Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

) Vytvoření a financování fondu pro zahájení operace
V souvislosti s přípravnými činnostmi pro mise podle čl. 42 odst. 1 a čl. 43 SEU Rada přijme
rozhodnutí, kterým stanoví zvláštní postupy pro zajištění rychlého přístupu k prostředkům
rozpočtu Unie určeným k naléhavému financování iniciativ v rámci SZBP. 244
Lisabonská smlouva dále předpokládá zřízení „fondu pro zahájení operace vytvořeného
příspěvky členských států“, z něhož budou financovány činnosti pro přípravu shora
uvedených misí, které nejsou hrazeny z rozpočtu Unie. 245 Na návrh vysokého představitele
přijme Rada příslušné rozhodnutí o zřízení tohoto fondu kvalifikovanou většinou. V podstatě
se jedná o zajištění další existence současného Zvláštního mechanismu ATHENA.
c) Stálá strukturovaná spolupráce
Do společné bezpečnostní a obranné politiky byl začleněn koncept stálé strukturované
spolupráce, jenž umožňuje, aby členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší
kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch
nejnáročnějších misí, mohly navázat v rámci Unie užší spolupráci. 246 SEU stanovuje postup
pro zapojení členského státu do stálé strukturované spolupráce i pro pozastavení jeho účasti,
pokud již nebude splňovat daná kritéria nebo již nebude schopen dostát svým závazkům
stanoveným v Protokolu o stálé strukturované spolupráci. 247 Je důležité připomenout, že o
ustavení stálé strukturované spolupráce, o přibírání nových členů do ní, i o vylučování těch,
kteří již stanoveným kritériím nevyhovují, se bude rozhodovat vždy kvalifikovanou většinou.
Lisabonská smlouva poskytuje rámec konceptu stálé strukturované spolupráce, ale neřeší
podmínky jejího fungování, propojení projektů stálé strukturované spolupráce s projekty
Evropské obranné agentury, způsob a zdroj financování projektů a využití jejich výsledků.
d) Evropská obranná agentura
Lisabonskou smlouvou dojde k institucionálnímu zakotvení Evropské obranné agentury
(EDA) do primárního práva. 248 Dosud se činnost EDA rozvíjela pouze na základě rozhodnutí
Rady z 12.7.2004. Důsledkem právní úpravy obsažené v LS je pevnější právní zakotvení
EDA. LS dává Evropské obranné agentuře silnější mandát k naplňování požadavků na
zvýšení vojenských schopností EU a členských států Unie. ČR se ztotožňuje s opatřeními
vyplývajícími z jednotlivých rozhodnutí Rady týkajícími se EDA a rozhodnutími Řídícího
výboru EDA. Konkrétně se jedná o harmonizaci výdajů na obranný výzkum a vývoj, širší
zapojení do mezinárodních projektů výzkumu a vývoje, vytvoření podmínek pro účast ČR ve
společných vyzbrojovacích projektech a tím zefektivňování výdajů na obranu. ČR bude muset
upravit legislativu, aby mohla pořizovat zbraňové systémy společně s jinými státy, případně
prostřednictvím mezinárodních organizací. EDA bude provádět kontrolu plnění závazků
v uvedených oblastech.
244 Čl. 41 odst. 3 první pododstavec SEU.
245 Čl. 41 odst. 3 druhý pododstavec SEU.
246 Čl. 42 odst. 6 SEU.
247 Čl. 46 SEU.
248 Čl. 42 odst. 3 SEU.
56