Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

86PROCHÁZKA –HLOÎEK –HOLUBOVÁ ZÁVODNÁ: Doklady neÏelezné metalurgie …nelze hovořit o tak výrazném přelomu, jakým byl v Brně po založení města nástup velkýchtyglíků, ale i zde se objevují největší typy tyglíků až od 13. stol., stejně jako na dalšíchúzemích. Již v 1. třetině 12. stol. se objevují západně od českých hranic tyglíky s grafitemve hmotě (Walcher 1997, 157). Spíše malé tyglíky o výšce několika centimetrů dominujív prostředí raně středověkých slovanských etnik, četné doklady s bohatými analogiemibyly publikovány z velkomoravských Mikulčic, žel bez příslušných přírodovědných analýz(Klanica 1974, zvl. 36–42, 72, 74, 75–80). Z Břeclavi-Pohanska byly nověji analyzoványdva drobné tyglíky z ostřeného jílu s doklady slévání stříbra a olova (Macháček et al. 2007,174–175). Ze Starého Města pražského, z areálu Klementina, pocházejí četné doklady neželeznémetalurgie (11./12.–12. stol.), fragmenty tyglíků autoři publikace řadí mezi „střední“bez uvedení rozměrů této kategorie (Havrda – Zavřel 2009, zvl. 352).Přechod od malých tyglíků k velkým s plochým dnem a nástup grafitu v jejich materiáluje v českém prostředí nedostatečně sledován. Než se prosadily kvalitní tyglíky s grafitem,setkáváme se též s nepříliš vhodným užíváním běžné kuchyňské keramiky k metalurgickýmúčelům, snad k rafinaci stříbra, a to ještě ve 13. stol., jak mezi jinými naznačuje příklad sídlištěmezi Malínem a Novými Dvory na Kutnohorsku (Charvátová – Valentová – Charvát1985, zvl. 119; podrobněji Nováček 2004, 215–216). Určitý mezistupeň představovalo jinakojedinělé užití zlomků grafitových zásobnic v brněnském předlokačním horizontu kolempřelomu 12./13. století. Vznik města patrně již ve 2. čtvrtině 13. stol. přinesl také rozšířeníkvalitně vypálených, vysokým teplotám odolávajících grafitových tyglíků velkého formátuz hmoty obohacené grafitem. Na rozdíl od předchozích byly vypalovány za teplot kolem1200 °C (Gregerová – Procházka 2007, 277–278). Nástup nové kvality v metalurgii nepochybněsouvisí s podunajskou (dolnorakouskou) osídlovací vlnou, která zasáhla celoujižní Moravu (Walcher 1997).ZávěrS přihlédnutím k nálezům z dalších lokalit dospíváme k závěru, že zejména ve 2. pol. 12.ana poč. 13. stol., tedy v závěrečné fázi vývoje brněnské předlokační aglomerace, se zderozvinula výroba či zpracování neželezných, snad i drahých kovů. Na základě provedenýchanalýz lze v případě tyglíků z Josefské a Minoritské ul. uvažovat o práci s mědí, s určitoumírou pravděpodobnosti i s mosazí, nalezený polotovar zase potvrzuje odlévání předmětůz bronzu. Na rozdíl od starších období se užívaly tyglíky výlučně ze suroviny s příměsí grafitu,tudíž musely být známé vlastnosti tohoto minerálu vhodné pro metalurgii, zejménajeho žáruvzdornost. Výrobci kromě specializovaných nádobek řady typů hojně využívalii okrajů grafitových zásobnic. Jejich vzhled s poměrně malými deformacemi naznačuje, žeplnily svou roli vcelku dobře. Zatím jde o nejstarší tyglíky využívající vlastností grafituv českých zemích. Druhá čtvrtina 13. stol. přinesla zásadní změnu: objevují se velké, rovněžgrafitové tyglíky s plochým dnem, vypalované za relativně vysokých teplot.Studie vznikla s podporou projektů GA ČR č. 404/09/1825 (Korozní produkty kovů v archeologii: komplexnípřístup), č. 404/09/1966 (Prostorové využití parcel na základě archeologických pramenů ve 13. a 14. stol.)avýzkumného záměru MSM 0021622427 (Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěkuaž vrcholného středověku. Archeologický terénní a teoretický výzkum, využití přírodních věd, metodologiea informatika, ochrana kulturního dědictví).