Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

vytvářejí evropská práva duševního vlastnictví, a to na základě jednomyslného souhlasu v
Radě a po konzultaci s EP.
7. HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA
a) Obecné dopady v oblasti hospodářské a měnové politiky
Lisabonskou smlouvou dojde k rozšíření hlasování v Radě kvalifikovanou většinou na téměř
všechny oblasti Hospodářské a měnové unie. Jednomyslnost bude ponechána pro výjimečné
situace, jako je hlasování Rady o změně Protokolu o postupu při nadměrném deficitu, o
změně Protokolu o konvergenčních kritériích nebo stanovení přepočítacího koeficientu, t.j.
převodního (nezvratitelného) kurzu mezi domácí měnou a eurem při vstupu státu do
eurozóny.
b) Ustanovení týkající se členských států, jejichž měnou je euro
Přestože Lisabonská smlouva nemění principiálně pravidla Hospodářské a měnové unie,
zavádí zde řadu nových postupů, které přinesou především zvýšenou autonomii rozhodování
členů eurozóny. Jedná se především o modus hlasování v Radě o doporučeních a nápravných
opatřeních učiněných v procesu koordinace hospodářské politiky a v procedurách
mnohostranného dohledu, jenž proběhne s vyloučením členských států, na něž se vztahuje
výjimka z přijetí eura. 198 Pouze v případě, že se tato doporučení budou týkat i států
neúčastnících se eurozóny, budou hlasovat v Radě všechny členské státy EU. Státy, které se
neúčastní eurozóny, také nebudou moci hlasovat o dalších záležitostech eurozóny (např.
rozhodovat o společných pozicích eurozóny v rámci mezinárodních finančních institucí, o
opatřeních k zajištění jednotného zastoupení eurozóny v mezinárodních finančních
institucích 199 či uzavírání měnových dohod 200 ). Nově dochází k doplnění procedury
schvalování přistoupení nového členského státu do eurozóny o nutné doporučení přijaté
kvalifikovanou většinou členů eurozóny. 201 Současné pouze neformální struktury eurozóny
tak budou formalizovány tak, aby mohly plnit nové úkoly. Smlouva o fungování EU a
zvláštní Protokol č. 14 formálně ustavují skupinu ministrů financí a hospodářství zemí, které
zavedly euro – Euroskupinu (Eurogroup). Jejího jednání se účastní Evropská komise a je
přizvána i Evropská centrální banka (ECB). Euroskupina si volí svého předsedu na dva a půl
roku.
c) Koordinace hospodářských politik a rozpočtový dohled
Lisabonská smlouva posiluje pravomoc Komise v oblasti koordinace hospodářských politik a
rozpočtového dohledu. Komise bude nově, na rozdíl od dřívější situace (kdy dávala pouze
doporučení Radě), vydávat členským státům přímo svá varování včetně doporučení pro jejich
hospodářské politiky, pokud se odchýlí od hlavních směrů hospodářských politik (BEPGs) 202
nebo ohrožují hladké fungování Hospodářské a měnové unie. Při hlasování v Radě se
v oblasti koordinace hospodářských politik nově nebude přihlížet k hlasu dotčeného státu. 203
198 Čl. 136 SFEU.
199 Čl. 138 SFEU.
200 Čl. 139 SFEU.
201 Čl. 140 odst. 2 SFEU.
202 Broad economic policy guidelines.
203 Čl. 121 odst. 4 SFEU.
43