Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

12VALOCH: Industrie nejstar‰ího paleolitu v Evropûa samozřejmě v mořských štěrcích. Objevují se však také v souborech skutečných industrií,např. ve Fuente Nueva 3 a Barranco León, kde představují nesporné artefakty hominidů.Za intencionální výrobky je lze tedy považovat jen v doprovodu nesporných, komplexnějiopracovaných valounů a úštěpů.Nejstaršími doklady o přítomnosti hominidů na území Čech a Moravy jsou dva ojediněléartefakty nalezené ve dvou různých polohách v cihelně na Červeném kopci v Brně.Je to valoun křemene opracovaný jako polyedr, jenž byl vyzvednut z fosilní půdy PK X,nad níž bezprostředně probíhá paleomagnetická hranice Matuyama/Brunhes, datovaná na0,78 mil. let, takže artefakt může být zhruba 0,8 mil. let starý (Valoch 1977). Z ještě staršípůdy pochází jednoduchý jednolící sekáč (chopper; Svoboda et al. 1998).Prvá dvě nesporná tábořiště hominidů asi typu Homo heidelbergensis pocházejí z údobímladšího cromeru, jsou doprovázena faunou charakteristickou pro toto údobí a hraniceMatuyama/Brunhes byla zjištěna dosti hluboko pod nálezovou vrstvou artefaktů. Stáří obouindustrií, jež je v souladu s chronologickou pozicí mladšího cromeru, se pohybuje okolo0,6 mil. let. Jedná se o Přezletice u Prahy, kde byl štípán buližník i žilný křemen ze skalky,pod níž se hominidé usadili. Industrie je velmi obtížně klasifikovatelná, neboť buližník nevytvářílasturovité negativy úštěpů jako silicity, přesto bylo možno rozpoznat řadu úlomkůmodifikovaných jako nástroje. Významný byl objev stop ohně (Fridrich 1979; 1997; 2007).Druhou lokalitou je Stránská skála u Brna (městská část Slatina), kde hominidé sídliliv jeskyňkách nad řekou a jako surovinu používali hlízy rohovce vyvětrané z místních jurskýchvápenců. Ty jsou velmi dobře štípatelné, takže získaná kolekce obsahuje převážněúštěpy, některé retušované na nástroje a několik jader. Na čtyřech úštěpech byly trasologickyzjištěny stopy použití. Kromě toho byly opracovávány také malé oblázky křemene,získávané pravděpodobně z reliktů terciérních sedimentů nacházejících se na temeni a úbočíchStránské skály (Musil – Valoch 1968; Valoch 2003; 2009; Valoch – Šajnerová 2005).Na několika kostech jsou patrné zásahy způsobené řeznickými aktivitami (Rašková Zelinková2009). Nalezen byl také větší počet spálených úlomků kostí (Přichystal – Strnad 1995).Doklady ohně na obou tábořištích patří k nejstarším v Evropě.Stratifikované nálezy staropaleolitických artefaktů jsou vzácné. Na Moravě to jsou, kroměpěti kusů ze Švédských šancí (Brno-Slatina) asi stejně starých jako industrie ze Stránskéskály, pouze náhodné ojedinělé nálezy ze sprašových odkryvů. Mnohem častější jsouovšem povrchové sběry valounových industrií, které tvoří zpravidla desítky, maximálněstovky nástrojů typu sekáčů, jader, polyedrů a protobifasů, přičemž úštěpů je nápadněmálo. Takových nalezišť je na jižní Moravě asi dva tucty a v přilehlém Dolním Rakouskuprozatím na břehu Moravy jedna a na březích Dunaje čtyři. Nedostatek úštěpů – kterémusely existovat, jak dosvědčují negativy na valounových nástrojích – nelze zatím bezpečněvysvětlit, s největší pravděpodobností je to důsledek exogenních přírodních procesů.Významným rysem těchto industrií je eolický obrus nejen hran, ale i ploch.Tyto povrchově sbírané industrie jsou nedatovatelné. Jediným kritériem je stáří pleistocenníchštěrkových teras, na jejichž povrchu se obvykle nacházejí. Na jižní Moravě to jsouterasy nacházející se minimálně 30 m nad dnešní hladinou řeky. V Brně je to tzv. Tuřanskáterasa, v jejíchž sedimentech byla zjištěna hranice Matuyama/Brunhes a která se tedy vytvářelaběhem cromeru. Na jejím vzniku se podílela řeka Svitava tekoucí tehdy na úpatíStránské skály. Dále na jih na ni navazuje Syrovicko-ivaňská terasa, na níž leží nejbohatšíjihomoravská naleziště valounových industrií Přibice I a II. Industrie tedy nemohou být