Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

72PROCHÁZKA –HLOÎEK –HOLUBOVÁ ZÁVODNÁ: Doklady neÏelezné metalurgie …změny povrchové vrstvy, více či méně sklovitého rázu – až na dva exempláře, z nichž jedenzjevně nebyl dokončen (1170/45) a jeden nepoužit (inv. č. 1170/55). Podle lépe dochovanýchnádobek lze soudit, že zhruba dodržují jakýsi velikostní standard – výška oscilujenejčastěji kolem 60 mm a hloubka prohlubně kolem 49 mm, i když zde je kolísání větší.Inv. č. Výška (mm) Hloubka prohlubně (mm)123/226 60 412170/43 58 432170/44 62 352170/45 49 13 (nedokončeno)2170/47 59 372170/55 64 34Tab. 1. Rozměry měřitelných tyglíků ze zásobnic z Brna, Josefské ul. 7.Tab. 1. Maße der messbaren Tiegel aus den Vorratsgefäßen von Brno, Josefská Str. 7.Ve vrstvě 1170 jámy 694 z Josefské ul. byl vedle tyglíků též nalezen hranolovitý zlomekkovu o hmotnosti 19,8 g a rozměrech 15 x 20 x 10 mm (obr. 8) s puchýři koroze. Citujemeze zprávy analytiků Pavla Doležala a Pavly Roupcové: „Bylo zjištěno, že kovový vzorekbyl vyroben odlitím ze slitiny mědi a cínu v poměru 90 : 10. Kromě těchto hlavních prvkůmědi a cínu obsahuje vzorek i příměsové prvky, kterými jsou síra, olovo a bismut. Tytopříměsi jsou v mědi, resp. ve slitině mědi, téměř nerozpustné a tvoří samostatné fáze, kterésnižují kvalitu a vlastnosti slitiny. Ve vzorku se nejvíce vyskytují fáze CuS – sulfidy. Fázeobsahující další příměsové prvky (Pb a Bi) se ve struktuře vzorku vyskytují v podobě drobnýchglobulitických útvarů. Vzhledem k možnosti dávných způsobů výroby mědi a cínuz rud, lze předpokládat, že se pracovalo s kovy znečištěnými příměsovými prvky, které sedo nich dostaly z polymetalických měděných či cínových rud“ (Doležal – Roupcová 2009).Jde zjevně o část „formátované“ bronzové hřivny.Dva fragmenty patrně nepoužitých tyglíků vyrobených ze zásobnic pocházejí také z minoritskéhokláštera ve vzdálenosti asi 150 m severněji, kde souvisí se sídlištním horizontemz přelomu 12./13. stol. (Procházka 2000, 65; 2010, 230; obr. 1: 1; 5): jeden z báze výplnějámy 520 (výplň 206 z přelomu 12./13. stol.; obr. 6: 11) a druhý z vrstvy č. 1240–1244obdobného stáří (obr. 6: 12); jiný zlomek, rovněž z časově blízké uloženiny 1230, náležíokraji specializované tavicí nádobky malých rozměrů s oválným ústím, rovněž s příměsígrafitu (obr. 6: 13). Z další situace zhruba téhož stáří byl odebrán fragment měďnaté strusky.Všechny uvedené nálezové situace náleží předklášterní etapě osídlení. Přítomnost nepoužitýchnádobek naznačuje, že zde či někde velmi blízko se tyglíky z okrajů zásobnic vyráběly.Ve fondu výzkumu Radnické ul. 8 zhruba 750 m na SZ (obr. 1: 4) pochází z šesti zahloubenýchobjektů z 12. – poč. 13. stol. nejméně 11 tyglíků, všechny z hmoty s příměsígrafitu, avšak jen jediný byl vyroben z okraje keramického tvaru, který svými parametrystojí někde na pomezí zásobnice a běžného hrnce. Jeden fragment „klasického“ tyglíkupochází také z vrstvy z 12. až poč. 13. stol. ze Starobrněnské ul. 8 (Loskotová 1993; Loskotová– Procházka 1997, 222, Abb. 5: 11–13; Procházka – Loskotová 1999; 183, 184,obr. 5: 26–28). Fragmenty 10 tyglíků z Radnické ul. zahrnují výlučně specializované nádobkymalých rozměrů, které lze roztřídit do nejméně tří typů. Pět nádobek je vybavenoúchytkou, z toho čtyři vespod a jediná v horní části – to je nápadný rozdíl proti tyglíkům ze