Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

(common postition) a „společných akcí“ (joint action). Nahrazuje je poněkud složitějšími
souslovími „rozhodnutí vymezující postoje, které má Unie zaujmout“ a „rozhodnutí
vymezující akce, které má Unie provést“. 76
K určité změně dochází ve způsobu stanovení závaznosti rozhodnutí. 77 Nadále bude platit, že
rozhodnutí je závazné v celém rozsahu, avšak nově se připouští, že v rozhodnutí nemusí být
výslovně uvedeni ti, jimž je určeno. Pokud ovšem jsou v rozhodnutí uvedeni ti, jimž je
určeno, je závazné pouze pro ně. 78
Dosavadní procedura spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady 79 se na základě LS
stává tzv. řádným legislativním postupem, který představuje standardní proceduru přijímání
legislativních aktů. 80 Ve zvláštních případech stanovených Smlouvami jsou legislativní akty
přijímány zvláštním legislativním postupem, a sice Evropským parlamentem za účasti Rady
nebo Radou za účasti Evropského parlamentu 81 (ve většině případů Radou, kvalifikovanou
většinou či jednomyslně, se zapojením EP formou konzultace).
Přestože bylo původní ustanovení o spolurozhodovací proceduře z převážné většiny
nahrazeno zcela novým ustanovením, obsahově nedošlo k rozsáhlejším změnám. Ustanovení
bylo doplněno o označení jednotlivých čtení a terminologicky se mění „stanovisko“ vydávané
Evropským parlamentem na „postoj“ a „společný postoj“ Rady na „postoj“.
Zachována zůstává legislativní iniciativa Komise, která je zakotvena jednak v ustanovení o
řádném legislativním procesu 82 a jednak obecně. 83 Tato jinak výlučná iniciativa Komise je
prolomena v některých případech stanovených ve Smlouvách ve prospěch skupiny (jedné
čtvrtiny) členských států (oblast policejní a justiční spolupráce v trestních věcech), 84 Evropské
centrální banky (podnět formou doporučení), Soudního dvora a Evropské investiční banky (v
obou posledních případech podnět na základě žádosti). 85 Přestože není terminologie jednotná,
jedná se ve všech případech o návrh legislativního aktu. Podle Protokolu o používání zásad
subsidiarity a proporcionality se návrhem legislativního aktu rozumí návrhy Komise, podněty
skupiny členských států, žádosti Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky a
žádosti Evropské investiční banky za účelem přijetí legislativního aktu. 86
Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, pokud Smlouvy nestanoví jinak. Obecně pro
všechny případy platí, že pokud není výslovně upraven způsob hlasovaní, míní se tím
rozhodování Rady kvalifikovanou většinou. 87
Lisabonskou smlouvou byl zrušen legislativní proces vzájemné spolupráce Rady a
Evropského parlamentu (tzv. kooperační postup). 88 Jednalo se o poměrně komplikovanou
proceduru, v rámci které EP, Rada i Komise mohly působit na přijetí právního aktu. Z toho
důvodu a také proto, že v něm nebyly stanoveny jasné časové lhůty, což způsobovalo
76 Čl. 25 písm. b) SEU.
77 Čl. 288 SFEU.
78
I v současné době se však lze setkat s rozhodnutími, která neurčují své adresáty výslovně. Dle judikatury
Evropského soudního dvora je kritériem rozlišení mezi nařízením a rozhodnutím mimo jiné i to, zda jsou adresáti
aktu identifikovatelní. Pokud tomu tak je, jedná se o rozhodnutí.
79 Čl. 251 SES.
80 Čl. 289 odst. 1 a čl. 294 SFEU.
81 Čl. 289 odst. 2 SFEU.
82 Čl. 294 odst. 2 SFEU.
83 Čl. 17 odst. 2 SEU.
84 Např. článek 76 SFEU.
85 Čl. 289 odst. 4 SFEU.
86 Čl. 3 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.
87 Čl. 16 odst. 3 SEU.
88 Současný čl. 252 SES.
16