Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
m) Migrace a přistěhovalectví<br />
Nové vymezení této oblasti v primárním právu naznačuje aktivnější přístup na unijní úrovni<br />
– hovoří se zde o společné přistěhovalecké politice, účinném řízení migračních toků atd. 173<br />
Unie může zasahovat do oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně<br />
pobývajících na území členských států, s vyloučením harmonizace právních předpisů<br />
členských států. Zároveň je zakotvena nedotknutelnost práva členských států stanovit objem<br />
vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících na jejich území za účelem zaměstnání<br />
nebo samostatně výdělečné činnosti. LS také nově výslovně zakotvuje pravomoc Unie<br />
uzavírat readmisní dohody, což bylo dosud prováděno jen na základě obecného zmocnění<br />
v článku 300 SES. Nové formulace v oblasti přistěhovalecké politiky do značné míry odrážejí<br />
reálný vývoj, k němuž dochází v rámci budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a jde<br />
tak spíše o formální zakotvení statu quo. Za významnější změnu v této oblasti lze považovat<br />
posun u agendy legálního přistěhovalectví (včetně sociálních práv osob migrujících z třetích<br />
zemí) od jednomyslného rozhodování Rady k řádnému legislativnímu postupu s<br />
rozhodováním Rady kvalifikovanou většinou a spolurozhodováním EP. Lisabonská smlouva<br />
také nově zakotvuje závazek, aby se politiky Unie v oblasti migrace, azylu a ochrany hranic<br />
řídily principem solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to<br />
i na finanční úrovni. 174<br />
n) Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce<br />
Nová úprava Eurojustu v Lisabonské smlouvě se snaží zejména o zvýšení jeho operativní<br />
činnosti, a to především pomocí rozšíření a sjednocení pravomocí národních členů, vytvoření<br />
Pohotovostní koordinační skupiny nebo vyjasnění dělby práce mezi Eurojustem a Evropskou<br />
justiční sítí. Na základě LS a předpokládaného nařízení EP a Rady bude moci Eurojust<br />
zahájit, případně dát pokyn k zahájení trestního řízení zejména v případech ohrožujících<br />
finanční zájmy EU. 175 K tomu, aby tak mohl učinit, bude nutné zavést způsob, jak mu<br />
nahlašovat zjištěná porušení celních předpisů. V ČR bude tyto skutečnosti Eurojustu<br />
nahlašovat Celní správa.<br />
Lisabonská smlouva rovněž umožňuje, aby Rada jednomyslně se souhlasem EP rozhodla, že<br />
z Eurojustu bude vytvořen Úřad evropského veřejného žalobce, který bude příslušný,<br />
případně ve spojení s Europolem, k vyšetřování, stíhání a předvádění před soud pachatelů a<br />
spolupachatelů trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie. 176 Pokud<br />
by nebylo dosaženo jednomyslnosti, ani následně konsensu na Evropské radě, počítá LS<br />
s možností, aby Úřad evropského veřejného žalobce vznikl pouze v rámci posílené spolupráce<br />
mezi skupinou alespoň devíti členských států. Evropská rada bude moci působnost Úřadu<br />
evropského veřejného žalobce ještě dále rozšířit, a to pro oblast boje proti závažné trestné<br />
činnosti s přeshraničním rozměrem. Evropská rada by v takovém případě musela rozhodnout<br />
jednomyslně po obdržení souhlasu EP. 177 K vlastním dopadům lze uvést, že v souvislosti<br />
s vytvořením Úřadu evropského veřejného žalobce může dojít k rozdílnému přístupu<br />
jednotlivých států u jiných trestných činů, než ohrožujících finanční zájmy Unie. Pokud by se<br />
Česká republika zapojila do této aktivity, významně by to ovlivnilo trestní řízení v ČR.<br />
173 Čl. 79 SFEU.<br />
174 Čl. 80 SFEU.<br />
175 Čl. 85 odst. 1 SFEU.<br />
176 Čl. 86 odst. 1 SFEU.<br />
177 Čl. 86 odst. 4 SFEU.<br />
37