Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

151–161Archeologické rozhledy LXIII–2011 151Kproblematice původu napodobenin řecké keramikyz Plzně-Roudné a ChržínaMartin Trefný – Alexandra Kloužková – Miloslav Chytráček –Vladimír HanykýřPříspěvek přináší vyhodnocení analýzy chemického a mineralogického složení keramických vzorků nádobz Plzně-Roudné a z Chržína s malovanou výzdobou v podobě meandru, které jsou považovány za imitaceřeckých předloh. Na základě srovnání se složením střepové hmoty lokální keramiky je předpokládán domácípůvod u nálezu z Chržína a nálezu z Plzně-Roudné. Mikroskopické studium umožňuje u zlomku z Chržínarovněž rekonstruovat způsob provedení malby. Výsledky analýz přinášejí nové poznatky o způsobu šířenítechnologických a výzdobných inovací, resp. o roli dálkových kontaktních spojení mezi jihem a středemEvropy v době halštatské a časné době laténské.Čechy – doba halštatská – doba laténská – keramické imitace – řecká keramika – chemické a mineralogickésložení – původOn the origin of imitation of Greek pottery from Plzeň-Roudná and Chržín. The work presents an evaluationof an analysis of the chemical and mineralogical composition of pottery samples of vessels fromPlzeň-Roudná and Chržín with meander-like painted decoration, considered to be an imitation of Greekmodels. Based on comparisons with the composition of shards from local pottery, a domestic origin is presumedfor the finds from Chržín and Plzeň-Roudná. A microscopic study of a fragment from Chržín allowsalso a reconstruction of the painting method used. Results of analyses offer new insight into the methodof distribution of technological and decorative innovation, i.e. on the role of long-distance contact routesbetween Southern and Central Europe during the Hallstatt and Early La Tène periods.Bohemia – Hallstatt period – La Tène period – pottery imitations – Greek pottery – chemical and mineralogicalcomposition – origin1. ÚvodVýznamnou součástí hmotné kultury pozdně halštatského až časně laténského období na českémúzemí jsou importy nejrůznějších druhů artefaktů řecké, etruské či italické provenience (Bouzek 1992;1997; 2005; Chytráček 1983; 2002; 2008; Chytráček – Metlička 2004; Trefný 2008; v tisku). Důležitouskupinu v rámci zmíněných nálezů představuje řecká attická keramika, která byla poprvé v Čecháchidentifikována na konci 60. let 20. století. Od doby svého objevení se tato skupina importů rozrostlazejména v posledních letech, díky plošně rozsáhlým odkryvům v okolí Prahy (Trefný 2008; v tisku;Trefný – Polišenský 2008).Přítomnost tohoto druhu keramiky v prostředí severně od Alp podnítila výrobu napodobenin,které tvarově i ikonograficky vycházely z řeckých, popř. italských předloh. Dokladem napodobováníspecifických keramických tvarů jsou např. nálezy z Mont Lassois nebo Heuneburgu (Chytráček 2007,482), kde se setkáváme s imitacemi číší tzv. Malých mistrů. Jedním z posledních nálezů dokládajícíchnapodobování středomořských předloh v pozdně halštatském až časně laténském prostředí je fragmentucha s opěrkou z obj. 140 v Dobrovízi, okr. Praha-východ (Trefný v tisku). Za spojovací článekmezi lokálními výrobky a řeckými, popř. italskými předlohami bývá považován zejména motivmeandru vyskytující se frekventovaně na různých druzích řecké černofigurové i červenofigurovékeramiky. Fragmenty číší s malovanou výzdobou v podobě meandru z pozdně halštatských až časnělaténských sídlišť v Plzni-Roudné (Bašta – Baštová – Bouzek 1989) a v Chržíně (Chytráček 2007;2008) jsou považovány právě za doklad imitací (obr. 1; 4), a to přesto, že motivy meandru obecně,resp. blízké motivy, nejsou ve středoevropské hmotné kultuře pozdně halštatského či časně laténskéhoobdobí neznámé (srov. např. Pauli 1980, 202; Sankot 1994, 46, fig. 1; Megaw – Megaw 2007, 799;Venclová ed. 2008, obr. 76: 6–7).