Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

COSI je spojena i problematika celkové budoucí struktury pracovních skupin a výborů EU
v oblasti justice a vnitřních věcí. Otázka, zda budou zachovány výbory CATS a SCIFA
(Strategický výbor pro přistěhovalectví, hranice a azyl), byla prozatím vyřešena rozhodnutím
o přechodném období do 1. ledna 2012. 187 Během této doby budou výbory CATS a SCIFA
nadále existovat a budou se věnovat strategickým otázkám, jež nebudou v působnosti COSI.
Podle potřeby budou sice tyto výbory nadále zapojeny do legislativní činnosti, nicméně
výlučnou odpovědnost za přípravu legislativních aktů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí
by měl mít COREPER. Na konci přechodného období vyhodnotí COREPER z hlediska
efektivity a koherence pracovních struktur Rady, zda je nadále vhodné zachovat CATS a
SCIFA. Švédské předsednictví v Radě připravilo i návrh celkové nové struktury pracovních
orgánů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Podle tohoto návrhu by mělo dojít ke spojení
řady pracovních skupin do větších celků (např. pracovní skupina pro schengenské záležitosti,
pracovní skupina pro vymáhání práva či pracovní skupina pro výměnu informací a ochranu
dat).
u) Vnější vztahy v rámci vnitřních věcí
Lisabonská smlouva výslovně přiznává Evropské unii právní subjektivitu, 188 jež se vztahuje i
na oblasti stávajícího druhého a třetího pilíře, které byly dosud koncipovány na bázi
mezivládní spolupráce. Unie tak může i v těchto oblastech sama uzavírat mezinárodní
smlouvy se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. 189 Vysoký představitel Unie
pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odpovídá za úkoly, které přísluší Komisi v oblasti
vnějších vztahů, a za koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie 190 a je nápomocen Radě
a Komisi při zajišťování soudržnosti mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti Unie a mezi
těmito oblastmi a ostatními unijními politikami. 191
Vysoký představitel tak má koordinovat mimo jiné i vnější vztahy v rámci agendy justice a
vnitřních věcí, neboť ta bude spadat do „dalších hledisek vnější činnosti Unie“. Zatím ani
Komise nemá zcela jasno v otázce, jak bude tato koordinace probíhat v praxi. Je třeba nějaký
čas po vstupu LS v platnost k nalezení optimálního řešení. Role vysokého představitele je
klíčová vzhledem k tomu, že předsedá Radě pro vnější vztahy a je zároveň místopředsedou
Komise.
Praktický dopad vstupu LS v platnost může být rovněž v tom, že Komise převezme od
předsednictví hlavní roli při prezentaci témat stávajícího třetího pilíře vůči třetím zemím na
příslušných jednáních. Stát předsedající Radě ztratí v tomto ohledu část svého vlivu. Obecně
lze též konstatovat posílení vyjednávací pozice EU ve vnějších vztazích vzhledem k tomu, že
Unie získává právní subjektivitu, a v souvislosti s komunitarizací třetího pilíře.
v) Postavení Spojeného království, Irska a Dánska
Specifické postavení Spojeného království (UK), Irska (IE) a Dánska (DK), které se dle
Smlouvy o ES nepodílely na přijímání opatření podle hlavy IV SES (vízová, azylová a
přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob), je LS
prostřednictvím protokolů připojených k SEU a SFEU 192 rozšířeno na celou oblast prostoru
187 Dokumenty Rady 16070/09, 16072/09.
188 Čl. 47 SEU.
189 Čl. 216 SFEU.
190 Čl. 18 odst. 4 SEU.
191 Čl. 21 odst. 3 SEU.
192 Protokol (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva.
Protokol (č. 22) o postavení Dánska.
40