
Výsledná úprava institucionálního postavení měnových institucí – Evropského systému<br />
centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky v Lisabonské smlouvě se liší jak od<br />
dosavadní úpravy ve Smlouvě o ES, tak také od odmítnutého návrhu Smlouvy o Ústavě pro<br />
Evropu.<br />
Zatímco v původních smluvních dokumentech, včetně návrhu ústavní <strong>smlouvy</strong>, byly obě<br />
instituce upraveny společně, novelizovaná Smlouva o EU uvádí v novém výčtu orgánů Unie<br />
pouze Evropskou centrální banku, a to jako jeden z orgánů EU. Evropský systém centrálních<br />
bank je uveden až v navazující Smlouvě o fungování EU.<br />
204 Čl. 138 SFEU.<br />
205 Komise připraví podle čl. 126 odst. 3 SFEU zprávu a podle 136 odst. 5 SFEU přímo stanovisko dotčenému<br />
státu a informuje Radu.<br />
206 Čl. 126 odst. 5 a 6 SFEU.<br />
207 Čl. 126 odst. 13 SFEU.<br />
208 Čl. 127 odst. 6 SFEU.<br />
44