Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

Ve vztahu k právním aktům z oblasti současného třetího pilíře již přijatým ke dni vstupu LS
v platnost se na základě Protokolu o přechodných ustanoveních uplatňuje princip právní
kontinuity. Zároveň probíhá od vstupu LS v platnost pětileté přechodné období, během něhož
zůstává kompetence Komise a Soudního dvora ve vztahu k právním aktům třetího pilíře
zachována v nezměněné podobě podle dosavadní úpravy. Toto přechodné ustanovení se však
nebude týkat aktů, které již budou pozměněny a nově přijaty v období platnosti LS. Tempo
novelizace stávajících předpisů třetího pilíře, tedy jejich převod na nový právní režim, zatím
nelze přesně odhadnout. Lze však předpokládat zvýšenou legislativní iniciativu ze strany
Komise ve snaze o převod co největšího počtu předpisů do komunitárního režimu před
uplynutím přechodného období.
LS nestanoví žádná pravidla ve vztahu k otázce dalšího osudu již projednávaných návrhů
legislativních aktů třetího pilíře, které nebudou v okamžiku nabytí platnosti reformy ještě
přijaty. Dokončení legislativního procesu však musí odpovídat kritériím stanoveným LS, a
proto je nezbytné projednávání těchto návrhů zastavit a zahájit nový schvalovací proces
v souladu s režimem podle LS. Švédské předsednictví v Radě EU usilovalo o přijetí co
největšího počtu rozjednaných návrhů třetího pilíře ještě před vstupem LS v platnost. K těm
legislativním aktům, které přesto nebyly do tohoto data přijaty, bude Komise předkládat nové
návrhy odpovídající novému právnímu základu. Komise přitom deklarovala závazek, že
všechny tyto návrhy předloží již v roce 2010. 152
h) Boj proti mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem
Významnou oblastí, v níž LS zavádí pro přijímání návrhů právních aktů řádný legislativní
postup, je koordinace a spolupráce členských států v oblasti boje proti mimořádně závažné
trestné činnosti s přeshraničním rozměrem. Nový právní základ rozvíjí možnosti přijímání
minimálních pravidel týkajících se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně
závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem 153 a bude mít dopad na agendu v oblasti
boje proti terorismu a dalším závažným formám organizované trestné činnosti. Lisabonská
smlouva přináší jasný taxativní výčet oblastí, kde je možno přistoupit k harmonizaci, 154
přičemž však tento výčet může „na základě vývoje trestné činnosti“ rozšířit Rada
jednomyslným rozhodnutím po obdržení souhlasu EP. Musí se však stále jednat o mimořádně
závažné trestné činy s přeshraničním rozměrem.
i) Sbližování trestněprávních předpisů k zajištění účinného provádění politik Unie
Lisabonská smlouva zavádí samostatný právní základ pro přijímání směrnic, které stanoví
minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v případech, kdy se ukáže, že
sbližování trestněprávních předpisů je nezbytné k efektivnímu provádění některé politiky
Unie a dotčená oblast již byla předmětem harmonizačního opatření. 155 Podmínkou v těchto
případech však není zvláštní závažnost trestné činnosti nebo její přeshraniční rozměr. Jedná se
tak o výslovné zakotvení pravidla, které již dovodil Soudní dvůr v několika svých judikátech,
a sice že je možné v rámci prvního pilíře přijmout trestní sankce v oblasti politik
152 Týká se to např. návrhu rámcového rozhodnutí Rady o používání jmenné evidence cestujících pro účely
vynucování práva, návrhu rámcového rozhodnutí Rady o boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské
pornografii či návrhu rámcového rozhodnutí Rady o prevenci a potírání obchodu s lidmi a o ochraně obětí.
153 Čl. 83 odst. 1 SFEU.
154 Terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený
obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní
techniky a organizovaná trestná činnost.
155 Čl. 83 odst. 2 SFEU.
34