Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

84PROCHÁZKA –HLOÎEK –HOLUBOVÁ ZÁVODNÁ: Doklady neÏelezné metalurgie …Obr. 16. Kovové částečky Pb a Sn v póru tyglíku i. č. 002/90-1170/54.Abb. 16. Pb- und Sn-Teilchen in der Pore des Tiegels Inv.-Nr. 002/90-1170/54.v půdě. Tyglík inv. č. 002/90-1170/45 nenese na povrchu stopy žádného kovu, a lze tedyusuzovat, že k jeho destrukci došlo před sléváním.Pomocí RFA a elektronové skenovací mikroskopie ve spojení s energiově-disperznímikroanalýzou (SEM-EDX) bylo analyzováno již několik souborů středověkých tyglíkůz Brna. Z Dominikánské ul. 5 byla zkoumána pomocí SEM-EDX struskovitá hmota tyglíkuz jímky datované do 15. století. Hmota obsahovala především měď a antimon (Hložek –Merta – Peška 2004, 301–304). Pomocí rentgen-fluorescenční analýzy byly zkoumánystopy kovů na povrchu tyglíků ze 13. století nalezených v Brně na nám. Svobody 9. Povrchtyglíků byl pokryt různobarevnými skelnými vrstvami a místy silně korodovanými zbytkyslitin. Skelné vrstvy na povrchu tyglíku zbarvené zeleně, žlutě a hnědě náležely stopám poslévání mědi, olova, stříbra a zinku. Červeně zbarvená sklovina jednoho tyglíku obsahovalastopy zlata (Hložek et al. 2005, 88–93). Zatím nepublikované jsou analýzy kovoliteckýchartefaktů z jímky č. 24 ze 14. stol. z Brna, Radnické ul. 8 (Stará radnice), tedy časovéhohorizontu také spjatého již s komunálním městem. Opukové kadluby nesou stopy několikanásobnéhopoužití a slévané kovy zanechaly na povrchu obou artefaktů řadu stop. Na povrchukadlubu k odlévání pukliček byly zjištěny ve všech případech stopy mědi, zinkua olova, což nasvědčuje tomu, že se v kadlubu odlévaly mosazné artefakty. Dále bylo zkoumánochemické složení dvou fragmentů tyglíků ze stejné jímky. U zlomku inv. č. 330097byla měřena vnitřní stěna a u okraje tyglíku inv. č. 330096 vnější stěna se skelnou vrstvičkou.U obou fragmentů bylo opět prokázáno zastoupení mědi, zinku a olova. Z výsledkůmůžeme předběžně konstatovat, že se v této lokalitě setkáváme s artefakty dokládajícímizpracování mosazi. V případě tyglíků ze 14.–15. stol. jde o kvalitativně jinou etapu vývoje