Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

34SALAâ: Oppida a urbanizaãní procesy ve stfiední EvropûObr. 8. Letecký pohled na výrobní a distribuční centrum v Lovosicích (A – Resslova ulice; B – Hrádeku Libochovan). Foto M. Gojda.Fig. 8. Aerial view of manufacturing and distribution centre in Lovosice (A – Resslova St; B – Hrádeku Libochovan).barevné kovy a další suroviny. Nechybí ani keramika pocházející ze vzdálených oblastíkeltského světa (střední Porýní, Podunají) i z germánských území (střední Polabí; Salač1990; 1992; 2000a; Salač – von Carnap-Bornheim 1994).Sídliště je položeno v úrodné nížině, v prostoru osídleném prakticky nepřetržitě od neolitu.Lovosice leží ve velmi výhodné dopravně-geografické poloze přímo kontrolující tokLabe i několik významných pozemních cest. Nejintenzivnější osídlení se nacházelo v ohbířeky, v místě přirozeného přístavu (obr. 8, poloha A), kde je lze zachytit v době laténskénejpozději ve stupni LT B2. Zdejší sídliště dosáhlo svého vrcholu ve stupních LT C2-D1.Na počátku stupně LT D2 (Ř A) byl zdejší prostor převzat Germány (grossromstedtská kultura)a osídlení zde pokračuje nepřetržitě dodnes. I v současnosti představují Lovosicevýznamný dopravní uzel.Vzhledem k tomu, že se plocha lovosického sídliště, rozsah a intenzita zjištěné řemeslnévýroby a obchodu vymykaly z rámce vesnických sídlišť, bylo pro něj použito označenívýrobní a distribuční centrum (VDC). Současně bylo poukázáno na to, že toto centrum jevýrazně starší než oppida, se kterými je následně i současné, přičemž se mnohým z nich postránce hospodářské přinejmenším vyrovná. Vznikl proto nový model fungování laténskéhohospodářství (Salač 1993, fig. 19; 1996, obr. 4) i hypotézy relativizující výsadní hospodářskéa společenské postavení oppid (Salač 1990; 1991; 1993; 1996; 2000a), které vyvolalyživou diskusi (např. Drda – Rybová 1997). Také výzkum v r. 1981 na Stradonicích (Rybová– Drda 1994, 89–104, 109–114) přinesl nový pohled na oppida, který oslaboval názor na