Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXIII–2011 109na vnitřní straně nádoby v řivnáčském prostředí dosud nemá obdoby, její provedení však plně zapadádo náplně jejího staršího stupně (srov. např. výzdobu na mísách „velvarského“ typu z eponymnílokality – Schránil 1924, příloha II: 2–3 – či klikatku na hmoždíři z Libotenic – Zápotocký 2008,397, 439, obr. 10: 6).M. D.2.2.2. Vyhodnocení kamenné industrieNápadné množství kamení ve výplni obj. 13/76 poutalo pozornost od počátku výzkumu i vzhledemk absenci kamene v melioračních rýhách v okolí polozemnice i v jejím podloží. Zjevná intencionalitakumulace kamenů v objektu a specializace jednoho z výkopců připoutaly pozornost na nekeramickousložku obsahu objektu. Vzhledem k podmínkám výzkumu představuje uchovaný souborkamenné industrie z obj. 13/76 jen výběr, a to vícestupňový: třebaže byly všechny kameny z výplněobjektu vybírány a prohlíženy, k umytí byly vytříděny jen kusy se zjevnými úpravami nebo s pravděpodobnýmináznaky opracování a jejich zlomky, takže velká část vesměs neopracovaných kamenů –bohužel kvantitativně nespecifikovaná – byla zanechána v záhozu objektu na místě. K další redukcisouboru pak došlo po umytí skartací většiny kusů přirozeně rozpadlých nebo nejspíš neopracovaných.Uchovány byly jen vzorky zlomků a úštěpů, o jejichž záměrném původu lze pochybovat, třebažeu některých z nich jej jednoznačně vyloučit nelze.Objemově dominantní složku výběru tvoří hrubotvará industrie z těžkých bloků se zaoblenýmihranami a korodovaným, ohlazeným povrchem, zahrnující masivní hrubě otlučené i jemněji okrajověoštípané, a případně i následným používáním pozměněné kusy. Plochy negativů po opracování štípánímjsou vesměs nápadně svěží, nekorodované. Některé z masivních obitých kusů nesou na hranáchstopy otupení, které častěji než pohybem na povrchu nebo v zemině vzniklo opotřebením běhempoužívání. Početně se ve výplni objektu vyskytující úštěpy, třísky a zlomky z makrolitů nepůsobídojmem, že představovaly cílové produkty. Rozmístění relativně hmotnějších kamenů v řadě podélstěn polozemnice připouští představu jejich použití jako pomocných stavebních prvků pro konstrukciobydlí, a to zejména pro stabilizaci spodků dřevěných stěn obydlí na dně obj. 13/76, dílem jako hrubýchpracovních pomůcek k jiným účelům. Je pozoruhodné, že na rozdíl od masivních artefaktůskupiny drtidel byly tyto hmotností nápadné artefakty se stopami rozbíjení, otloukání aj. opotřebeníběhem terénních výzkumů řivnáčských lokalit dosud registrovány relativně vzácně (např. podleupozornění V. Vokolka je obsahují staré fondy v NM Praha z polykulturní lokality v Praze Šárce;neunikly pozornosti K. Žebery během jeho studentských výkopů na Homolce, v souhrnném zpracovánílokality však jejich prezentace zaniká: srov. Ehrich – Pleslová-Štiková 1968, 97). Podle makroskopickéhoposouzení M. Malkovského pochází většina suroviny makrolitické industrie v obj. 13/76v Dubči z bezprostředního okolí, a to ze zvětralin lokálních žil různých variet ordovických křemenců,vyskytujících se v jižním sousedství lokality (jde o řevnické křemence z libeňského souvrství neboo skalecké křemence z dobrotivského souvrství; v mikroregionu vytvářejí výchozy zmíněných křemencůhřbety, z nichž některé byly využity jako přirozené hráze zakládaných rybníků). Bloky křemencůse pohybovaly z výchozů gravitací nebo soliflukcí, přičemž se zaoblovaly, kdežto valounypocházejí ze zbytků teras Říčanského potoka (v nichž se kromě valounů žilného křemene ojedinělevyskytují i valouny cizorodě působícího šedého křemene); pouze jednotlivé kusy mezi makrolity byměly pocházet ze vzdálenějších oblastí (podle názoru M. Malkovského např. břidlicový makrolitč. 12 patrně z Posázaví). Surovinově totožnou, ale funkčně i velikostně odlišnou podskupinu předchozíkategorie tvoří otloukače, drtiče a tříky (někdy označované podle ohlazených ploch jako hladítka),podle stop opotřebení využívané k roztloukání, drcení, roztírání (č. 13–18 a část artefaktůz položky 20–35 v popisu makrolitů).Pouze čtyřmi kusy byly zastoupeny drtiče a drtidla, jejichž fragmenty opuštěné v polozemnici plnilypodobně jako některé makrolity druhotné funkce. Suroviny artefaktů této kategorie nepocházejípodle makroskopického posouzení znalcem mikroregionu M. Malkovským z bezprostředního okolí.Broušená industrie sestává jen ze 16 kusů, a to výhradně z nápadně nepatrných zlomků (vel.15–49,5 mm) nesouvisejících s výrobou této kategorie artefaktů, ale až z fáze jejich sekundárního