Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

V. DOPADY LISABONSKÉ SMLOUVY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH
SEKTOROVÝCH POLITIK EU
1. ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
Cíle společné zemědělské politiky včetně hlavních nástrojů k dosažení těchto cílů ponechává
Lisabonská smlouva beze změny.
Dopady LS se projeví především zavedením řádného legislativního postupu, tedy
rozhodováním Rady kvalifikovanou většinou spolu s Evropským parlamentem, pro oblast
pravidel hospodářské soutěže, která se vztahují na zemědělskou produkci a obchod se
zemědělskými produkty, oblast společné organizace zemědělských trhů a oblast vypracování
a provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Mimo řádný
legislativní postup naproti tomu zůstává stanovení cen, dávek, podpor a množstevních
omezení a stanovení a přidělení rybolovných práv (v těchto případech bude Rada rozhodovat
dokonce bez konzultace s EP). 132
Zavedením spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady lze obecně očekávat časové
prodloužení legislativního procesu. V souvislosti s posílením úlohy EP (posunem od
konzultační procedury ke spolurozhodování) vyplyne obecně potřeba více komunikovat s EP
v oblasti společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky.
Další dopady LS spočívají v tom, že při rozhodování o rozpočtu se napříště již nebude
rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými výdaji. Do rozhodování o povinných výdajích
(přímých platbách) nemohl vstupovat EP, zatímco u rozhodování o nepovinných výdajích
(např. podpora venkova) tak činit mohl. Podle LS bude moci EP spolurozhodovat o všech
typech výdajů.
Část společné rybářské politiky – zachování biologických mořských zdrojů – zařazuje LS
výslovně do oblasti výlučných pravomocí Unie. 133
2. VOLNÝ POHYB OSOB
a) Sociální zabezpečení
Lisabonská smlouva sjednocuje právní základ pro příjímání opatření týkajících se volného
pohybu jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných, pokud jde o započtení dob
pro účely posouzení nároku na dávky sociálního zabezpečení a výplatu těchto dávek. 134 Tato
opatření budou přijímána řádným legislativním postupem, tzn. spolurozhodováním EP a nově
též hlasováním kvalifikovanou většinou v Radě. 135 Dle stávající úpravy ve Smlouvě o ES
132 Kontroverzní otázkou by především v prvních měsících aplikace LS mohla být otázka vztahu odstavců 2 a 3
článku 43 SFEU (viz stanoviska výborů EP AGRI či PECH „on Parliament’s new role and responsibilities
implementing the Treaty of Lisbon“).
133 Čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
134 Čl. 48 SFEU.
135 Ve vztahu k výslednému textu je však stále otevřena jedna otázka. Je jasné, že pokud jde o sociální
zabezpečení migrujících osob, které jsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými nebo jejich
rodinnými příslušníky, je možné nyní přijímat pravidla řádným legislativním postupem. Nicméně právní předpis,
který reguluje koordinaci sociálního zabezpečení a který vstoupí v platnost 1.5.2010 (nařízení (ES) č. 883/2004),
se bude vztahovat i na osoby tzv. neaktivní (nespadající do kategorií vyjmenovaných v článku 48 SFEU). Pro
regulaci práv těchto neaktivních osob bude stále nezbytné využít klauzuli flexibility (čl. 352 SFEU), která i
29