Archeologické rozhledy 2011 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXIII–2011 189Jan Prostředník – Petr Šída: Nejstarší dějinyČeského ráje a horního Pojizeří. Muzeum Českéhoráje v Turnově, Turnov 2010. ISBN 978-80-87416-01-3. 123 str.V České republice není mnoho regionů, kterédisponují vícero kvalitními regionálními archeologickýmipublikacemi, včetně soupisové části. OblastČeského ráje toto štěstí má. Na dílo Jana Filipa(1947) navázal v minulém roce svazek autorskédvojice Jan Prostředník a Petr Šída. Porovnání oboupublikací se tedy přímo nabízí. Ilustrativně totižukazuje, jak a kam se za 60 let posunul náš obora spolu s ním také znalost krajiny Českého ráje.V tomto srovnání zaujme již to, že ač obě práce majív názvu Český ráj, prostorově se zcela nekryjí.Pro J. Filipa se Český ráj táhne od Bezdězu po Prachovskéskály a od Českého Dubu až téměř po MladouBoleslav (podle tehdejších soudních okresů).Územní zájem nové publikace kryje s dnešnímGeoparkem Český ráj (vymezeným městy Jičín –Mnichovo Hradiště – Železný Brod – Jilemnice –Nová Paka).Předem odhadnutelné, avšak poučné jsou rozdílyv metodickém přístupu, resp. šíři pramenů, kterémohly být autory použity. Dílo J. Filipa představujezejména svět archeologických artefaktů, spojenýchs osídlením oblasti, navíc artefaktů nalezenýchv době, kdy ještě lze o kvalitní dokumentaci nálezovéhokontextu a o profesionálním přístupu častopochybovat. Kromě artefaktů obsahuje plány lokalita jejich slovní popisy. Jiné informační zdroje zdepředstavuje prakticky pouze geologická mapa oblastiv úvodu. Publikace z r. 2010 naproti tomudisponuje nejen poznatky geologickými, ale taképřírodovědnými, včetně datování 14 C, či hojně využitouleteckou fotografií. Využívá i moderníchgeografických informačních projektů.Nevelká publikace obou autorů také nové možnostiarcheologie využívá. Po krátkém úvodu, definujícímprostor zájmu i poznávací metody, následujekapitola věnující se dějinám archeologickéhobádání v Českém ráji. Z dnešního pohledu měl tentoregion opravdu štěstí (Josef Vítězslav Šimák, JanFilip, František Prošek, Lumír Jisl). Na tuto kapitolunavazují krátké prezentace našich znalostí o jednotlivýchdějinných periodách ve vztahu k osídleníoblasti od paleolitu po raný středověk). Publikacevrcholí kapitolou s názvem „Proč máme chránitjeskyně aneb sedimentární záznam skalních dutinČeského ráje“ a končí heslovitým výběrem z archeologickýchlokalit Českého ráje a horního Pojizeří.Anglické resumé a soupis použité literaturyjsou samozřejmostí. Anglickým překladem jsoudoplněny také popisky pod četnými černobílýmifotografiemi a kresbami. Zde snad pouze překladatelovasnaha odstranit jak z místních, tak osobníchjmen háčky a čárky nad písmeny působí až nedůstojněvůči pánům Prostrednikovi, Sidovi, Sklenarovi,Klapste a dalším. J. V. Šimák a F. Prošek zůstali,alespoň někde, tohoto zploštění ušetřeni.Na publikaci je třeba ocenit důkladnou znalostpramenné základny archeologické povahy. Již soupisliteratury přesvědčí čtenáře o tom, že značná částarcheologických výzkumů posledních let v regionuje spojena alespoň s jedním jménem z autorské dvojice(i pohled do svazků řady Archeologické výzkumyv Čechách přesvědčí o množství výzkumů provedenýchv posledních desetiletích v regionu, kterénavíc nacházejí svou cestu do oborového archivu).A to ještě ne všechna literatura citovaná v textu našlacestu do závěrečného soupisu literatury (např.práce J. Klápště o transformaci středověké krajinya vzniku města Turnova). Čas od času se také přikorektuře zatoulalo nějaké z písmen a slova získalazvláštní podobu, jako v případě peněkozackédílny (pozn. 1 na s. 24). Po zmizení číslice získaloabri pod Pradědem zvláštní radiokarbonové datum(s. 24).Tyto veskrze drobné nedostatky spíše zvýrazňujíto, co je na práci hodnotné. Je to zejména důvěrnáa hluboká znalost krajiny, získaná téměř dvaceti letyterénní práce, a šíře představených terénní situací,nálezů i krajinných souvislostí. Základní představenívýsledků nejrozsáhlejších výzkumů a objevů, kterépřinesly podstatné informace v minimálně středoevropskémkontextu, jako jsou jistebský zpracovatelskýa těžební areál či výzkum v Turnově – Maškovýchzahradách, se zde ocitají v souvislostechzejména regionálního vývoje, který je v kontextupublikace autorům pochopitelnou prioritou.Je škoda, že podobnými regionálními publikaceminení vybaveno celé území republiky. Politovatlze již neúspěchu řady Pravěké soupisy, jejímž prvním(a jediným) svazkem byl dle úvodu JaroslavaBöhma právě svazek z pera J. Filipa věnovaný Českémuráji. Lze litovat toho, že, co se možností našehooboru týká, zřejmě nikdy nebudeme schopni vytvořitcelkový soupisový projekt, srovnatelný např.se soupisem Umělecké památky Čech. Povaha našichpramenů a jejich množství to prakticky nedovolují.O to více je třeba vážit si snah vytvářet alespoňdílčí encyklopedická díla archeologické povahy(zejm. produkce nakladatelství LIBRI) a kompendiavývoje českého území v pravěku (Pleiner a kol.1978; Jiráň – Venclová edd. 2008). V tomto kontextuje jistě škoda, že památková péče v archeologickéoblasti a ani nikdo jiný v oboru dosud nenabídlprojekt řady podobných regionálních publikací,