Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

II.
DOPADY LISABONSKÉ SMLOUVY V OBLASTI INSTITUCIONÁLNÍ
1. VSTUP LISABONSKÉ SMLOUVY V PLATNOST
Pro vstup Lisabonské smlouvy v platnost je rozhodné znění jejího čl. 6 odst. 2: „Tato smlouva
vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační
listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny
tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.“
Lisabonská smlouva k původně plánovanému datu 1. ledna 2009 v platnost nevstoupila,
neboť k tomuto dni nebyl ukončen ratifikační proces ve všech členských státech, resp. nebyly
uloženy ratifikační listiny všech členských států. Jednalo se v prvé řadě o Irsko, kde byla LS
odmítnuta v referendu dne 12. června 2008. 4 Irsko nicméně přislíbilo referendum zopakovat,
dostane-li dostatečné garance reagující na obavy jeho občanů. Dále šlo o Českou republiku,
kde byl ratifikační proces pozdržen řízením před Ústavním soudem o souladu LS s českým
ústavním pořádkem, Německo, kde rovněž probíhal ústavní přezkum LS před Spolkovým
ústavním soudem, a nakonec i Polsko, jehož prezident Lech Kaczyński vyčkával s podpisem
smlouvy na výsledek druhého irského referenda. Ve všech těchto zemích byla ratifikace LS
dokončena teprve na podzim roku 2009. Německý Spolkový ústavní soud vynesl dne 30.
června 2009 ve věci LS rozsudek, kterým LS samotnou shledal v souladu s německým
ústavním řádem, avšak současně shledal jako nedostatečnou právní úpravu pravomocí
Spolkového sněmu a Spolkové rady podílet se na evropském zákonodárném procesu a
změnách zakládacích smluv. Poté, co byla v relativně krátkém čase požadovaná právní úprava
přijata, ratifikoval prezident Horst Köhler LS dne 25. září 2009 (ratifikační listina uložena
téhož dne). Opakované referendum o LS v Irsku, jemuž předcházelo schválení balíku záruk
pro Irsko na zasedání Evropské rady ve dnech 18.-19. června 2009, proběhlo 2. října 2009
s kladným výsledkem 5 a umožnilo ratifikaci smlouvy prezidentkou Irské republiky Mary
McAleese/ovou dne 15. října 2009 (ratifikační listina uložena dne 23. října 2009). V reakci na
kladný výsledek irského referenda LS ratifikoval dne 10. října 2009 polský prezident Lech
Kaczyński (ratifikační listina uložena dne 12. října 2009). V České republice byla parlamentní
část ratifikace LS dokončena dne 6. května 2009 vyslovením souhlasu Senátu (současně byla
přijata i novela jednacích řádů obou komor Parlamentu upravující vnitrostátní parlamentní
procedury v souvislosti s LS, mimo jiné též proceduru předběžného souhlasu s některými
rozhodnutími přijímanými v Radě, resp. Evropské radě). Prezident Václav Klaus však
bezprostředně poté LS neratifikoval, aby umožnil skupině senátorů podat avizovaný návrh
Ústavnímu soudu na další přezkum LS. Ten byl skupinou 17 senátorů podán teprve dne 29.
září 2009 (a následně v průběhu řízení ještě několikrát doplňován). Ústavní soud projednal
tento návrh přednostně a v poměrně krátké době dne 3. listopadu 2009 nálezem znovu
potvrdil, že LS není v rozporu s českým ústavním pořádkem. Prezident Václav Klaus ještě
tentýž den, 3. listopadu 2009, LS ratifikoval (ratifikační listina uložena dne 13. listopadu
2009).
Vzhledem k tomu, že k uložení poslední ratifikační listiny došlo 13. listopadu 2009, stal se
dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, v souladu s jejím výše citovaným ustanovením
čl. 6 odst. 2, 1. prosinec 2009.
4 Výsledek prvního irského referenda o LS z 12. června 2008: účast 53,13 % oprávněných voličů; 46,6 % hlasů
pro přijetí LS; 53,4 % hlasů proti.
5 Výsledek druhého irského referenda o LS z 2. října 2009: účast 59 % oprávněných voličů; 67,13 % hlasů pro
přijetí LS; 32,87 % hlasů proti.
4