Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V. DOPADY LISABONSKÉ SMLOUVY V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH<br />
SEKTOROVÝCH POLITIK EU<br />
1. ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV<br />
Cíle společné zemědělské politiky včetně hlavních nástrojů k dosažení těchto cílů ponechává<br />
Lisabonská smlouva beze změny.<br />
Dopady LS se projeví především zavedením řádného legislativního postupu, tedy<br />
rozhodováním Rady kvalifikovanou většinou spolu s Evropským parlamentem, pro oblast<br />
pravidel hospodářské soutěže, která se vztahují na zemědělskou produkci a obchod se<br />
zemědělskými produkty, oblast společné organizace zemědělských trhů a oblast vypracování<br />
a provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Mimo řádný<br />
legislativní postup naproti tomu zůstává stanovení cen, dávek, podpor a množstevních<br />
omezení a stanovení a přidělení rybolovných práv (v těchto případech bude Rada rozhodovat<br />
dokonce bez konzultace s EP). 132<br />
Zavedením spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady lze obecně očekávat časové<br />
prodloužení legislativního procesu. V souvislosti s posílením úlohy EP (posunem od<br />
konzultační procedury ke spolurozhodování) vyplyne obecně potřeba více komunikovat s EP<br />
v oblasti společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky.<br />
Další dopady LS spočívají v tom, že při rozhodování o rozpočtu se napříště již nebude<br />
rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými výdaji. Do rozhodování o povinných výdajích<br />
(přímých platbách) nemohl vstupovat EP, zatímco u rozhodování o nepovinných výdajích<br />
(např. podpora venkova) tak činit mohl. Podle LS bude moci EP spolurozhodovat o všech<br />
typech výdajů.<br />
Část společné rybářské politiky – zachování biologických mořských zdrojů – zařazuje LS<br />
výslovně do oblasti výlučných pravomocí Unie. 133<br />
2. VOLNÝ POHYB OSOB<br />
a) Sociální zabezpečení<br />
Lisabonská smlouva sjednocuje právní základ pro příjímání opatření týkajících se volného<br />
pohybu jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných, pokud jde o započtení dob<br />
pro účely posouzení nároku na dávky sociálního zabezpečení a výplatu těchto dávek. 134 Tato<br />
opatření budou přijímána řádným legislativním postupem, tzn. spolurozhodováním EP a nově<br />
též hlasováním kvalifikovanou většinou v Radě. 135 Dle stávající úpravy ve Smlouvě o ES<br />
132 Kontroverzní otázkou by především v prvních měsících aplikace LS mohla být otázka vztahu odstavců 2 a 3<br />
článku 43 SFEU (viz stanoviska výborů EP AGRI či PECH „on Parliament’s new role and responsibilities<br />
implementing the Treaty of Lisbon“).<br />
133 Čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).<br />
134 Čl. 48 SFEU.<br />
135 Ve vztahu k výslednému textu je však stále otevřena jedna otázka. Je jasné, že pokud jde o sociální<br />
zabezpečení migrujících osob, které jsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými nebo jejich<br />
rodinnými příslušníky, je možné nyní přijímat pravidla řádným legislativním postupem. Nicméně právní předpis,<br />
který reguluje koordinaci sociálního zabezpečení a který vstoupí v platnost 1.5.2010 (nařízení (ES) č. 883/2004),<br />
se bude vztahovat i na osoby tzv. neaktivní (nespadající do kategorií vyjmenovaných v článku 48 SFEU). Pro<br />
regulaci práv těchto neaktivních osob bude stále nezbytné využít klauzuli flexibility (čl. 352 SFEU), která i<br />
29