100Obr. 6. Praha 10 – Dubeč, poloha V Litožnicích. Obj. 13/76. Výběr kamenné industrie. 1 odštěpováním tvarovanýnožík s vybroušenou břitní partií, břidlice (srov. obr. 9: 11); 2 zlomek teslovitého ostří broušenéhonástroje z břidlice; 3 otloukač z valounu křemene; 4 zlomek plochého valounu křemene s boky zaoblenýmidrcením; 5 úštěpové jádro na valounovitém bloku, jemnozrnný křemenec; 6 oběžným odštěpováním válcovitětvarovaný makrolit z křemence s otěrem až obroušením hran i ploch po uvázání (jako palice?), třisnímky: a – podstava, b – boční pohled s otěrem hran kolem poloviny délky, c – plošným odštěpovánímzformovaná podstava.
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LXIII–<strong>2011</strong> 101na masivním úštěpu bazálně dlátovitě obitém, pravolaterálně ploše retušovaném, bělošedý křemenec typu Bečov, vel.43 x 26 x 12 mm; tvoří skládanku spolu s rydlovým úštěpem, d. 24 mm, obr. 9: 8. – 10. Bazální zlomek čepelky se zoubkovitouretuší pravolaterálně, tmavošedý křemenec typu Tušimice. Vel. 19 x 14 x 6 mm, obr. 9: 7. – 11. Čepelka z tmavošedéhotušimického křemence. Vel. 25 x 12 x 7 mm. – 12. Zlomek deskovitého valounu s neúspěšnými pokusy o těžbupo obvodu, hnědý křídový spongolit (det. A. Přichystal, jenž na povrchu valounu zpozoroval červené zbarvení, patrněstopu po drcení barviva). Vel. 45 x 21 x 26 mm. – 13. Počáteční jednopodstavové jádro z drobného plochého hrancešedohnědého křemence. Vel. 29 x 29 x 15 mm. – 14. Dlátovitě těžený kus hnědého rohovce. Vel. 35 x 27 x 18 mm. –15. Reziduum drobného úštěpového jádra se změněnou orientací, žilný křemen. Vel. 22 x 30 x 19 mm. – 16.–17. Dvěrezidua bipolárně sbíjených kusů žilného křemene. Vel. 32 x 24 x 13 mm (obr. 9: 10) a 28 x 12 x 9 mm. – 18.–19. Dvaúštěpy z reziduí drobných čepelkových jader z křemence typu Tušimice. Vel. 30 a 39 mm. – 20.–60. 41 odštěpkůa zlomků, vel. 10–40,5 mm (z toho 30 z okrového i šedého tušimického křemence, 3 chalcedony, 2 porcelanity, 1 mléčnýopál, 1 křemenec typu Skršín, 1 světle hnědý SGS, 1 hnědý rohovec, 1 kus krakelovaný).Do statistiky (viz tab. 3) nebylo zahrnuto 6 plochých odštěpků jemnozrnných křemenců a 99 úlomků a odštěpkůžilného křemene, vel. 9–35 mm, u nichž nelze objektivně vyčlenit zlomky vzniklé výrobou štípané industrie: proto sepodíl křemene v tabulce četnosti surovin nejeví přiměřeně. Po započítání všech vybraných úlomků křemence a křemeneby počet štípaných artefaktů v obj. 13/76 stoupl na 165 kusů. Připomínám, že početné v terénu vytříděné drobné úlomkyrůzných kamenných surovin, které působily dojem, že vznikaly nezáměrně jako vedlejší produkt kladivovitého užívánívalounů i roztloukáním bloků křemenců a jiných surovin, byly po umytí dílem skartovány, dílem uchovány jako kontrolnívzorek.S. V.2.2. Vyhodnocení nálezů2.2.1. Vyhodnocení keramikyZískané zlomky již při prvním pohledu nevybočují ze stávající představy o řivnáčské keramicképrodukci. Keramika je zpravidla jemnozrnná, ostřena pískem a kvalitně vypálená; až na technickéúpravy povrchu (slámování, voštinování atp.) byla původně zjevně pečlivě vyhlazena až vyleštěna,jak lze soudit dle lépe dochovaných zlomků. Vysoký podíl povrchově silně korodovaných jedinců(povrch 20 – 37,7 %, viz tab. 1) neovlivnila kvalita zpracování střepu a výpal, ale kyselost půdníhoprostředí, které mj. téměř zcela strávilo původně patrně hojný osteologický materiál. Na sídlištíchzakládaných na zásaditém substrátu bývá v některých případech podíl korodovaných zlomků nulový(srov. naleziště na spraši v Ďáblicích, Úholičkách a Zličíně, viz tab. 1). Určení typu povrchu keramikymůže mít do jisté míry subjektivní charakter, závislost zachovalosti nálezů a agrese půdníhoprostředí však z tabulky zjevně vyplývá.Z chaty pochází celkem 1518 keramických zlomků, což představuje v současné době nejvyššíčetnost, zjištěnou ve všech podrobně publikovaných souborech získaných mimo opevněná výšinnásídliště (tab. 1 a 2). Jejich velikostní struktura vcelku odpovídá obdobným proporcím sledovanýmiudalších souborů z polozemnic (tab. 2). V hrubých rysech kromě pečlivosti výzkumu (tab. 2: srov.dvojí způsob odběru nálezů z Miškovic a Zličína) a dalších okolností může odrážet i způsob zaplňováníobjektu, kdy bychom kromě jiného předpokládali větší počet větších zlomků u objektů záměrnězaplňovaných primárním odpadem a opačnou tendenci u pozvolna zanášených objektů (Rulf 1997,458–459), příp. chat jednorázově zaplněných materiálem z již druhotného uložení, tj. zpravidla prošlapávanékulturní vrstvy. Na řivnáčském sídlišti v Úholičkách (Dobeš – Vojtěchovská 2008, 274,tab. 5) se u objektů s celými nádobami nebo jejich velkými torzy pohybuje podíl zlomků do 5 cm v intervaluod 48 do 61 %, kdežto v chatě 13/94, odkud pocházejí rovněž torza sestavená z více zlomků,Abb. 6. Prag 10 – Dubeč, Flur V Litožnicích. Obj. 13/76. Auswahl aus der Steinindustrie. 1 Messer mit geschliffenerSchneidekante und bifazial retuschiertem Griff, Schiefer (vgl. Abb. 9: 11); 2 Fragment einer dechselartigenSchneide von einem geschliffenen Gerät aus Schiefer, 3 Schlagstein aus Quarzgeröll; 4 Fragment einesflachen Quarzgeröllstein mit durch Reiben abgeschliffenen Kanten; 5 Abschlagkern aus einem Geröllblock,feinkörniger Quarzit; 6 ein durch umlaufendes Abschlagen zylinderförmig geformtes Gerät aus Quarzit mitReibspuren, bzw. abgeschliffenen Kanten und Flächen zum Festbinden (wie ein Schlegel), drei Aufnamhen:a– natürliche Basis, b – Seitenansicht mit abgeschliffenen Kanten in der Längsmitte, c – bearbeitete Basis.
Change language