Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

188Nové publikaceDalší články jsou již povětšinou věnovány lokálnímtématům. M. Šmíd informuje o detektorovémprůzkumu eneolitického hradiště Rmíz u Laškova,při němž byla nalezena měděná dýka a plochá měděnásekerka (139–148). Krátkou zprávu o satelitníosadě středoeneolitického výšinného sídliště u Lipníkanad Bečvou přináší J. Pavelčík (149–152),autor však v podstatě konstatuje jen její zničenístavební firmou. Lepší osud mělo pohřebiště kulturyzvoncovitých pohárů u Brankovic, které publikujeA. Matějíčková (153–164). Pět prozkoumaných hrobůpředstavuje jen část původního pohřebiště, kterélze zařadit do střední fáze této kultury. Antropologickézhodnocení všech hrobů předkládá J. Kala(165–168).Nejvíce článků referovaného čísla Pravěku jevěnováno době bronzové. První z nich od S. Stuchlíkase zabývá pohřebištěm ze starší doby bronzovéu Branišovic (169–181). I v tomto případě představujíčtyři zachycené hroby nepochybně jen maloučást původní nekropole, jejíž datování spadá snadjiž do mladšího úseku únětické kultury a předevšímpak do následující kultury věteřovské. I za tímtočlánkem následuje podrobné antropologické zhodnoceníod J. Kaly (183–198). Sídlištní nálezy lidskýchskeletů ze starší doby bronzové z Dambořica Žarošic hodnotí v širších souvislostech J. Šmerda(199–240). Autor shrnuje dosavadní názory na fenomén,který je na Moravě častý právě ve starší doběbronzové. Sám se jednoznačně nepřiklání k žádnéz interpretací, které se pohybují od ryze profánnícha morálně-právních až po rituální. Následuje diskutabilnípříspěvek od Z. Benkovsky-Pivovarové(241–260), který si klade otázku vzájemných vztahůmezi kulturou zvoncovitých pohárů a kulturnímokruhem maďarovsko-věteřovsko-böheimkirchenskýmv širší oblasti středního Podunají. Autorkasrovnává některé keramické tvary, především mísyna nožkách, mísy s vodorovně vytaženým okrajema džbánky a na základě jejich podobností vyslovujedomněnku o možném přímém kontaktu těchto dvoukulturních komplexů, které jsou podle běžných chronologickýchschémat časově dosti vzdálené. Z. Benkovsky-Pivovarovápoukazuje také na přítomnostcínového bronzu v souborech datovaných do kulturyzvoncovitých pohárů. V závěru článku tak vyslovujedomněnku o možném dlouhém přežívání této kulturysnad až na samý práh střední doby bronzové.Do mladší doby bronzové zavádí čtenáře článekP. Fojtíka o žárových hrobech z Čehovic (261–272),který představuje první část plánované série publikacízapomenutých hrobů lužické kultury z Prostějovska.Celkem tři hroby, nalezené amatérsky, lze datovatdo Reineckova stupně Br D. Do zhruba stejnéhoobdobí náleží i sídlištní keramický soubor z jihomoravskélokality Višňové, jehož podrobnou analýzupřináší D. Parma (273–319). Ze dvou navzájempropojených objektů pochází přes dva tisíce keramickýchjedinců a zhruba 11,5 kg mazanice. Je škoda,že v závěru článku vypadlo několik tabulek, naněž jinak autor v textu často odkazuje (připojena jejen tab. 2, tabulky č. 3–7 zde však chybějí).Náznak možné přítomnosti únětické kulturyv oblasti českého Slezska přináší zpráva J. Juchelky(321–326). Dva drobné keramické soubory ze sídlištníchobjektů z Opavy–Kylešovic a Opavy –Malých Hoštic autor datuje do starší doby bronzové,jeho závěry však zatím nejsou příliš přesvědčivé.Ke starému nálezu bronzového meče z Bohuslavicse vrací M. Hlava (327–333). Na základě rozboruzáznamů z inventární knihy Národního muzeav Praze dochází autor k jednoznačné lokalizaci mečedo Bohuslavic na Šumpersku, a odmítá tak jehoněkdy zmiňované určení do katastru stejnojmennéobce na Prostějovsku.Celkem dvanáct nových hrobů z doby stěhovánínárodů ze tří lokalit na Vyškovsku (dvě u Hoštica jedna u Nezamyslic) hodnotí článku M. Čižmář(335–357). Hroby obsahovaly např. kostěné hřebeny,skleněné korálky, keramické přesleny, železnézbraně aj. Jejich analýza přinesla zařazení pohřebišťdo 2. pol. 5. století. Antropologický rozbor materiáluze dvou z uvedených lokalit přináší M. Dobisíková(359–370), ze třetího pohřebiště pak J. Kala(371–374). Zpět do doby bronzové přivádí čtenářečlánek J. Bouzka, který je věnován zhodnoceníunikátních nálezů kotouče z Nebry a jantarovýchkousků z bavorského Bernstorfu a na jejich základěobecně náboženství doby bronzové (375–395). Přesněkteré kritické názory se autor vyslovuje pro autenticitunálezů z obou lokalit. U tohoto článku jevšak třeba upozornit na několik chybných popisekpod obrázky (obr. 5 – objekty jsou jinak čísloványv obrázku a v popisce; obr. 9 – vyobrazené zlatédisky nepocházejí z Milínova na Příbramsku a zeSedlce na Českobudějovicku, ale v obou případechze západočeských mohylových pohřebišť).Posledním velkým článkem je publikace mladohradištníhosídliště v Křižanovicích od V. Goše,S. Stuchlíka a J. Ungera (397–417). Vedle několikaběžných jam je významnějším nálezem pravoúhláchata se zahloubenou podlahou, která obsahovala,vedle hojné keramiky, také vzácný nález postříbřenéhoměděného denáru uherského krále Ondřeje I.Krátký samostatný příspěvek od M. Králíka je pakvěnován fragmentu mazanice s otiskem textiluzuvedené křižanovické chaty (419–420).Ondřej Chvojka