Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXIII–2011 55Je zřejmé, že předložený pohled je značně generalizující, a tudíž zjednodušený. Ve skutečnostiprobíhal vývoj mnohem komplikovaněji a lišil se v různých v časových úsecíchi geografických oblastech. Chceme-li však změnit dosavadní univerzální pohled na oppidajako města, lze tak učinit nejsnáze právě vytvořením jiného univerzálního modelu. Ten jeale nutné dále rozpracovávat.Není jisté, zda výše uvedené argumentace založené na kvantitě nálezů jsou metodickyzcela správné. Množství nálezů totiž odráží i způsob zániku sídlišť. Z tohoto hlediska nenízřejmé, proč si obyvatelé Němčic při opouštění svého sídliště s sebou nevzali tolik užitečnýcha jistě i drahocenných předmětů. Nevíme, proč v době, v níž se předpokládá významnárole recyklace materiálů (např. Sievers 2003, 132–134), obyvatelé pevnosti na Münsterhügeluv Basileji nevysbírali důsledně prostor sousedního sídliště v poloze Gasfabrik. Pročtotéž neudělali Germáni na oppidu ve Stradonicích, když měli jedno ze svých nejstaršíchsídlišť přímo v jeho sousedství?Není jisté, zda je korektní užívat pro dobu laténskou termín město. Množství definictohoto pojmu samo o sobě dokládá, že pouze odrážejí názory moderních badatelů na tentojev. Jde o moderní konstrukty, jejichž vztah k někdejší realitě je zpravidla velmi volný.Není tudíž jisté, zda neustálé hledání definice města doby laténské na základě antických,středověkých či moderních analogií, nebo vytváření pomocných pojmů (např. protoměsto)povede k výraznějšímu rozšíření našich poznatků o tehdejší urbanizaci.Není jisté, zda je správné užívat termíny oppidální kultura, civilizace oppid apod., kdyžvětšina jejich výrazných projevů vznikla a rozvinula se ještě před budováním oppid a i v dobějejich existence existovala mimo jejich areály – strukturovaná zástavba, masová řemeslnávýroba, obchod, mincování apod.Není jisté, zda lze samotnou výstavbu oppid považovat za vyvrcholení procesu urbanizace,nebo spíš za projev krize a počátek dezurbanizace laténské sídlištní struktury a společnosti.Je zřejmé, že z obecného hlediska je pro hodnocení urbanizačních procesů důležité, jakýpodíl činností a populace se v jednotlivých obdobích soustřeďoval v centrálních sídlištích,nikoliv to, zda jejich vzhled odpovídá antickým či středověkým sídlištím, která dnes zaměsta považujeme.Není zřejmé, jak podíl populace a výroby soustředěný v centrech zjistit.Tato práce vznikla v rámci projektu „Čechy a střední Evropa mezi lety 400 př. až 100 po Kr. (Keltové,Germáni a Římská říše) – syntéza a interpretace“ (reg. č. 405/11/0603) podporovaného GA ČR.LiteraturaAudouze, F. – Buchsenschutz, O. 1989: Villes, villages et campagnes de l’Europe celtique. Paris.Baral, Ph. 2003: Agglomérations ouvertes et oppida dans les plaines de Saône et du Doubs. Bilan et perspectivesà partir de l’étude de quelques cas, Archeologia Mosellana 5, 199–213.Bedon, R. 1999: Les villes des trois Gaules de César à Néron dans leur contexte historique, territorial et politique.Paris.van den Berg, L. – Drewet, R. – Klaasen, L. H. – Rossi, A. – Vijverberg, C. H. T. 1982: A Study of Growth andDecline. Urban Europe 1. Oxford.Böhm, J. 1935: Staré Hradisko, Ročenka národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané XII,5–16.