Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

představitel bude v oblasti společné obchodní politiky jakožto součásti vnější činnosti Unie
sehrávat spíše roli koordinační a podpůrnou.
Vysoký představitel se při plnění své funkce opírá o Evropskou službu pro vnější činnost,
složenou z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z
vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb. Již v první fázi vytváření ESVA je
třeba zakotvit mechanismy pro efektivní komunikaci mezi členskými státy na jedné straně a
vysokým představitelem a ESVA na straně druhé.
V souvislosti s novou ESVA se jedná o oblast společné obchodní politiky (i spolupráce
s Evropskou komisí, FAC a EP v otázkách obchodu) a zastoupení EU při WTO, OECD, OSN
a dalších mezinárodních organizací se zaměřením na obchod, se kterými má nově vysoký
představitel za EU dle Lisabonské smlouvy zmocnění k navázání spolupráce. Z pohledu ČR
by bylo vhodné navázat užší spolupráci s ESVA na misích EU především v zemích, kde má
ČR ofenzivní obchodní zájmy.
Vytvoření ESVA a přechod společné obchodní politiky pod Radu pro zahraniční věci a
vysokého představitele znamená oproti současnému stavu vytvoření nového mezičlánku mezi
členskými státy a evropskými institucemi s cílem efektivněji vystupovat navenek. Nadále tak
bude trvat potřeba komunikace v oblasti obchodní politiky s DG Trade Evropské komise, při
zasedáních Výboru 133 a dalších pracovních skupin, jejichž působnost, i vzhledem
k návaznosti na vnitřní trh, zůstává nezměněna.
V oblasti společné obchodní politiky nedochází k přenesení působnosti DG Trade na ESVA
ani ke sloučení příslušných orgánů Komise a Rady v ESVA. Rovněž portfolio pracovních
skupin v oblasti obchodu zůstane nezměněno. Lze konstatovat, že formálně bude sice
společná obchodní politika spadat pod vnější činnost unie, nicméně po obsahové a personální
stránce (předsedání Radě a jejím pracovním skupinám) by nemělo v této oblasti dojít k
zásadním změnám („hnacím motorem“ by mělo i nadále zůstat DG Trade a členské státy
v Radě EU). ESVA je tak v oblasti společné obchodní politiky spíše prostředkem k synergii,
které by mělo být dosahováno jak jednotným zastoupením navenek, tak i prosazováním
národních zájmů již na pracovní úrovni díky zastoupení personálu členských států v ESVA.
a) Rozšíření působnosti společné obchodní politiky
V oblasti společné obchodní politiky byly provedeny změny týkající se vymezení cílů Unie
spojených s vytvořením celní unie, a do výlučné pravomoci Unie je tak nově zahrnuta oblast
přímých zahraničních investic.
Doposud byla oblast investic rozdělena tak, že v působnosti Společenství bylo přijímání
opatření týkajících se pohybu kapitálu do a ze třetích zemí zahrnujícího přímé investice,
včetně investic do nemovitostí, usazování, poskytování finančních služeb či přijetí cenných
papírů na kapitálové trhy, tzv. pre-establishment phase (market access). 233 Do kompetence
členských států pak náležela ochrana investic, tzv. post-establishment phase.
Lisabonskou smlouvou dochází k přesunu pravomoci v oblasti přímých zahraničních investic
z členských států na Unii. 234 Podle LS jsou přímé zahraniční investice ve výlučné působnosti
Unie, což se dle neoficiálních názorů Komise týká i ochrany těchto investic a řešení
případných sporů, s čímž bude v každém případě spojena řada dosud nevyřešených právních
233 Čl. 57 SES.
234 Přímé zahraniční investice jsou nově zařazeny do společné obchodní politiky, která jako taková je ve výlučné
působnosti Unie. Srov. čl. 3 odst. 1 písm. e) a čl. 207 odst. 1 SFEU.
52