Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

184Nové publikaceinformuje o komplexním archeologicko historickémstudiu tří raně novověkých polních opevnění na Jičínsku:Važice/Bystřice z počátku 16. stol., Češov(1639–1640) a Markvartice (pravděpodobně 1643).Krátký příspěvek Jana Johna (33–36) je věnovánproblematice výšinné fortifikace na katastru obceŘakom (okr. Klatovy). Lokalita byla původně datovánado eneolitu. V r. 2008 byly pomocí detektorukovů objeveny tři stříbrné mince z 1. pol. 17. století.Na základě písemných zpráv nelze vyloučit, želokalitu by bylo možné datovat k r. 1635. KryštofDerner (69–77) informuje o nálezu nejasnéhozahloubeného liniového objektu na katastru obceVysočany (okr. Chomutov). Je možné, že objektsouvisí s dosud přesně nelokalizovaným vojenskýmtáborem, který je v prostoru Vysočan zmiňovánkr. 1813.Další tematickou skupinu představují článkyo studiích polních fortifikačních soustav na rozsáhlýchprostorech. Jan Čížek a Jiří Slavík (37–44)shrnují výsledky systematického historicko-archeologickéhostudia polních opevnění z 18. stol. vevýchodních Čechách. Miroslav Nejman (45–59) sezabývá polními fortifikacemi z války o dědictvíbavorské (1778–1779) v severních a východníchČechách zobrazenými na mapách tzv. 1. vojenskéhomapování. Autor provedl analýzu 11 mapovýchlistů pokrývajících prostor, kde bylo v 18. stol. vybudovánovíce než 290 opevnění. Analýza kartografickýchpramenů je doplněna několika terénnímipozorováními. Alice Neuvirtová (104–106) stručněpředstavila výsledky své bakalářské práce, jejímžcílem bylo shromáždit informace o novověkých polníchopevněních v severních Čechách. Kombinacístudia map 1. a 2. vojenského mapování s leteckýmsnímkováním se podařilo identifikovat 363 objekty.Poblíž Údlic (okr. Chomutov) a Krásného Dvora(okr. Louny) doplnila autorka výše uvedené metodystudia terénní dokumentací pomocí GPS. Do stejnéskupiny příspěvků je možné řadit i text Aleše Knápka(98–103), který shrnuje údaje o bojích v Oderskébráně v dubnu a květnu 1945. V průběhu válečnýchoperací bylo vytvořeno velké množství polníchopevnění, z nichž se dodnes dochovala jen část.Poslední tematický okruh představují výsledkystudia historických vojenských příruček. Karel Sáček(60–68) připomíná aktivity pionýrských oddílůvseverních Čechách v r. 1813, které doplňuje obsáhlýmiodkazy na dobové vojenské příručky pojednávajícío budování a úloze vojenských polníchopevnění. Podobně Vlastimil Grof (78–97) obsáhlereferuje o předpisech rakouské a pruské armádyz poloviny 19. stol., týkajících se budování polníchopevnění.Historie vojenství patří k tématům, která dlouhodoběpřitahují pozornost velkého množství profesionálníchi amatérských badatelů. Lze proto uvítat,že (snad nikoliv naposledy) vznikla v Josefověvr.2008 diskusní a publikační platforma, kde semohli setkat badatelé rozličných profesí, specializacía zkušeností, které spojuje zájem o problematikupolních vojenských opevnění. Přínos semináře nespočívájen v množství nových informací, ale takéve vzájemné konfrontaci badatelů, kteří se dosudpohybovali v oddělených badatelských „nikách“.Seminář v Josefově přímo vybízí k rozvoji mezioborovéspolupráce. V této souvislosti bude jistězajímavé sledovat, jakými cestami se metody interdisciplinárníhostudia budou v příštích letech dálerozvíjet. Referovaný sborník přinesl řadu příkladůpovahy „sám si vařím, sám si peru…“. V případě„archeologických“ prací je takovým případem postup,kdy archeolog sám studuje postupně pramenypísemné, ikonografické a kartografické, následněprovádí letecký průzkum, terénní dokumentaci,případně i archeologický odkryv. Metoda studiaformou dělby práce mezi specialisty (srov. např.archeolog a historik: Smrž – Hluštík 2007) u násdosud příliš uplatňovaná není.V obecné rovině lze referovaný sborník chápatjako další důležitý počin na poli rozvíjení oboruarcheologie novověku v České republice. I díky„josefovskému“ sborníku je zjevné, že archeologienovověku již našla v domácím badatelském prostředísvoje pevné místo. Zdá se dokonce, že chronologicképojetí naší archeologie novověku postupněztrácí své tradiční „postmedievální“ vymezení. Jinýmislovy, archeologie novověku přestává být u násčasově omezena převážně jen na 16., 17., nejvýše18. století.Václav MatoušekLiteraturaSmrž, Z. – Hluštík, A. 2007: Polní opevnění z roku1813 mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří: výsledkyletecké prospekce a historického bádání.Archeologické rozhledy 59, 713–746.S. B. McCartan – R. Schulting – G. Warren –P. C. Woodman eds: Mesolithic Horizons I., II.Oxford 2009. 1007 str.Publikace je sborníkem z pravidelné konferenceThe Mesolithic in Europe, která se v r. 2005 konalav Belfastu. Tato setkání se od r. 1973 konajíkaždých pět let, poslední konference MESO 2010proběhla v září 2010 ve městě Santander ve Španěl-