Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXIII–2011 191umění a přehled s ním spojovaných atributů. Těžištěmknihy je druhá kapitola, zaměřená na archeologickédoklady poutnictví a uctívání sv. Jakubav Polsku. Hlavní prostor je věnován podrobnémukatalogu všech 8 exemplářů nalezených na územíPolska. Přehledně strukturovaná hesla podávají základníinformaci o místu a kontextu nálezu, jehomalakologické určení, podrobný popis s rozměrya datování. Nálezy jsou rovnoměrně rozprostřenypo celém území dnešního Polska. Naprostá většinaznámých exemplářů pochází z prostředí velkýchměst a pouze dva z hradiště. Nejčastěji byly nalezenypři výzkumech obytných domů a jejich zázemí(kulturní vrstvy na parcele, latrína). Tři mušle bylynalezeny při výzkumu hřbitova, vždy však v zásypovýchvrstvách, nebo jsou nálezové okolnosti neznámé.Žádný nález nelze spolehlivě určit jako součásthrobové výbavy. Datování nálezů kolísá mezisklonkem 11. stol. a přelomem 14./15. stol., nejčastějivšak od 1. pol. 13. do konce 14. století. Zatímcoo původu svatojakubských mušlí jako suvenýruznávštěvy katedrály v Santiagu de Compostela nenípochyb, stejně důležitý (pro poznání středověkémentality zřejmě ještě důležitější) je osud a využitítěchto odznaků po návratu z pouti. Zatímco otázkyprovenience a typologické či ikonografické skladbypoutních odznaků jsou předmětem intenzivníhovýzkumu, okolnosti jejich sekundárního užití stojína okraji zájmu. Z ikonografických pramenů známeužití mušlí jako ozdoby poutního pláště nebo klobouku,je však otázkou, zda takto fungovaly i poskončení cesty v běžném životě. Jen ojediněle sepoutní mušle objevily jako votivní dar v kostelníminventáři (např. v katedrále sv. Petra v belgickémLöwenu). O využití jako magického předmětuuvažoval v případě mosteckého nálezu J. Klápště(Frolík et al. 1992). Nálezové okolnosti některýchpředstavených exemplářů by takovou možnost nevylučovaly,bez zveřejnění podrobné dokumentacevšak nelze pokročit za rámec obecných úvah. Naopakmušle nalezená v latríně v Elblągu nebo vevrstvách kulturního či výrobního odpadu v Ratibořinebo Vratislavi může být jak náhodnou ztrátou, takdokladem, že poutním artefaktům nebyla po návratuz poutě už věnována žádná mimořádná pozornost.Třetí kapitola sumarizuje přehled písemnýchpramenů, které popisují poutě z Polska do Santiagade Compostela. Z období od 2. poloviny 14. stol.do počátku 16. stol. známe nejméně 24 poutníků,většinou z řad šlechty. Vzhledem k tomu, že každýz poutníků byl doprovázen průvodcem nebo maloudružinou, odhaduje se celkový počet osob, kterénavštívili poutní místo v Santiagu, přibližně na 120.Nepochybně bychom rádi věděli, kolik poutníkůnavštívilo katedrálu v Santiagu jako zastávku naobchodní nebo úřední cestě, kolik z důvodů osobnízbožnosti nebo jako pokání a druh trestu. Dozvídámese alespoň drobnosti z průběhu a organizacepouti, včetně finanční náročnosti cesty.Závěrečná úvaha si všímá významu svatojakubskýchpoutí a jejich organizaci v současném Polskua možností a cílů dalšího výzkumu. Kniha, doplněnářadou kvalitních vyobrazení a obsáhlým seznamemliteratury, by se mohla a měla stát vzorem pro brzkézpracování stále se zvětšujícího souboru poutníchmušlí z Čech a Moravy.Martin ČechuraLiteraturaFrolík, J. – Klápště, J. – Smetánka, Z. – Žegklitz, J. 1992:L’archéologie et la culture spirituelle du MoyenAge (Quatre miniatures). Památky archeologické83, 154–159.