Analýza dopadů Lisabonské smlouvy - Vláda ČR

Významnou inovaci v LS, zaměřenou na vzájemnou pomoc členských států v případě
teroristického útoku nebo při postižení přírodní či jinou katastrofou, představuje doložka
solidarity 183 (blíže viz dále oddíl 23).
r) Kontroly na hranicích
Lisabonská smlouva dává právní základ postupnému zavedení integrovaného systému řízení
vnějších hranic. 184 V souvislosti s tímto projektem vydala Komise 13. února 2008 balíček tří
sdělení, v nichž se zabývala problematikou migrace a ochrany vnějších hranic. Předpokládá se
vytvoření Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR), který by měl značně zvýšit
vnitřní bezpečnost v schengenském prostoru. Po svém dokončení by měl EUROSUR
představovat klíčový krok k dalšímu postupnému vytváření evropského integrovaného
systému správy hranic.
Radě dává LS v případě nezbytnosti možnost zvláštním legislativním postupem jednomyslně
přijmout předpisy týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti, povolení k pobytu a jiných
obdobných dokladů. Tato oblast dosud byla vyloučena z možnosti unijní úpravy. 185
s) Iniciační pravomoc členských států
V oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech omezuje Lisabonská smlouva
právo členských států předkládat návrhy legislativních aktů tak, že iniciační pravomoc
napříště nebude mít každý jednotlivý členský stát, ale (vedle Komise) pouze společně jedna
čtvrtina členských států. Omezuje se tak možnost legislativní iniciativy členského státu, který
je nucen hledat pro svůj návrh širší podporu mezi dalšími členskými státy. Na druhou stranu
to, že členské státy nebudou mít možnost řešit na úrovni Unie své specifické domácí
problémy, resp. přenášet vlastní specifické trestněprávní instituty do komunitárních aktů, by
mohlo přispět ke koherenci politiky Unie v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech.
t) Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti
Lisabonská smlouva ruší článek 36 SEU, na jehož základě vznikl Koordinační výbor vyšších
úředníků (CATS), který působí v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a
skládá se ze zástupců ministerstev vnitra a spravedlnosti členských států a zástupce EK. Nový
článek 71 SFEU vytváří Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti
(COSI), který bude určen k podpoře a posílení operativní spolupráce uvnitř Unie.
V současnosti je připraven text rozhodnutí Rady o zřízení výboru COSI, který stanovuje
základní rámec pro působení tohoto nového orgánu. 186 Výbor COSI bude sloužit k posílení
operativní spolupráce a koordinace činnosti policejních, celních a pohraničních orgánů.
V případě potřeby se bude věnovat i justiční spolupráci v trestních věcech, pokud se bude
dotýkat operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti. Výbor COSI nebude zapojen do
přípravy legislativních aktů a provádění konkrétních operací, jeho role bude spočívat
především ve strategické koordinaci operativních aktivit. Jednání COSI se budou podle
potřeby účastnit jako pozorovatelé zástupci Eurojustu, Europolu, Frontexu a dalších
relevantních agentur a orgánů. COSI bude pravidelně podávat o své činnosti zprávy Radě,
které bude navíc nápomocen při aplikaci doložky solidarity (čl. 222 SFEU). Ustavující
zasedání COSI má být svoláno během španělského předsednictví v Radě. Se vznikem výboru
183 Čl. 222 SFEU.
184 Čl. 77 SFEU.
185 Čl. 18 odst. 3 SES.
186 Dokument Rady 16075/1/09.
39