Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXIII–2011 17Tento index má vypovídací hodnotu, když jej porovnáváme např. v Tuřanské terase u Brna,kde nacházíme silně až do sférických tvarů zaoblené valouny vápenců z Moravského krasua málo zaoblené kusy spongolitů ze stejné vzdálenosti z Boskovické brázdy. Indexy vypovídajío intenzitě vodní činnosti a o odolnosti různých hornin vůči ní. Ale o čem svědčíu lidských artefaktů? Dosud v žádné publikaci jsem nenašel závěry, jež by z těchto měřenípro charakter industrií vyplývaly: úštěpy musí být ploché a jádra jsou rozmanitá podle stadiatěžby, v němž byla opuštěna. „Index sféricity“ je typický údaj bez jakékoliv relevanceke studiu kamenných industrií.Srovnávání různých paleolitických industrií je pro poznání jejich rozšíření a vývojenutné, nejsou-li však zohledněny všechny aspekty, může být výsledek sporný. Typickédrobnotvaré industrie spojuje nejen jejich metrická podobnost, ale stejně závažná typologickápestrost silně retušovaných úštěpových nástrojů (zoubků, vrubů, hrotů typu Quinsonči Tayac, ba i drásadel, vrtáků a škrabadel), a to od jejich nejstarší známé fáze (Bizat Ruhamav Izraeli, asi 800 tis. let; Ronen et al. 1998; Burdukiewicz – Ronen 2000), přes Iserniala Pineta v jižní Itálii (asi 736 tis. let; Peretto ed. 1991) a holsteinské (sensu lato) lokality(Vértesszőllős, Bilzingsleben, Trzebnica, Visogliano aj.) až po různé středopaleolitickélokality eemského stáří. Do této skupiny rozhodně nepatří Monte Poggiolo (Levínský 2010b),kde prakticky retušované nástroje nejsou, pouze opotřebené, místně retušované a zoubkovanéartefakty, což odpovídá první vlně osídlení Evropy, kam časově tato lokalita spadá.Příslušnost některých českých valounových kolekcí s nedostatkem retušovaných úštěpůk tomuto okruhu je tudíž také problematická. Industrii z Tmaně (Sýkorová 2003b), nehleděna „manuporty“, bych vzhledem k typologickému spektru považoval spíše za středopaleolitickou.ZávěrZásadou při hodnocení zejména staropaleolitických industrií a s nimi spojovaných jevů bymělo být v prvé řadě zvážení nejrůznějších přirozených procesů, které by je mohly způsobitnebo alespoň ovlivnit, a teprve po jejich pokud možno přesvědčivém vyloučení uvažovato lidské činnosti. Opačný postup odporuje zásadám vědeckého bádání. Snadno se totižpřehlíží faktor času a u starého paleolitu se jedná o stovky tisíců let, během nichž mohlodocházet ke značným změnám v utváření krajiny (eroze, akumulace). Většinou nemámežádné doklady o tom, jaké přírodní procesy se za tu dobu v oblasti konkrétních lokalitodehrávaly, lze pouze pochybovat, že by stagnovaly.Cožpak za ty desítky milionů let na dnes obnaženém povrchu křídových sedimentů žádnévýrazné geologické procesy neprobíhaly? Nedocházelo k další akumulaci, která by ponásledné erozi zanechala relikty štěrků, o nichž se někteří badatelé domnívají, že byly donesenylidmi? Vždyť např. na jižní Moravě byly v průběhu posledních asi 14,5 milionůlet, když ustoupilo spodnobadenské moře, odneseny stovky metrů mořských sedimentů(např. i v prostoru dnešního Brna).Závěrem si dovolím připojit několik velmi osobních vět. S Honzou Fridrichem jsem seseznámil v r. 1961, kdy se zúčastnil – v době své vojenské služby – sympozia o problémechpleistocénu, jež organizoval Ústav Anthropos MZM. Časem jsme se spřátelili. Zaujala mnejeho snaha po objevech starého paleolitu a obdivoval jsem jeho vytrvalost překlenující