Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

I. ÚVOD
Předkládaný materiál 1 popisuje předpokládané dopady Smlouvy pozměňující Smlouvu o
Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen „Lisabonská smlouva“
či „LS“). 2 V materiálu jsou použity odkazy na ustanovení novelizovaných Smluv – Smlouvy
o Evropské unii (dále též jen „Smlouva o EU“ nebo „SEU“) a Smlouvy o fungování Evropské
unie (dále též jen „SFEU“ nebo „Smlouva“). 3
Analýza vznikala postupně již od podzimu roku 2007 a počítala původně s několika scénáři
vývoje v závislosti na okamžiku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Po úspěšné ratifikaci
dokončené ve všech členských státech v listopadu 2009 vstoupila Lisabonská smlouva
v platnost 1. prosince 2009. Při této příležitosti byl aktualizován původní materiál „Analýza
věcných dopadů Lisabonské smlouvy a jejích případných dopadů na české předsednictví EU
2009“, který byl schválen Výborem pro EU na pracovní úrovni dne 29. července 2008. Ve
výrazně upravené a doplněné podobě zohledňující rovněž aktuální stav implementace nových
ustanovení je pod novým názvem „Analýza dopadů Lisabonské smlouvy“ znovu předkládán
Výboru pro EU.
Pro další fungování Evropské unie jsou klíčové zejména dopady Lisabonské smlouvy
vyplývající ze zásadních institucionálních změn, jejichž rozbor je obsahem části II. tohoto
materiálu. Po analýze dopadů institucionálních změn následuje v části III. materiálu rozbor
dalších dopadů Lisabonské smlouvy horizontálního charakteru, na který pak navazuje část IV.
věnovaná hlavním dopadům LS na vnitřní koordinaci evropských politik a dále obsáhlejší část
V. zabývající se dopady LS v oblastech jednotlivých unijních sektorových politik. Ta vychází
z dílčích analýz dopadů LS v rozsahu působnosti příslušného resortu, které byly vypracovány
a naposled v prosinci 2009 aktualizovány jednotlivými ministerstvy a dalšími ústředními
orgány státní správy a poskytnuty Útvaru ministra pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.
Předkládaný materiál reflektuje současný stav informací, jež jsou k dispozici ohledně dopadů
Lisabonské smlouvy v různých oblastech. Je třeba upozornit, že implementace řady nových
ustanovení vyžaduje přijetí prováděcích předpisů na unijní úrovni. Z nich sice některé již byly
přijaty a mohly být zohledněny (např. jednací řády Rady a Evropské rady), jiné jsou ve stadiu
projednávání (např. nová komitologie), nicméně valná část bude připravena a schválena
teprve v následujících měsících a letech. Proto si tato analýza neklade a ani nemůže klást za
cíl detailní rozbor všech budoucích dopadů novelizace LS, nýbrž pouze zhodnocuje nový stav
právní úpravy v současné podobě a jeho praktické konsekvence ve fungování Unie.
Předpokládá rovněž, že bude v následující době aktualizována a doplňována, s ohledem na
další postup implementace.
1 Vypracoval odbor koncepční a institucionální Útvaru ministra pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Část
II. materiálu o dopadech Lisabonské smlouvy v institucionální oblasti vychází z dokumentu „Analýza
k dopadům institucionální reformy upravené v Reformní smlouvě na předsednictví ČR v Radě EU“ z listopadu
2007, který vypracoval odbor komunitárního práva Ministerstva zahraničních věcí ČR ve spolupráci s
(tehdejším) odborem koncepcí a analýz Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.
2 Lisabonská smlouva byla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. prosince 2007 (Úř. věst. C 306,
17.12.2007, s. 1).
3 „Smlouva o fungování Evropské unie“ je nový název dosavadní Smlouvy o založení Evropského společenství
(v tomto materiálu dále též jen „Smlouva o ES“ či „SES“) ve znění Lisabonské smlouvy. Pokud není výslovně
uvedeno jinak, jsou ustanovení SEU v této analýze citována ve znění Lisabonské smlouvy. Při citacích
ustanovení SEU a SFEU je používáno nové číslování v souladu s čl. 5 Lisabonské smlouvy. Konsolidované
znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie bylo vyhlášeno v Úředním věstníku
Evropské unie dne 9. května 2008 (Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 1).
3